Reklama

Reklama

Sugarlandský expres

  • Česko Expres do Sugarlandu (více)
Ukázka z filmu 1

VOD (1)

Pro svůj první snímek určený do kin Sugarlandský expres (1974) si Steven Spielberg vybral skutečný příběh, který se stal v roce 1969 v Texasu. Tehdy mladá žena pomohla svému manželovi uprchnout z nápravného zařízení a vydala se s ním za jejich synem, kterého jim soud odebral a určil k adopci. Cestou vzali jako rukojmí mladého policistu. Po dvanáctihodinovém útěku jejich pouť skončila pod policejními kulkami v texaském městečku Bryan. Tolik skutečnost. Spielberg a jeho scenáristé Hal Barwood a Matthew Robbins provedli několik změn – prodloužili útěk dvojice před zákonem o plný den, pojali ho jako honičkovou komedii a samozřejmě změnili konec na happy end. Velkým kladem filmu jsou herecké výkony Goldie Hawnové a Williama Athertona (ústřední dvojice manželů), prakticky neznámého Michaela Sackse (rukojmí) či westernového veterána Bena Johnsona (policejní kapitán) a také Spielbergův smysl pro vizuální ztvárnění akčních scén. Úlohu malého Langstona, kvůli němuž se všechno seběhlo, vytvořil Harrison Zanuck, dvouletý syn producenta Richarda D. Zanucka a herečky Lindy Harrisonové (známé postavou Novy v původní Planetě opic), který u filmu zůstal i v dospělém věku a dnes je odborníkem na vizuální efekty v trikové firmě Johna Camerona Digital Domain. Sugarlandský expres byl uveden v soutěži na MFF v Cannes, odkud si odnesl Cenu za scénář. Ani úspěšné festivalové uvedení, ani velmi dobré recenze však nezabránily komerčnímu propadu. Spielberg si z toho vzal náležité poučení a ve svém dalším snímku nečerpal ze skutečnosti, ale z fikce. Vyplatilo se mu to stonásobně. Následující Čelisti (1975) se staly jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 1

Recenze (137)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Steven Spielberg uz mal za sebou Duel a Sugarlandsky expres sa stal jeho prvym celovecernym filmom. Aj ked rezia je kvalitna a prirodne scenerie detto, film taha do priemeru kopa casto zbytocnych dialogov. Co povazujem za spatne, je pokus vykreslit dvoch vaznov, ktori utiekli z basy a uniesli aj miestneho policajta, ako sympatakov, s ktorymi by clovek siel na pivo ...... LOL. 69 % ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ústredná dvojka hrdinov Spielbergovej road movie je trochu iný typ hrdinov, ako napríklad Bonnie and Clyde, Zapadákovci, alebo Takí normálni zabijáci, pretože ich adorácia verejnosťou nie je nijako zvrátená. Oni nikoho nezabíjajú, ani nevykrádajú banky, chcú naspäť iba svoje dieťa. Na to je Spielberg príliš politicky korektný režisérsky typ. Film je výnimočný svojou formou, toľko policajných áut a áut všeobecne na cestách mimo mesta som ešte v žiadnom inom americkom filme nevidel. K slovu sa dostane aj helikoptéra a všetko to vyzerá poriadne cool, Spielberg to ale myslí dosť ironicky. Je vtipné sledovať kolónu policajných áut, sledujúcich v podstate nezaujímavú trojicu, čo asi svedčí o tom, že sa v regióne toho asi moc zaujímavého neudeje. Spielberg s kameramanom točí krásne obrázky a odľahčuje situáciu komickými prvkami, film ale nedoporučujem šovinistom a feministkám, tí prví sa iba utvrdia v presvedčení, že všetky ženy sú sprosté kravy a tie druhé asi neprekusnú, že všetky komplikácie tu spôsobí Lou, aj napriek tomu, že má také dobré srdce. Ja som mal tiež dvakrát na ňu poriadne nervy. ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byl Spielberg, když ještě uměl točit filmy. Pak se pokazil těma svejma megalomanskejma a komerčníma sračkama a to trvá přibližně doposud. Ale i když to bylo lepší než 95% jeho filmů, pořád se to pohybovalo na hranici průměru. Z nedokonalostí budu jmenovat tyto: nesouvislost děje (čímž později Spielberg trpí čím dál víc), v tomto filmu jsem si toho všiml jen jednou (když projížděli jedním městem s lidma, tak jim na střeše seděli děcka a pak ne) a další věc byla barva Clovisovi krve, což byl kečup ředěnej temperama. Což jsou fakt jenom maličkosti, který nevaděj. Jinak děj byl dobrej. A pokud to bylo podle pravdy, tak se mi mozek zastavuje nad třema věcma: proč za nima jelo tolik polijecních aut (asi ten Sugarlandskej Express), proč se do nich pustili ti soukromí lovci na parkovišti a proč do nich střílela hraniční hlídka, když věděli, že uvnitř je strážník. Hádám, že důvod je jednoduchý - jsou to pitomí amíci a jejich podělaná posedlost zbraněmi. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Po stopách Goldie Hawn tentokrát na začátek Spielbergovy cesty. Problémem u mě nebyl ani taky děsný dabing (už třetí v pořadí, proboha!) s Lucií Svobodovou a Bohdanem Tůmou, jako spíš, že tenhle film je děsná blbost. Utahaná road movie, kde je stejně už na začátku jasné, že se bude vzpomínat na Bonnie a Clyde. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Jakkoli už předtím Spielberg natočil několik rozsáhlých televizních projektů (natočil Duel; víceméně vytvořil postavu poručíka Columba), jeho celevečerní debut je až Sugarlandský expres, ve kterém vypráví podle skutečné události příběh mladého manželského páru, který v cestě za svým dítětem nešťastnou shodou okolností unese stejně starého policistu Maxwella Slidea. Státem odebrané dítě, které teď „patří“ pěstounům v Sugarlandu, od nichž chce pár milovaného syna získat zase zpět, je ale jen MacGuffinem vyprávění... Klíčový je motiv dětství/dospělosti u samotných „dospělých“ postav a dítě je jako v mnoha Spielbergových filmech jen impulz, nikoli hlavní téma. ___ Film konstruuje několik možných pohledů na celou událost. 1) Pohled tří mladých lidí v autě, kteří postupně více a více relativizují vztah únosci/unesený. 2) Pohled policejního kapitána Tannera, který je jim v patách a jako jediný si uvědomuje absurditu situace, když dospělí pořádají hon na děti, které dělají absurdní věci, aby získaly vlastní dítě. 3) Naprosto nevstřícný a skytě hysterický pohled majetnických pěstounů, které ani na okamžik nenapadne uvažovat, že pro mladý pár je touha po rodině a znovuzískání svého potomka naprosto přirozená (nehledě na prostředky). 4) Pohled americké veřejnosti, která pár až na několik militaristických psychopatů obdivuje, protože udělat cokoli pro udržení vlastní rodiny je přece tak americké a ušlechtilé. ___ Sugarlandský expres tak není i přes svůj žánr road-movie film o pohybu, protože samotný proces cesty jen poskytuje množství času pro postupné rozvíjení rovin jednotlivých pohledů. Přibývající množství policejních aut jedoucích v závěsu za hrdiny jen podtrhuje nepatřičnost situace... Klíčový je samozřejmě vývoj vztahu mezi ústředními třemi hrdiny v autě, když se ze Slidea stává další účastník úžasného dobrodružství s nesmyslným cílem. Slideův pohled je nejbližší divákovu, je nucen přehodnocovat postoje, snažit se chápat nesmyslné chování páru, ale i přes všechno opojení mediální popularitou a romantičností situace si uvědomuje, že Clovis s Lou Jean nakonec nemohou dosáhnout svého. ___ V Sugarlandském expresu je už vidět Spielbergova schopnost zprostředkovat vývoj soukromých vztahů jako fascinující dobrodružství, což později rozvine ve většině svých dalších snímků. Skoro každý jeho film o posunech v rodinných pozicích, přerodů dětských dospělých do skutečných dospělých (k čemuž jim často dopomůže kontakt s dítětem), o problematičnosti systému a v rámci možností nevinnosti jedinců (Tanner stojí na dvou pozicích – soukromá osoba a policejní důstojník, ale musí jednat v souladu s povinností) i o hořkosladkých koncích (Spielbergovy filmy většinou neposkytují modelové happyendy, každé štěstí je vykoupeno bolestí a ztrátou). ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • Ukradené policejní auto, Dodge Polara, bylo i se všemi dírami po kulkách po natáčení Spielbergem odkoupeno. (Satan)
  • První film využívající ruční kameru uvnitř auta. (Satan)
  • Natáčelo se v Sugar Land, San Antoniu, Lone Oak Community, Floresville nebo v Del Riu v Texasu. (Terva)

Reklama

Reklama