Spoutej mě!

Tak jo, izolepu mám, provázky taky, nějaký ty pesety z dávných dovolených v kasičce zůstaly, k tomu sexy sestřih jako tuto Tonda Banderas.....vyrážím do Španělska! Cestou si rozmyslím, zda své hluboké city vyjevím a smyčku pevnou obkroužím Penelopičce Cruz, či Marušce Valverde a to by v tom byl čert, aby jedna z nich nepodlehla mým důrazným a těsným citům! Muchas gracias za inspiraci seňor Almodóvar. (07.05.2015)

Neuvěřitelné a nesdělitelné se v tomto díle stává i uvěřitelným, i sdělitelným. To ovšem neznamená, že obsah i zaměření ibersky divokého Almodorova filmu vyvolává jednosměrné nadšení. Na druhé straně nelze pominout bravuru, s jakou se nesnadné látky zmocnily jak filmový štáb, tak představitelky a představitelé klíčových postav vlastně komorního díla i scénaristické dotažení díla do obecnějších sociálních kontextů. Sbližování mezi oběťmi a jejich trýzniteli je známo i z teroristických vyděračských akcí a funguje i ve větších lidských množstvích. Pozoruhodná je skutečnost, že v podstatě zločinecký krok je motivován vlastně ušlechtilým záměrem a že podmínečný zdar má na hlavní mužskou postavu pozitivní psychoterapeutický vliv. Nepravděpodobné není nemožné: herecké kreace a temperament krále komiků (ale i neméně zdatného charakterního herce a operního i operetního zpěváka) Vlasty Buriana je druhým možným příkladem těchto neobvyklých postupů a změn. SPOUTANÁ stojí v každém případě nejen za zhlédnutí, ale i hluboké zamyšlení. (04.04.2016)

Typický Pedro zhruba v polovině své tvorby. Jeho dvorní herec Banderas stále ještě jako mladý ucho, o Victorii Abril platí v podstatě to samé. Tentokrát homosexualita jen ve dvou náznacích (holky chystají šou na dotočnou, zneužitý Banderas na ulici) a kromě trochu bondage a klasické porce erotiky nic extrémního. Almodóvar se na začátku 90´s už zklidňoval. Hudba od Ennia mě trochu zklamala, čekal jsem víc. Jako související film lze Sběratele označit jen tím únosem, protože jinak je to atmosférou, motivací i koncem něco úplně jiného. (31.07.2013)

Když do něčeho vložíš srdce a ptáka, je to vždycky osobní. Jeden z nepovedenějších Almodóvarových filmů [o filmu]. Obligátně nepůvabná Victoria Abril, ibersky nevzhledná sestra Scarlett Johanson, čelí poněkud nevybíravým námluvám "šílence" Antonia Banderase. Španělský telenovelař s dobrým vkusem provede diváka příběhem od klasického úvodu, prolnutého s natáčením thrillerového spin-offu, k vyvrcholením, která v kinematografii nemají obdoby. Almodóvar, po všech stránkách na vrcholu (ty nápady! ty barvy! ta kamera!), spojil tentokrát síly s bratrem kýči Ennio Morriconem. Těžko si představit někoho, kdo by stejně jako on dokázal v jediném motivu přirozeněji sloučit atributy thrilleru a melodramatu. Dokonalém zmatení žánrů umocňují zázračně nerušící komediální scény, jako když Banderasův únosce nakupuje v lékárně lepící pásku a přímo před drogistou zkouší, která bude komfortnější na ústech; když drogoví dealeři řeší volby nebo když náhle sledujeme vložený reklamní spot, zobrazující německé důchodce, kteří v mládí (= v nacistických uniformách) sjednávají penzijní připojištění. Nepamatuji se, že bych se u nějaké Almodóvarovy ne-komedie smál nahlas. Skvělý film. (28.06.2020)

Typická Pedrova kompozícia akú mám od neho najradšej. Celý snímok stojí na dokonalom spojení umeleckej režisérskej nezávislosti, farebnej vizuálnej expozícii, emočne silnom príbehu, elementárnom vtipe a nadhľade, záverečnej katarzii, pri ktorej je úplne jedno či je happyendom alebo jeho pravým opakom. Átame je výborný ako celok a suverénne najväčšou hviezdou je 30 ročný Banderas, od tých čias nezahral lepšie. (04.01.2010)