Kluk za dvě pětky

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

J.Langmajer jako zednický učen ,který se víc než učení věnuje melouchu u jedné zbohatlické rodiny. A zamiluje se do jejich dcery Dany Vávrové (at žijí duchové) ,která se tu objevuje nahá. Když je pak u komise ,která projednává jeho případné vyloučení ,tak řekne že už do něho učnák vrazil dost peněz a že ho stejně nevyhodí a má pravdu. Velmi pozapomenutelný snímek. (22.06.2008)

Úvodní scéna zednického učně Langmajera ve vlaku prorocky předjímá legendární Proč. A Leontýnce narostla prsa i obrvení, což je fajn. Stejně jako na rodném Brtníku je i zde dcerkou z lepší rodiny, na jejíž residenci miláček provádí zednické práce. („Eliško, uznej, Eda přece není kluk pro tebe. Jistě, je šikovnej, ale přece jen… jinak zaměřenej.“ ) Příběh tvoří celkem pěkná ve vzduchu visící (byť několika nitkami se zemí spojená) vychovatelská konstrukce s překvapivě solidním (ne)vyústěním, na jehož zdařilosti má podíl i už tehdy umějící Langmajer. Mezi učni se na pár vteřin objeví nepřehlédnutelný můj patron z Návštěvníků (a tváří se naprosto autenticky bernauovsky). Překvapilo „nemakačenko“ jako normalizačně košer slovo, jakož i televizní prezentace nejrychlejšího vlaku Evropy mezi Paříží a Lyonem. Zaujaly plakáty Moskvy a Josefa Laufra v kanceláři vychovatelky. Zpívá Jana Kratochvílová, čte se Svět motorů, hraje živý dr. Janeček i se svým hlavním koněm. Cenné jsou ty dva nebo tři záběry postarších hospodských budov zvenku, zátiší, jaká pamatuji už jen z dětství. Nikoli nezajímavým pokusem o "cosi" jsou vizualizace hrdinových erotických snů. (25.11.2012)

Drámou by som to nenazval, skôr komédiou o tínedžeroch, ktorí si hľadajú svoje miesto v živote. Hlášky na úkor príbehu. Sledovať, ako hlavný hrdina si postupne kazí život, nie je bohviečo. Realistickosť je otázna. Celkovo také nemastné-neslané, pokrivkáva aj technická kvalita - hlavne audio je také slabé, že postavám, hlavne tým mladým, rozumieť každé druhé slovo...ako keby si iba mrmlali niečo pre seba. Bonusom je iba 16-ročná Dana Vávrová, ktorá odvážne v jednej scéne ukáže, ako ju príroda stvorila a je na čo pozerať. (15.09.2019)