Jedna ruka netleská

joj, bars parádny film, zo začiatku som bol podozrievavý, lebo sa to akosi pomalšie rozbiehalo a nakoniec sa to rozbehlo a rozbehlo sa to pomerne slušne. navyše - čierna komédia je žáner, ktorý vo mne vždy vzbudzuje isté pochybnosti - len málokomu sa totiž podarí natočiť naozaj film, ktorý sa môže právom pyšniť týmto titulom. Ondříčkovi s Macháčkom sa to však podarilo na skoro 100%. Tých málo chýb (ktoré s odretými ušami ubrali na hodnotení piatu hviezdičku, ale naozaj tesne) pomalší rozbeh a snaha miestami sa za každú cenu podobať americkým filmom (čo však v niektorých prípadoch v spojení s českou tradíciou vyznie naozaj nevšedne) nestojí za povšimnutie a preto celok hodnotím ako veľmi dobrý a zábavný snímok. Ďakujem. (04.09.2005)

Není to sice taková bomba, jako Samotáři (srovnání se prostě nelze vyhnout navíc tenhle film se asi kultovním nikdy nestane), ale i tak jde o docela zábavný plný skvělých hlášek ("Já to říkal, že ty ptáci maj ňáký divný zobáky", "To je normální houbovej čaj", nebo scéna, kdy Jirka Macháček čerpá energii ze stromu...). (15.11.2004)

Nevím, co si o tomto filmu mám myslet. Celý ten film na mě působí divně a moc nechápu stylizaci hrdinů do jiných postav, které nápadně chováním i vzevřením připomínají... jako kdybych to všechno už někde viděl... DceruškaV.Dlouhého připomíná M.Jovovichovou v Bessonovo Pátém elementu, její kámoška jako kdyby byla stejně vykulené dvojče Ch.Ricci z Addamsovic rodinky. Nemluvě už o hlavních hrdinech (Blbý a blbější) a takových přirovnání je tam víc... Ovšem fuhrer Trojan byl boží a jeho ekologická cold lady také. Ale, co s přirovnáními a kritikou... JÁ JSEM SE SMÁL! A ČASTO! A to se tuším od komedie, čeká, ne? Tak co... :-) Dáme normální houbovej čaj a bude... :-) (09.11.2004)

Komedie plná lidí s nejlepšími úmysly, kteří to myslí smrtelně vážně (kromě ústřední postavy Macháčkovy, která jako obvykle nemá žádné úmysly a nic nijak nemyslí), přičemž některé z těchto postav jsou extrémním modelovým ztělesněním jistých postojů či kulturních a společenských segmentů a jevů v jejich skryté radikalitě - nejtypičtěji Tříska (jako herec par excellence) a Dlouhý (jako důsledný protagonista televizního šmírování), ale i podezřele pohodový psychiatr.. Podobně můžeme kategorizovat i u obou dívek: Dlouhého dcera (extrémní poloha druhé strany jeho svaté války proti právu na soukromí) a její kamarádka ("emo" nikoli ve své podstatě, ale jako zvláštní atribut nereflektovaného netušení kudy kam). Item plus more psychologico Trojan a jeho děti. Zajímavou složeninou "autoritativismu" a "alternativismu" je Trojanova manželka - do fašistického fanatismu ústící fobie ze škodlivin světa, nebo původně fašistická forma osobnosti, která si pouze nachází konkrétní fanatický obsah? Trojan jako její antipod představuje ve velkolepém skloubení jak násilnou vzpouru (exkluzivní masožroutství), tak ejakulaci téhož fašoidního pudu, korespondující u něj s potlačenou odvahou k sbeprojevu a vlastní identitě. Celá rodinka je vhodně zkombinována - obě děti jsou jednak protiklady navzájem, jednak pospolu tvoří extrémní protiklad rodičovské dvojice. To bychom měli analýzu. Syntézu jsem původně žádnou nenalézal, což korespondovalo s pocitem, že filmu chybí jak koncepce, tak i nějaká bytelná báze, čehož jedním z projevů mi byla dosud nezmíněná postava Taclíkova, neboť ten na rozdíl od ostatních (leda snad krom Matáska) představuje typus ryze kulturní, totiž hrdinu akčních filmů a to se vším všudy. Posléze jsem si ale uvědomil, že právě zde tkví klíč k syntéze. Tento hrdina, který se do všeho míchá, aniž byl žádán, aby tím, jak všechno kurví, posunoval děj dopředu, totiž implikuje, že se jako reálný soubor socio- a psychotypů neobejdeme bez vztahování se k suprareálnému typu kulturnímu, konkrétně např. k ideji hrdiny. Matáska lze pak polarizačně doplnit jako zloducha, přičemž není bez významu, že je zde pouhým vykonavatelem. Excelentním antipodem zcela jiného druhu je právě Macháček, o němž viz v úvodu. Že je celý film přínosným příspěvkem k problému identity, nemusím už snad zdůrazňovat. Původně tři hvězdy, protože z podobných českých filmů z přelomu tisíciletí už se stalo subžánrové klišé a jinak jsem Jednu ruku vnímat nedokázal, ale na základě spacylemonova a svého vlastního komentáře přidávám čtvrtou. (18.08.2016)

Poněkud překombinované, ale přece jenom je to jeden z nejoriginálnějších českých filmů, které u nás za posledních deset let vznikly. Ivan Trojan opět ukázal, že je to asi nejtalentovanější současný český herec, i když pořád hraje jenom magory a mimika Jiřího Macháčka mě taky nikdy nezklame. Mě film rozhodně pobavil. (18.05.2008)