The Lost City
Stratené mesto
Režie:
Andy GarciaKamera:
Emmanuel KadoshHrají:
Andy Garcia, Inés Sastre, Bill Murray, Tomas Milian, Richard Bradford, Enrique Murciano, Nestor Carbonell, Hemky Madera, Steven Bauer, Dominik García-Lorido (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Andy Garcia vzdává ve svém celovečerním režijním debutu hold rodné Kubě. Vyprávění se odehrává v Havaně v roce 1958 – v době, která některým přála, ale pro jiné byla nešťastným obdobím spojeným s vládou diktátora Batisty. Radikální revoluční proměny spjaté s osobností Fidela Castra ovšem pro hrdinu vyprávění, jímž je majitel nočního hudebního klubu El Tropico Fico Fellove, znamenají drastickou změnu. Muž spjatý s životním stylem své bohaté rodiny a společenské třídy se jen bolestně loučí s představou, že možná navždy zaniká třpytivý a elegantní svět, v němž vyrůstal a který pro něj symbolizuje hudba... Projekt inspirovaný románem kubánského spisovatele Guillerma Cabrery Infanteho, který je rovněž autorem scénáře a který zemřel loni v únoru, má v případě Andyho Garcii lehce autobiografický charakter. K realizaci nazrával celých šestnáct let, natočen byl však za pouhých 35 dní. Důležitou roli ve vyprávění, v němž se vedle Andyho Garcii coby režiséra, výkonného producenta, autora hudby a představitele hlavní role objeví i řada dalších známých hollywoodských tváří, hraje kubánská hudba, jíž se Garcia věnoval už jako režisér hudebních dokumentů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Krasny film. Uz jen pro tu hudbu. Velmi dobra prace meho velkeho oblibence. ()
Fajn film, dobrá hudba, skvelý Murray, ale predsa. Príbeh je príliš osobný, nostalgický a autorov. Pre diváka chýba širší rozmer i pohľad. Je to skôr romantika ako dráma. Revolúcia je pokazená, Fidel manipulátor, kráska obláznená.. chýba tomu hĺbka, prekvapenie, spád. Všetko je jasné od začiatku až dokonca. Škoda. ()
Nikto nemôže od kubánskeho emigranta chcieť iný pohľad na koniec šesťdesiatych rokov na Kube, než ten jeho. A to Andy Garcia predviedol. Verím mu, že tých revolucionárov videl tak, ako som to potom videl v jeho filme. Film bol síce dosť dlhý, s hudbou, ktorá ma neoslovuje a s nepochopenou úlohou Billa Murraya, ale na mierne nadpriemerné hodnotenie ten zvyšok stačí. Okrem toho, ak sa človek utekajúci pred revolúciou volá Fico, je to pre mňa zážitok, ako keď Kňažko v Dobrých holuboch hral Lexu. ()
Andy Garcia, kromě toho že téměř nesleze z plátna, zvládl i režii a hudbu. A režie je až překvapivě suverénní, hudba výborná a herecké obsazení je také víc než slušné. Herecky sice Garcia zrovna nezáří, ale je tu krásná Inés Sastre, výrazný (byť bezejmenný) Bill Murray a drobná rolička Dustina Hoffmana také potěší. Pokuď vám ale nesedí kubánská hudba, ani na to nechoďte. ()
andy garcia dosiahol genialnu zrelost.. ()
Nuda, nuda. Tenhle film mě takřka vůbec nebavil. Je sice vidět, že byl točen s láskou ale jaksi mě to vůbec nezaujalo. ()
Mohl by to být moc dobrý film, zkrátit to tak o 45 minut. Skvělá atmosféra Kuby přelomu 50´s a 60´s, neméně úžasná hudba a (celkem i) pohledné ženy. Moc se mi líbil výkon Andyho Garcii a hlavně těch pár "štěků" bezejmenného komika v podání Billa Murray. Ale jak jsem řekl, na lepší hodnocení to bylo příliš moc roztahané. ()
41st KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2006 - SPECIAL EVENTS - Zvláštní uvedení (The Lost City / THE LOST CITY / Ztracené město) - 3. 7. 2006 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 80% ()
Tenhle film je rozhodně sympatický. Je sympatický svým pohledem na Kubu. Láskyplným, barevným, plným hudby. Sympatickým ho dělá i Bill Murray, který tu funguje jako (a teď k těm méně sympatickým věcem) osvěžovač děje ve všech scénách, kde hraje Andy Garcia. Andy Garcia je totiž neuvěřitelné prkno. Jeho tvář nabízí jen kamenný, možná trochu zasněný výraz, a výraz s velkým, hřejivým, ale nadmíru křečovitým úsměvem. To je jeho představa herectví. Jinak nic proti němu! Napsat scénář, režírovat, být autorem hudby a hrát hlavní roli (a kdoví na co jsem zapomněl) jistě zaslouží obdiv (můj rozhodně má). Jenže krom průměrného Garciova výkonu film shazuje hlavně příšerný „příběh“, jak vystřižený z Daniele Steelové. Všechny scény, kde se nějak „hýbou dějiny“, jsou velmi dobré, často vskutku působivé. To mezi (což je dobrá polovina filmu), je ten největší balast, který si dovedete představit. Dialogy jsou příšerné (nemysli na minulost, já jsem tvoje budoucnost!), slzy umělé, skutečné emoce žádné. Tenhle film se těžko hodnotí. Na jednu stranu velmi sympatický, dobře míněný, na druhou stranu ta nejtupější červená knihovna. ()
Garcia nám svoji rodnou zemi představuje trochu složitěji než jako místo skvělých doutníků, Castrova režimu a chytlavé hudby. Našincovi může být až absurdně povědomý komunistický fanatismus, který dokáže rozdělit rodiče a děti (u nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let) nebo scéna, kdy soudruzi zavřou hlavnímu hrdinovi klub, protože v orchestru hraje imperialistický nástroj. Garcia vlastně vypraví drama o rodině, jejíchž členů kvůli politickým okolnostem stále ubývá, ale do toho až moc míchá okrajová témata. Divák by byl naprosto spokojený, kdyby děj trval necelé dvě hodiny a neopustil Kubu. Takhle jsou to čtyři hvězdy s odřenýma ušima. ()
Solidní zpracování nelehké látky a pohled na revoluční události na Kubě v roce 1958 prostřednictvím jedné bohaté rodiny. Film zdobí kvalitní herecké výkony, pěkná kamera a všudypřítomná hudba. Trochu mě štve tradiční producentský tah - lákadlo na Dustina Hoffmana, jenž nás ve filmu poctí tak pěti minutami a deseti větami. Mužským divákům to alespoň kompenzuje dostatečný prostor poskytnutý Inés Sastre. ()
Garcia, Garcia, KV, všude kolem samý Garcia...a proč vlastně ne, vždyť Ztracené město se mu zatroleně povedlo a kubánká atmosféra z plátna přímo sálá. Báječný zážitek. ()
Začátek je jako z Mafiánů, ale nejsou to Mafiáni. Prostředek je jako z druhého Kmotra, ale není to Kmotr. Konec je jako z Tenkrát v Americe, ale není to Tenkrát v Americe. Co je to? No přece debut Andyho Garcii, o 20 let mladšího dvojníka Al Pacina. Upřímné vyznání lásky milované Kubě má sice vynikající hudbu a solidní herce, ve své podstatě je to ovšem nudný a značně klišovitý snímek, ve kterém i byl Murray působí značně nepatřičně. Zkrátit to o půl hodiny, byl bych ochoten se na to kouknout znovu, a nejen kvůli Che Guevarovi a mladému Fidelovi. ()
Dost dlouho jsem neměl o tom, jak budu hodnotit tuhle hudbou přetékající fresku o (kdysi) velkém a krásném městě, sebemenší představu. Hudebně taneční scény mi zpočátku přišly rušivé a jen vlažně korespondující s příběhem, hlavní postavy málo výrazné a tak nějak akademicky snobské. Ztracené město je ale film, jehož hrdinové, kladní i záporní, vás na popředí dramaticky kulminujících historických událostí oslovují víc a víc, vtáhnou vás do svých osudů a přes své balancování na hraně mezi ultrakonzervativním a levičáckým vám udělí hodně názornou lekci z praktických dopadů politiky (úžasné scény se soudružkou, která má pod palcem osud tanečního klubu). Že tady najdu Billa Murraye v pro něj dosti typické roli (a na druhý den ho s úžasem objevím v Zombielandu) mě nenapadlo ani náhodou, a krásných rolí, které volají po intenzivním hereckém prožitku, je tady celá řada. ()
Sem tam na mě nějaký film zapůsobí tak silně, že zapomenu na jakékoliv formální nedostatky a nechám se unášet jen a pouze atmosférou. A takový snímek je Ztracené město - Kuba, revoluce, priorita rodiny, silný příběh hlavního hrdiny, muzika, Bill Murray, to je jen malý výčet věcí které mě zasáhly. She was a beautiful thing Havana. We should have known she was a... heartbreaker. ()
,,TY POTREBUJEŠ EVOLÚCIU, NIE REVOLÚCIU." __ To, čo nás postihlo v ´68, Kuba zažívala už o 10 rokov skôr a s istou dávkou sentimentu a osobného pohľadu na to debutantsky spomína Garcia, ktorý vtedy ešte ani len ploty neoštáv..., lež dačo iné. A ešte k tomu tu hrá Fica! Jeho réžia je prekvapivo zručná, čo je zrejme pričinením témy, ktorá mu dozaista veľmi sedí a bola vraj jeho životným snom. Zmienil by som predovšetkým vynikajúcu scénu dobýjania prezidentského paláca majstrovsky prestihávanú rytmami živelného latina a viditeľný odkaz na prvý diel istej trilógie (Garcia hral v jej treťom diely) je tu aj pri scéne smrti krstného otca. Ale to už vlastne veľa vyzrádzam. V Garciových službách je tiež skvelý bezmenný Bill Murray, celý rad vynikajúcich dialógov (,,CHOĎTE DO NEW YORKU." ,,TAM JE CHLADNO, DRAHOTA A SOM TAM DOMA.") a aby nebolo málo, dvakrát sa tu mihne aj Dustin Hoffman. Lenže aj keď tu menujem celý rad pozitívnych elementov, Garciova Havana u mňa končí len ľahko nadpriemerne. Síce začiatku všetko slušne napreduje, no postupne je zdĺhavejších a uzívania hodných momentov čoraz viac a viac a ... nič proti režisérovi, ale predsa len je to téma pre vyzretejšieho tvorcu a nie začiatočníka. Obdiv si ale zaslúži, že na tak malý rozpočet film vôbec nevyzerá. 3.5* ( 1068. hodnotenie, 66. komentár k filmu) _ P.S. môj komentár č. 700 ()
Vyznání Andyho Garcii jeho milované Kubě. Je to příběh majitele hudebního klubu El Tropico, pro nejbohatší Kubánce i cizince. Klub prosperuje a prosperuje i Ficova rodina. Jenže netrvá dlouho a v zemi postupně začíná revoluce. K revolucionářům se přidá i Ficův bratr a je zabit. Před smrtí prosí Fica, aby, kdyby se s ním něco stalo, se postaral o jeho krásnou ženu. Tak se i stane a oba se do sebe zamilují. V zemi bují revoluce a Fidel slavnostně vjíždí do Havany. Prezident Batista prchá ze země. Zdá se, že pro Fica a jeho rodinu se nic nezmění a i nadále budou provozovat svůj podnik pro bohaté. Jenže moci se ujímají diametrálně odlišní lidé, kteří nemají v lásce hudbu, saxofon ani bohaté. ()
Viva la El Tropico. Viva la Garcia. Viva la Murray. Viva la Cuba. Viva la LOST CITY ()
8/10 Andyho Garciu jsem si vždy spojoval s rolí nastupujícího kmotra. Teď k tomu přibylo pozoruhodné, lyricko-epické Ztracené město. ()
Lehce nadprůměrná záležitost, které v postupu na vyšší příčky hodnocení brání poněkud zbytečně dlouhá stopáž. Škoda. Atmosféra Kuby v revolučním roce 1958 je velice věrohodná, herci vesměs skvělí (hlavně B. Murray exceluje v roli dalšího smutného klauna) a vizuálně je to též velice povedený zážitek (mnohými zmiňovaná, černobílá sekvence s barevnou vlajkou opravdu nemá chybu). Bohužel, jak jsem naznačil v první větě, největším problémem je téměř 150 minut stopáže. Děj místy působil poněkud řídce a uměle natahovaně.....alespoň tedy pro mě. Jinak se ale jedná o zážitek, kterého rozhodně nelituji a někdy v budoucnu se případné repríze vůbec bránit nebudu. ()