Divoch

Příjemný a ničím nenáročný romantický film, který si vás nejvíc získá hlavně krásnými jugoslávskými exteriéry a také nádherným vzevřením Nancy Rubensové. Jak ta byla ve svých jednadvaceti letech nádherná a jak jí to v těch "klučíčích šatech" seklo! No, raději půjdu dál... I přes výše zmíněné vlastnosti má film také něco, co jej v mých očích sráží. Jednak naprosto nesnesitelného Theodora, kterého bych nejraději někam zamkl a zahodil klíč (možná to bude tím, že mi občas připomínal hodně přehnanou verzi mé osoby), a taky docela jednoduchou, až triviální, zápletku. V podstatě se ve filmu stane strašně málo a ani to není obohaceno nějakými nepředvídatelnými a neočekávanými zvraty - sázka, příchod, láska, prohlédnutí, odmítnutí naschvál, neštěstí a zase láska. To buhužel na víc jak tři hvězdičky nestačí. (09.12.2010)

Příjemná, sluncem zalitá komedie, která měla za cíl upevnit pozici Rolfa Wanky, tehdejšího nejoblíbenějšího filmového milovníka, jak u českých, tak především u germánských diváků, lačných po dalších rolích tohoto ušlechtilého krasavce. Zasazení do atraktivního prostředí jadranského pobřeží, jehož podmaňující krása dala vzniknout mnoha uchvacujícím záběrům, se v tomto případě nemíjí účinkem: film doslova dýchá neopakovatelnou atmosférou plnou drobných vtípků a dobré nálady, maje na paměti, že prázdniny jsou jako stvořené pro lásku a sklenku dobrého vína. (03.10.2008)

Klasický případ toho, jak se nacházely náměty k provorepublikovým veselohrám. Prostě autor si vypůjčil řadu gagů od svých kolegů, a tak vznikala pomocí slepených klišé jednoduchá komedie, jejíž vtip je dnes již mnohde překonán. V tomto případě ho zachraňuje snad jen Theodor Pištěk a ovšem uhlazený Rolf Wanka. Ani Grosslichtová či Nedošinská nedokázaly hrát alespoň průměr toho, co v jiných komediích. Navíc Divoch patří k několika filmům natáččných v Dalmácii, kam si zřejmě filnmaři s herci odjeli na rekreaci a jen tak mimochodem si natočili veselou taškařici, i když velice hloupoučkou. Vypadá to, jako by v Dubrovníku býval samý Čech, a ještě k tomu se všichni dobře znali. A zPrahy to musel být na jih Jadranu opravdu jen kousek, snadno dosažitelný... (01.09.2020)

Na tu dobu a na Jana Svitáka to zase není až tak hrozné, jsou to pro mne tak dvě až týi hvězdy. Wanka je docela dobrý (srovnejte s hrozným V Borským ve Třech mužích na sněhu), vypadá jako chlap a hraje vcelku přirozeně, Nancy Rubensová je místy sice nejistá, její smíchy a pláče jsou hrozné, ale vypadá dobře a má určitou přirozenost, která není od věci,. Pištěk a Nedošínská jsou jako obvykle 'mám vysloveně pocit, že TP hraje to samé o tři roky později v Bílé jachtě ve Splitu, akorát, že tady je to Dubrovník :-)), Franta Paul taky jako obvykle, to jest špatný, jeho popularitu moc nechápu. Scénář Čeňka šlégla je jenom rutina, snaha o některé hlášky selhává, ale exteriéry jsou krásné. Truda Grosslichtová standard, souhlasím, že role správce B Hrstky je hrozná a navíc ve chvíli, kdy jsou plátně s Pištěkem, by to chtělo širokoúhlou projekci. Zápletky s falešnou identitou jsou sice z dnešního pohledu obehrané, ale pořád to jde a tehdy to možná tak nebylo. (06.07.2020)

Ta ženská se smála, jako když se hrbatej kutálí po schodech, děsné. Celkově jde o takovou veselou nánu, ech, pardon, komedii, jak jinak že, smutná komedie, to by bylo smutné. No, především by Vlastička potřebovala pořádně zmlátit a opakovat to dennodenně tak dlouho, až by se umoudřila. Herci kvalitní, snaha byla, dějově ucházející, takový banální příběh jako tolik jiných, jen je posunut trochu do ciziny. Nenudil jsem se nějak moc, ale taky nějako moc nebavil. (16.11.2015)