Pějme píseň dohola

Pioniersky tábor s celou svojou atmosférou. Menšie deti, väčšie deti a dospelé deti, až ťažko povedať, pre koho ten tábor vlastne je určený. Niektoré pasáže sú neuveriteľne dlhé, ako ten celodenný turistický výlet, asi to bola prehnaná snaha vtiahnuť diváka. Najlepšou scénou je určite detská prísaha. Aňa sa tu ešte veľmi neprejavila, len získala na záver šmrncový účes. Umelé herecké prejavy u dospelých boli asi zámerom, ale aj tak boli veľmi otravné. –––– Vo co de? – Vo svlíkání jim de... –––– Já dávám čestný pionýrský na svůj šátek i odznak, že přijedu. (20.11.2015)

Každý film spojený s Divadlem Sklep na mě vždycky působí z větší části jako amatérská záležitost, ale tak nějak zvrhle mě to baví. Tady to už některé herecké výkony zahnaly až do extrému, ale kdo film viděl, musí uznat, že empatický romantik a poeta Bob by byl naprosto nenahraditelným elementem. Kromě Boba mě naprosto dostával ještě démonický Saďour Jiřího Stracha, jeho suché komentáře táborových činností byly dokonalé. U výletu jsem málem už i já padl vysílením, ale celou sáhodlouhou pasáž zachránil parádní závěr s pohraničníky a souškou. Snímek trpí mnohými bolestmi, přesto mu původní čtyři kousky ponechám, páč jsem se opět bavil. HU!! (25.10.2020)

Sled nezáživných historek, které možná nostalgicky osloví jedince, kteří zažili něco podobného. Ale ani to nezastře fakt, že jako film tomu chybí dramaturgická linka, nějaký jednotný ksicht, a po pravdě si po letech pamatuji asi jen jednu dvě scény, které samy o sobě nijak extra silné nejsou. Asi jsem suchar, ale ani vtipné mi to nepřišlo. Podobně ambiciózní, a přitom bezobsažný a nevtipný mi přišel film Eliška má ráda divočinu. (28.10.2012)

Myslím, že Hřebejk není tak špatný režisér a Jarchovský tak špatný scénárista, jak někteří lidé tvrdí (o Trojanovi nemluvě), ale tato jejich prvotina je vážně dost ubohá: Několik ucházejících vtipů na kvantum trapných; špatně napsané postavy, které se neumětelsky omezují na karikatury; příšerní, toporní "herci" (snad vyjma těch, kteří ztvárňují titulního hrdinu a Boba) a opravdu amatérská režie. K pozitivům patří nicméně velice povedené kolážované titulky (od Davida Vávry) a sednoucí rockový kytarový soundtrack (od skupiny Zikkurat). - Pokud bych však Pějme píseň dohola bral jako nikoli práci profesionálů, nýbrž studentů FAMU (kterými tvůrci v době počátečních prací skutečně byli), musel bych konstatovat, že se jedná o nadprůměrný studentský film. (02.08.2007)

,,Tak smysl to nemá žádný, ale je to děsná sranda." :o) Poměrně zábavný porevoluční snímek s originálním scénářem a zpracováním. Má to v sobě poutavý humor i zajímavé umělecké kvality (včetně hravých animací), dlouhá němá pasáž s hromadným pochodem napříč stezkami po lesech i silnicí, za doprovodu hudby, mi připomněla první dvě povídky z Pražské pětky. Jenže nad pokusem o ucelený příběh spíše zvítězil pohled na problematiku mládeže v socialistickém táboře, podávaný v rozčleněných kapitolách. Z mé strany k vyššímu hodnocení tomu chybí po celý čas necelých dvou hodin špetka napětí či lepší spád v druhé polovině, kdy film více méně jen dokola nabízí obměny podobných, už sehraných situací. I tak to byl vcelku pěkný a ojedinělý exkurs do starší doby, se svéráznou partičkou Bizona, Čady, Boba, Faustuse a dalších... :-) A jo, můžeme si odšrknout opět jeden přehlížený snímek čs. kinematografie, který neznamenal jenom další filmový počin pro členy Divadla Sklep, ale i zrod pozdější autorské dvojice mnoha kultovních filmů Hřebejk & Jarchovský. Hu! 60% (01.08.2019)