Princezna ze mlejna

Kolik kritiky si vyslechla nová norská Popelka kvůli polibku dvou chlapů, že prý se jedná o důkaz úpadku západu, že dřív se točily pohádky úplně jiné... a pak se člověk podívá na tohleto veledílo a jen zírá. Čertík je transvertista, vodník sice né, ale vypadá tak. V podstatě se tu nedá najít normální postava, jen samý úchyl a jako třešničku na dortu režisér obsadil do role Elišky toho nájemného vraha z Když se rozzlobíme, budeme zlí. Akorát mu nasadil paruku. No co to ksakru je? (02.01.2022)

Naštěstí se to na rozdíl od druhého dílu drží jedné linie, sází na jednoduchý příběh jemně okořeněný pár zvláštnostmi, které jsou chvílemi i docela vtipné, scény jsou i vypointované, myšlenka a poučení, že člověk má někdy štěstí pod nosem, a nevidí ho, přičemž touží po něčem, z čeho by ani nic neměl, jsou nadčasové. Andree Černé to zde ještě sluší a tu mlynářskou dcerku jí člověk věří, strašidla mají vedlejší roli, stejně jako knížepán (na rozdíl od nepovedeného druhého dílu). (24.04.2015)

Troška točí své osobité pohádky ve stylu svých venkovských komedií, jen je celý děj pohádkový, primárně určený pro děti, k vidění jsou krásné lokace a skvělé kostýmy. Bohužel všechny pohádky, Princeznu ze mlejna nevyjímaje, jsou hrozně ukřičené, vystupují tam postavičky, které se pitvoří, poskakují a dělají všemožné eskapády, které při opakovaném sledování lezou krkem. První Princezna je v tomto ohledu ukázkovým příkladem, zároveň však díky krásnému prostředí a milé postavě dcery mlynáře v podání mladinké Andrei Černé se dá zvládnout. Srovnávat ale tuto Troškovu dnes již klasiku se starými dobrými princeznami ať už pyšnými, zlatovlasými, se zlatou hvězdou či tu umouněnou od popela, se snad ani nedá. Snesitelný průměr. (25.12.2013)

Asi mnou nejvícekrát viděná česká pohádka, která je už pro mě hotová klasika. Je sice pravda, že chvílemi jsem dostával facky od infantilnosti a že na některé scény jsem nikdy nebyl tak malý, abych je žral. Ale! Pohled na vtipnou dvojku čerta (životní role Blanarovičové) a vodníka mi to hned rozmluvil. A pak je tu samozřejmě kníže a jeho věrný Žán, kteří celkovou atmosféru humoru ještě dohustili. Třešničkou na dortu byla Lucie Bílá, kterou sice moc nemusím, ale jako čarodějnice byla skvělá. Rovněž oceňuji hudební doprovod a prostředí českého venkova. (19.06.2010)

V Princezně ze mlejna je cítit vůně starých pohádek. Snaha o nástupce staré generace se myslím povedla velmi dobře. Dlouho tu nebyla pohádka, která by nadchla kouzelným příběhem a jednoduchou krásou. Smůla jen, že Troška natočil pohádku stylem, kde vše stojí na postavě bláznivého čertíka v podání Yvetty Blanarovičové. Stejně jako je tato postava hlavním pilířem, tak je i hlavním kamenem úrazu, který celé dílo táhne ke dnu. Kdyby nebyl čertík tak přehráván mohlo být vše jinak. Jen si zkuste pustit pohádku a vnímat jen dialogy a monology. Myslím, že hlavně dětem musí z toho stálého kňourání a křičení bolet do půl hodiny hlava. Ve druhém dílu je vše o to horší. Velká škoda, kdyby vše bylo s mírou....... (09.04.2011)