Special Ops: Lioness

Čekal jsem to celkově intenzivnější… Chlapácká témata, velkorysé akční scény, poctivé napětí, vybroušený styl, dunivá hudba, velká černá auta, military rámec, herecké hvězdy. A často velká ramena, ale… Taylor Sheridan, který si vybudoval vlastní značku v podobě drsných látek, umí napínat, ale mnohá svá poslední dítka úplně nepohlídal. Nadějně vyhlíží i tahle testosteronová záležitost, ač Sheridan tentokrát sází na ženské postavy. V čele elitního týmu CIA agentů totiž stojí Zoe Saldana, která cvičí ženy, které mají za úkol sblížit se s manželkami či dcerami členů teroristických skupin a pomoct organizaci rozvrátit zevnitř. Teď se ujme nové krve: Mexičanka, otec Syřan, zřídka popustí uzdu emocím, několik rodinných tragédií, agresivní partner... Snadné to mít tým ovšem nebude: jde totiž o nejdůležitější cíl, kterého Američané mají od dob bin Ládina. Každopádně to místy vypadá, že měl Sheridan kvůli třenicím okolo veleúspěšného Yellowstonu těžké spaní, tak někdy ve dvě ráno sedl za klávesnici a sepsal tuhle špionážní záležitost, ve které je těžké se vyznat. Určitě ne proto, že by byl scénář komplikovaný, nýbrž pro nenápaditost, spoustu klišé, divné dialogy či plochost postav. Nebo absenci skutečně dobré (akční, napínavé) scény. Je tu navíc hodně rodinných peripetií velitelky Saldany (její morální kompas je poněkud podivně nastavený), prazvláštní vztah s dcerou hlavního cíle (které evidentně stačí pokaždé cokoliv nakukat) i utahané plkání pánů v kravatách za kulatým stolem. Sheridan v přetlaku projektů lehce ztratil formu. „Právě jsme stvořili novou generaci teroristů!“ (07.12.2023)

Chlapácká témata, velkorysé akční scény, poctivé napětí, vybroušený styl, dunivá hudba, velká černá auta, military rámec, herecké hvězdy. A často velká ramena, ale… Taylor Sheridan, který si vybudoval vlastní značku v podobě drsných látek, umí napínat, ale mnohá svá poslední dítka úplně nepohlídal. Nadějně vyhlíží i tahle testosteronová záležitost, ač Sheridan tentokrát sází na ženské postavy. V čele elitního týmu CIA agentů totiž stojí Zoe Saldana, která cvičí ženy, které mají za úkol sblížit se s manželkami či dcerami členů teroristických skupin a pomoct organizaci rozvrátit zevnitř. Teď se ujme nové krve: Mexičanka, otec Syřan, několik rodinných tragédií, agresivní partner. Cruz shodou okolností nastoupí k mariňákům, sází jeden rekord za druhým, takže ji raději hodnotili podle stupnice pro chlapy. Drsná, bez závazků, zřídka popustí uzdu emocím. Ideální kandidátka. (18.11.2023)

Taylor Sheridan si za poslední roky vybudoval velmi silnou fanouškovskou základnu. Máme tu speciální program CIA, máme tu novou ideální kandidátku, drsnou a bez závazků, která má pomoci svrhnout teroristickou organizaci. Respektive sejmout muže, jehož likvidace by znamenala zničit banku, ke které mají teroristé přístup. Zatímco první díl nabídnul alespoň úvodní akci a následně místy tísnivou atmosféru, druhá epizoda je říznutá rodinnými peripetiemi velitelky Zoe Saldany (Joe), díl je plný klišé i scén bez jakéhokoliv napětí či nápadu, navíc se prokázala absolutní plochost hrdinek. Postavy Zoe Saldany a Laysly De Oliveiry jsou nepřístupné až zvláštní (chováním k okolí, k rodině), navíc absolutně brání tomu, aby si k nim divák našel nějaký vztah. (18.11.2023)

Tvůrce Taylor Sheridan měl kvůli třenicím okolo veleúspěšného Yellowstonu zřejmě těžké spaní, tudíž to vypadá, že někdy ve dvě ráno sedl za klávesnici a sepsal tuhle špionážní záležitost, ve které je zatím těžké se vyznat. Určitě ne proto, že by byl scénář komplikovaný, nýbrž pro nenápaditost, spoustu klišé, divné dialogy či plochost postav, navíc za sebou máme tři díly, a kromě holého zadku Laysly De Oliveiry si nepamatuji jakoukoliv dobrou (akční, napínavou) scénu, kterou bych si chtěl pustit znovu. Cruz má strávit nějaký ten čas s Aaliyah (její otec je nejdůležitějším cílem, kterého Američané mají od dob bin Ládina) a s jejími stejně prachatými přáteli. Na jedné straně musí (podivně) vysvětlovat nejrůznější čerstvé i zahojené šrámy a jizvy po těle, zároveň tu a tam zpochybňuje některé pokyny své nekompromisní šéfky Joe (Zoe Saldana). Tak uvidíme, co z toho bude. (19.11.2023)

Intenzivní události na hranici nakonec mnohé rozpohybovaly, přesto je Cruz pořád jen tou drsnou a nepřístupnou postavou, což nám zabraňuje si k ní nalézt jakýkoliv vztah. Zbytek pěšáků je nám ukradený. A asi je něco špatně na tom, když mezi nekompromisními dámami a testosteronem napumpovanými chlapíky přinese jediné emoce dcera ležící v bolestech v nemocnici („Odpusť sama sobě. Alespoň se poučíš, že všechny činy mají své důsledky. Holly takovou šanci nedostala!“). Zatím úplně nefunguje kontrast u její matky, cynické Joe, která je rozkročená mezi striktně profesionálním vystupováním v práci a nejistým chováním v odcizené domácnosti. Navíc když se v závěru Cruz dostane do potíží, Joe vyhrkne, že na práci v utajení nemá talent (přitom jsme dosud sledovali její povedené „kroky“), aby vzápětí pronesla, že „nikdy neměli nikoho tak blízko cíle nejvyšší úrovně.“ Právě dialogy místy fakt hodně skřípou. (19.11.2023)

Jindy nekompromisní Joe nasadí před dcerkou (nad nemocničním lůžkem) úplně jinou tvář, aby vzápětí vyrazila vstříc další akci. Pár kravaťáků si pak vymění několik silných řečí o tom, kdo schvaluje úkoly a že kovbojské mise nebudou tolerovány. Cruz se po nočním „nevítaném“ dobrodružství znovu spojí s Aaliyah (které evidentně stačí pokaždé cokoliv nakukat). Prostě určitá plochost postav bije místy do očí. Přepínání mezi thrillerem a rodinným dramatem mi úplně nevadí, pokud mít prostor tomu druhému ve finále své opodstatnění. Řemeslně samozřejmě špička, ale toho řemesla je zatím zoufale málo. Prostě autor Yellowstoneu, 1883 či Starosty Kingstownu umí s dynamikou a syrovostí pracovat lépe. Snad to ještě ukáže. (26.11.2023)

Nekompromisní dámy, testosteronem napumpovaní hošani, rozervaná psychika, boj s Islámským státem a konečně i (nakonec zbytečný) Morgan Freeman. Aaliyah (Stephanie Nur, ten její pohled…), jejíž otec financoval všechny možné konflikty, které se staly po 21. září na Blízkém východě, se do vdavek nechce. Na Cruz čeká zážitkový zkrášlovací den, čímž natahujeme další minuty. Stejně tak politickým žvatláním. Místy je to loudavé a ploché, jindy uspěchané. Ale hlavně to nemá moc co říct. Prostě autor Yellowstoneu, 1883 či Starosty Kingstownu v tom přetlaku projektů lehce ztratil formu. A tohle další čtyřicetiminutové vyprávění je poznamenané průměrností a nedostatkem představivosti. Tři až čtyři hvězdy. (27.11.2023)

Manželství je smlouva, kterou už podepsali. Zbývá vlastně jen oslava. Kde ale proběhne, nevěsta zatím netuší. Její současná nejlepší kamarádka (vyjma toho, že se s ní pořádně zadýchá) nicméně začíná pochybovat o dokončení mise, tudíž musí nastoupit psycholožka Joe, která by naopak měla být doma se svou dcerou. Ukáže nicméně jinou tvář, protože po profesní změně (někde v kanceláři) už opravdu touží. Obecně je onen morální kompas zatím nastavený poněkud povrchně, stejné je to s charaktery postav, tady se (obávám) už evidentně nic moc nezmění. Sympatií je zoufale málo. Divák očekával akční seriál, té vaty okolo je ovšem skutečně už moc. Navíc všechno ovládají zmetkové v kravatách za kulatým stolem. (27.11.2023)

„Její zbraní je všechno kolem. Nějakou si najde!“ Cruz je na svatbě. Jakmile splní svůj úkol, aktivuje sledovací zařízení, vyrazí na evakuační místo a zásahový tým okolo Joe ji vyzvedne. Nejprve se ale „lépe“ seznámí s ženichem. Každopádně ON je nejdůležitějším cílem, kterého mají od dob bin Ládina, a ministr se na vše vyptává až těsně před akcí? Napětí funguje, divák je plný očekávání a scéna v kuchyni má grády. Tým nicméně předem naříká, že beztak budou mít smůlu a akce proběhne ve dne... Pech má nakonec divák, protože přestřelka je utopená ve tmě. Nehledě na to, že ochranka by si měla důkladně zopakovat střelbu. Obzvlášť když má cíl bílé oblečení. „Právě jsme stvořili novou generaci teroristů!“ (28.11.2023)