Základní instinkt

Tak tomuhle říkám film ! Naprosto jedinečná atmosféra s vynikajícím hudebním doprovodem mě dostala hned napoprvé. Jiskření mezi Douglasem a Stoneovou bylo tak silné, že mě málem popálilo. Erotické scény jsou servírovany sice syrově, ale zároveň nejsou samoúčelné, což jen zvyšuje celkový kredit filmu. A neustálé posuny v ději, kdy je divák už 100 % přesvědčen, že "to udělala ona", aby hned v následující scéně jeho přesvědčení nabylo povážlivých trhlin - to je prostě brilantní. No a ona pověstná scéna s přehazováním nohy přes nohu, jež se dočkala několika parodií, ta patří mezi vrcholné filmové scény všech dob (a tím nemám na mysli to, že při ní asi mnoho chlapů dosáhlo vyvrcholení :)) ) (22.07.2002)

Upřímně řečeno moc nechápu všeobecný nadšení z tohoto filmu. V roce 1992 možná byla známka punku natočit film, kterej je plnej sexu a Sharon Stone se tam v jednom kuse ukazuje nahá, jenže dneska (v roce 2008) to na mě žádnej extra dojem neudělalo. Podle mě je to celkem průměrná detektivka, která v době vzniku působila možná kontroverzně. Mě to neustálý šukání nějak nebralo, takže většinu času to ubíhalo dost pomalu, ale později jsem se přecejenom dočkal nějakýho toho překvapení a zajímavýho rozuzlení ve finále. Film mě zaujal ještě jednou věcí. Mam totiž rád filmy, kde probíhaj honičky v ulicích San Francisca. Na Bullitův případ to samozřejmě zdaleka nemá. A dost otravná mi přišla hudba - jednotvárný fidlání na housličky. Jsem rád, že jsem tento slavnej film konečně viděl. Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět znovu, to zrovna ne. (15.08.2008)

Mysteriózně-eroticko-kriminální thriller jak má být! Sharon Stone vdechla svojí roli takové rozměry, že zastínila všechny ostatní herce, troufám si tvrdit, že i Michaela Douglase, na jehož místě bych si dovedl představit i někoho jiného. Do celku ovšem zapadá výtečně a celých 120 minut je tedy opravdovým zážitkem, kdy divák musí mít radost ze sledování tohoto snímku. Kultovní scéna, v níž Sharon dává nožku přes nožku, není třeba nijak vyzvedávat, je to pravý a nefalšovaný majstrštyk, který si zapamatuje snad každý divák z mužského pokolení :) Během sledování jsem také přemýšlel, kdo je tím vrahem, uvažoval jsem a takřka se vžíval do Nicka Currena a celkové rozuzlení mě ani nezaskočilo, spíše potvrdilo několikrát zviklané domněnky. Opravdu povedený kousek, plná "palba" 5* je na místě. (07.08.2009)

Spisovatelka Catherine Tramellová ráda ve svých knihách popisuje vraždy, které se následně v její blízkosti stanou. Teď zrovna zemřel jeden šťastlivec při koitu a policie už marně zkouší svoje osvědčené triky na provokující spisovatelku. Catherine svými svůdnými křivkami neomylně začíná dráždit detektiva Currana, který se od ní brzy rád nechá tahat za nos, fusekli i penis. Curran je samozřejmě spokojený se sexuálními hrátkami s neukojitelnou bisexuální nymfomankou, ale její nový román, o zamilovaném poldovi zavražděném svým "blonďatým sluncem v šedi všedního dne", ho trochu znervózňuje. Nezbývá než si vzít sekáček na led, dlouhou šálu a se sexuálními schopnostmi jednoho typu hlodavců, který miluje kopulaci v korunách stromů, chvátat k zářivé budoucnosti. (03.09.2009)

Notoricky známému hitchcockovskému neo-noiru dominuje krásná Sharon, herrmannovský soundtrack a stylová režie. Eszterhazův scénář je plný sexu, sprostých dialogů a nečekaných zvratů, bohužel když se člověk soustředí na zápletku, zjistí, že logika dostává neskutečně na frak. Je to efektní jízda po povrchu, jaké Paul umí, jenže s postupem času ztrácí na přitažlivosti - na rozdíl od jiných, podvratnějších Verhoevenových počinů. 70% (31.01.2010)