Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Maroš Kramár, Július Vašek, Lubomír Kostelka, Jana Hliňáková, Jiří Hálek, Ladislav Gzela, Zdeněk KryzánekObsahy(1)
František Vláčil ztratil s nástupem normalizace možnost pracovat na Barrandově - v tehdejším Gottwaldově vzniklo několik středometrážních filmů, v nichž uplatnil své poetické nazírání i zkušenosti s dětským hrdinou. Pověst o stříbrné jedli vznikla podle scénáře Vladimíra Körnera a vypráví o chlapci z beskydských lesů, jenž romanticky obdivuje náročnou a nebezpečnou práci sběračů semen, kteří každodenně vylézají do korun vzrostlých jehličnatých stromů... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Z Vláčilových filmů, natočených po roce 1970, hodnotím Pověst o stříbrné jedli nejvýše. Velmi hutné, syrové, koncentrované vyprávění, ovšem zároveň naplněné jakýmsi nedefinovatelným metafyzickým přesahem. Poměrně přesně jej ovšem vystihuje slovo "pověst" v názvu. Ačkoli je to příběh téměř ze současnosti, vyznívá skutečně jako novodobý mýtus, jedna z řady beskydských balad, v nichž příroda není pouze romanticky krásná, ale taky dravá, drsná a jde v ní o život... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Mishelen ()
Skvělé vánoční ozvěžení. Příběh lídí živící se jako sběrači smrkových šišek. Solidní kaskaderské kousky v korunách stromů (viz skok z jednoho vrcholku na druhý: "Synku, zkracuju si cestu!"). V hlavních rolích Marián Kramár, Jůlius Vašek (Romance pro křídlovku), Lubomír Kostelka, J. Hliňáková, Jíří Hálek. ()
Krásně syrové a lehce ponuré a tajemné, ale všechno je hezky vybalancované přesně v hranicích dobrého vkusu. Liškova hudba je skvělá a to, jaké záběry dokázali Vláčil s Uldrichem natočit i na barevnou kameru, je potěchou pro oči. Herecky kraluje Július Vašek, zaujala mě však i výtečná minirole Jiřího Hálka, jako velmi hloubavého učitele :). ()
Malá velká poezie. Vláčil znovu poeticky smýšlí o nepopsatelném kouzlu české přírody a stylizuje jej skrze romantické Beskydy. Netřeba dodávat, že toto kouzlo vyniká zejména díky režisérovu citu pro abstrakci a obdivuhodné schopnosti vytvářet z prostého dění ojedinělý zážitek. Pověst o stříbrné jedli tak není jen umělecky založeným filmem, ale je rovněž velmi funkční z hlediska běžné filmové zábavy. 80% ()
I Vláčilovy úlitby režimu neztrácely půvab a úroveň. Skutečnost, že normalizační režim zničil Vláčila-umělce (hodně mu přitížila ADELHEID), patří k jedné z mnoha žalovatelných skutečností sedmdesátých a osmdesátých let. Únik do poetického světa dětských průhledných fakt a neotřesitelných jistot ovšem dokazuje, že ani tady velikán nerezignoval na svou laťku. Naopak. A je tu druhý aspekt té doby. Co bylo vyhozeno z "velkého" hraného filmu pro dospělé, přestěhovalo se - bylo-li třeba, i pod pseudonymy - zpravidla do dětské tvorby. Její kvalita se i proti šedesátým letům významně zvýšila a dosáhla svého, doposud nepřekonaného vrcholu. POVĚST je jedním z kaménků této mozaiky skvělosti a nadčasovosti. ()
Galerie (1)
Photo © Filmové Studio Barrandov
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo v obci Velké Karlovice na Vsetínsku. (Xell)
Reklama