Komentáře uživatelů k filmu (14)

  • Karlos80
    ***

    Dětský úsměvný povídkový film od známého dětského režiséra Milana Vošmika, s příznačným tak trochu poeticky laděným názvem "Hry a sny". Malý chlapeček siroteček a malá holčička a jejich dva příběhy. 1. Malá vánoční: ztracený chlapec okouzleně bloudí městem chystajícím se oslavit Štědrý večer. 2. Milenci z bedny: na dvoře činžáku stojí velká prázdná bedna.... mladý chlapec Mirek (Miloš Nesvatba) a mladé děvčátko Fanča (Miriam Hynková) si v ní hrají na vlastní domácnost. Dva těžkopádně lyrické příběhy o dětské fantazii ...spíše film o dětech pro sentimentálně naladěné dospělé. Ale i tak pěkné a tři hvězdičky si to zaslouží, už i kvůli poměrně dobrému hereckému ansáblu a písničkám jako Tichá noc nebo Na Pankráci, na malém vršíčku. Také jeden z filmů který se dnes už takřka nevysílá a je už tak trochu pozapomenut, ostatně skoro jako celá Vošmikova režijní filmografie. No každopádně je to škoda...(11.1.2007)

  • Ej Hlemýžď
    ****

    Povídkový film o dětech (Malá vánoční a Milenci z bedny) s Aškenazyho poetikou.(19.10.2003)

  • troufalka
    *****

    Dva příběhy ze staré Prahy z dob, kdy se ještě dalo hrát na dvorku a běhat po ulici, případně si vypůjčit koníka s povozem a kousek se svést. Zapovídat se dalo s lampářem nebo pohřebákem, ani policejní stanice nevypada příliš nevlídně. Mša i Evička působili velice přirozeně. Snímku je vyčítána nostalgie, já víc vnímám tu překrásnou dobovou atmosféru a hravost jak dětí, tak i dospělých. Každá povídka má velkoryse nasazenou stopáž a pokud budete stejně jako já sledovat všechny reálie, určitě se nebudete nudit. Tématicky zapadá do tetralogie o Martinovi.(25.9.2015)

  • raroh
    ****

    Velmi poetické nadčasové Aškenazyho texty Malá vánoční povídka a Milenci z bedny (oba považuji za nestárnoucí literární klenoty) našly filmové ztvárnění, které duchu Aškenazyho textů odpovídá, i když třeba dvojice Kadár - Klos (s ohledem na to, jak o něco později zpracovali Aškenazyho předlohu v Tam na konečné) by film udělal ještě o něco niternější. Výborní jsou herečtí předtavitelé dospělých rolí (L. Pešek, E. Kohout, S. Neumann, F. Vnouček), jejichž výkony doplňují bezprostřední výkony dětských představitelů o duch nestárnoucí fantazie zralého (ve fázi spíš už stárnoucí) života (směrem k cirkusu), v mladším vydání pak Miloše Nesvadby, který tu hraje fakticky sám sebe. Nesmírná škoda, že snímek se skoro nedá vidět. Předkládá svět dětství mých rodičů na přelomu 50. a 60. let, který ale ještě koncem 70. let v tom mém nezmizel a ovlivňoval ho (a dnes se rád k němu vracím).(23.6.2010)

  • Marthos
    *****

    "Maminko, musíme se hádat. Dneska jsme se ještě nehádali. - Tak to nech na zítra, když je tak hezky. - Tak dobrá, až zítra. - Nebo pozítří nebo vůbec ne. - To nejde, když jsme manželé, musíme se hádat." Domnívám se, že ani ne tak Aškenazyho původní text, jako spíš jeho filmařsky působivý přepis tvoří z Vošmikova snímku záležitost v mnoha směrech pozoruhodnou. Do té doby tvůrci jen minimálně projevený zájem o dětského diváka je tu najednou podán formou čistého individualismu, což je zvlášť kontrastující ve smyslu ideologické vyhrocenosti, v tomto případě zcela absentující. První povídka skvělým způsobem převrací smysl nastalé situace v okouzlené klukovské dobrodružství, které asi nejvíc připomíná setkání s dobráckým taxikářem (pro podobný typ filmů zcela vyhovující Stanislav Neumann). Reálné propojení jakoby nepřítomné dětské fantazie s dospělácky kamarádskou "fair play" hrou tvoří zajímavý prvek v rámci společenské proměny posledního desetiletí padesátých let (ještě před pár lety by něco podobného nebylo možné). "Podívej se chlapečku, je Štědrý večer, už se naděluje a ty tu zdržuješ. Tak hezky řekni, jak to u vás vypadá." V Milencích z bedny se setkáváme s modelem ideálního manželství, které ve svých nevinných představách přebírají dosud ještě nezralí dětští hrdinové. Imaginární rozdělení partnerských rolí připomíná klasický model postavení muže a ženy ve společnosti a de facto až násilně vybočuje z tendencí socialistického typu manželství. Pak ovšem nastává zlom. Do světa dětské fantazie náhle vstupuje element nostalgického ohlédnutí za vlastním mládím a promarněným životem. "Tak ti tu dnes byly dvě mrňavý děti a říkaly, že jsou na svatební cestě. Je to škoda, že taky jednou budou velký." Ovšem co z tohoto filmu dělá skutečně velký divácký zážitek, je bezprostřední herecký výkon šestiletého Michala Stanince, který si sebou kupodivu nenese manýry typické pro tento věk a dokáže zaujmout i jinak, než roztomilým žvatláním a pokukováním. Z "dospělých" partnerů si nejlépe vedou již zmíněný Neumann (zase jiná varianta jeho pohádkových postav), Pešek, Nesvadba (mnohem zajímavější je jeho výtvarný, než herecký výkon) a Růžek (jedna z mála vyloženě kladných rolí v negativní masce). Za podrobnější analýzu by pak stála celková tvorba režiséra Milana Vošmika, která jak se zdá má co nabídnout i v současnosti. Bohužel se o ní málo ví.(25.12.2012)

  • fragre
    ****

    Malou vánoční povídku jsem kdysi dostal pod stromeček, a ještě jí mám schovanou. Prostým nahlédnutím jsem zjistil, že text je méně sentimentální než film, ale je možné, že ten sentiment je do filmu vnášen divákem, který je prostě ovlivněn roztomilým zjevem malého dítka, což při četbě odpadá. Počítám, že podobné to bude i u Milenců z bedny, které jsem nečetl. Jinak je to příběh poetický, opravdu kapku pohádkový, ale též silně pamětnický, jednak dnes asi zdlouhavý, jednak při pohledu na tehdejší reálie,vypadá tento příběh jako příběh z jiného světa (což ale možná posiluje jeho pohádkovost). Konec konců tu pohádkovost evokuje i zpracování základní zápletky - tedy putování ztracených dětí velkoměstem. Zde je to traktováno jako pohádka a idyla, dnes by to jistě bylo zpracováno jako drama či thriller. Už jen ta představa, že zbloudilé dítě může takto putovat v relativním bezpečí, je dnes motiv naprosto pohádkový.(3.2.2013)

  • Aelita
    **

    Film, u kterého někteří diváci můžou obdivovat nebo opěvovat pomalou prozaistickou poetiku Dětských etud a Milenců z bedny Ludvika Aškenazyho ... pokud se na tuto vlnu vyladí, pokud budou mít dost času na lenošení a k tomu romantickou či nostalgickou náladu, pokud jim učarovávají malé roztomilé dětičky, každým slovem a gestem napodobující dospělé, nebo pokud jsou ve věku babiček a dědečků a spletitá složitost moderního světa obtéká jejich tichý ostrůvek, aniž by je vyvedla z rezignovaně moudrého klidu. Ostatním divákům se může stát, že se u tohoto filmu budou jednoduše nudit. Je na místě také dodat, že film již je poznamenán vzdálenou geograficky, ale blízkou náladami a potřebou odrážet život obyčejných lidí vlnou italského neorealismu, ač realistického v něm není ani za mák.(27.10.2011)

  • slunicko2
    ***

    Použij tajné zaklínadlo taxirlaxir a z Ústřední pohádkové správy, oddělení Bednomat, ti pošlou vlastní byt. 1) "Malá vánoční" povídka ohromuje svou silnou černobílou poetikou. Barevní "Milenci z bedny" ale úroveň neudrželi. K tomu uvádí 28letý scénárista a režisér dětských filmů Milan Vošmik: Film Hry a sny byl roztříštěný námětově i svým určením. První povídka, Malá vánoční, byla skutečně pro děti. Jak často se v předvánočním shonu ztratí malé dítě, které se pak dostane do nezvyklého a neznámého světa cizích lidí! Chtěl jsem ukázat poezii takovéto příhody. Malou vánoční jsme pak s Ludvíkem Aškenazym doplnili další povídkou o dětech, Milenci z bedny. Byla to však už jenom povídka o dětech, a nikoli pro děti. Patřila dospělým, podobně jako jim patří celé Aškenazyho vyprávění o „človíčku“. Milenci z bedny je povídka s pohádkovými motivy, v níž se kamera dívá na hrdiny příběhu tak, jako se „človíčkové“ dívají na „velké lidi“ kolem sebe. Toto dvojí zaměření filmu, v němž každá půle byla určena jinému diváku, bylo příčinou neúspěchu a rozpačitého ohlasu Her a snů. Na besedách s dětmi jsem si ověřil, že Malá vánoční si našla své diváky a že byla chyba přičlenit k snímku pro děti povídku o Milencích z bedny, určenou dospělým._____ 2) Pohádkovému vyznění obou povídek odpovídá i bezstarostnost hlavní postavy. Ve vánoční povídce se nikdo neptá, co malý chlapec dělá po setmění sám na ulicích, nikdo se o něj nebojí, nikdo se po něm neshání._____ 3) Půvabnou působivou atmosféru noční vánoční Prahy (už tehdy bez sněhu) střídají ve druhé povídce neméně působivé reálie: po Karlově mostu vesele jezdí auta, lidé družně žijí v pavlačovém domě, dojem luxusu vzbuzuje Česká restaurace hotelu International a další._____ 4) Mimořádně zdařile se se svou rolí vyrovnal 6letý Michal Staninec (vystupuje v obou povídkách).(18.12.2015)

  • Kalidor_
    ***

    Malý mudrlantský usmrkanec si to o vánocích štráduje Práglem jakožto LOST a všude trousí ty své roztomiloučké nesmysly. Přisomruje se k němu jedna Mařka a on před ní machruje až se jí z toho ježí chlupy v nose. Nejvíce mě iritovala jeho přehnaně pečlivá výslovnost, obzvlášť z jeho rezonujícího rrr se mi otvírala kudla v kapse. Prostě hezký dětský film no ´:-)(14.8.2011)

  • sator
    ***

    Má to něco do sebe-poklidná a skromná léta 60.(20.2.2011)

  • Heroine
    ****

    I když nevyhledávám filmy tohohle typu, natož z téhle doby, musím říct že toto je velice hezký film. Má to atmosféru, dojemnost, děti výborně hrají, a celkově je to dost originální jak na svoji dobu, tak na dnešek.(7.1.2012)

  • lubospoti
    ****

    Místy trochu naivní, ale přesto milé a plné dětské fantazie. A kupodivu i ohromně vtipné. Ne snad, že by byl film složen z nějakých velkých komediálních scén.. Ale slovní humor fungoval výborně.(26.10.2015)

  • Vesecký
    ***

    Druhá povídka se mi líbila o něco víc než ta vánoční. - Malá vánoční je skutečně slabým příběhem, byť měl být primárně určen dětskému divákovi. Ano, Michal hrál výborně, ale děj prakticky neexistoval, šlo o změť náhodných setkání. Nevíme vlastně, jak to, že se vůbec ztratil, scény štědrovečerní Prahy možná ve své době měly poetiku, ale celé to vyznívá nějak do prázdna. Vše napravuje povídka Milenci z bedny - začátek jako by vypadl z klipu Dáme si do bytu, Miloš Nesvadba nakreslí své milé uvnitř ohromné bedny (proč se tam ale nastěhovala?) interiér bytu, k němuž pak dal dekret chlapci, jehož známe z první povídky. Spolu se sousedčinou dívenkou si tam spolu hrají na tatínka a maminku, to je opravdu kouzelné, jak umí navodit běžnou atmosféru našich rodin, kdy otec leží na kanapi a čte noviny a matka kolem něho poskakuje. A pak se oba malí milenci vetřou do skutečné svatby... Obě povídky doprovází starý taxikář a právě v jeho osobě spojené ještě s jeho starými kamarády, z nichž jeden dělá kolotočáře, druhý předvádí Inda, je nádherně zobrazen kontrast mezi bezstarostným dětstvím plné snů a mezi skutečností, jež nastává osamělým lidem ve stáří... Dvě a čtyři hvězdičky dávají dohromady průměr tři.(28.4.2016)

  • StaryMech
    ****

    Režisér, očividně sladěný s vnitřním světem autora předlohy/scénáře, natočil film o dětech a dospělých pro děti a dospělé, jakých máme dodnes poskrovnu, a navíc nám i budoucím zachoval hezky nasnímanou Prahu roku 1958. Slabiny shledávám v rytmu a hudebním doprovodu.(4.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace