Komentáře uživatelů k filmu (1)

  • Marthos
    ****

    Režisér Otakar Vávra si i za Protektorátu vybíral náměty z klasické literatury a vytvářel tak závažné umělecké filmy. V prvním roce okupace si zvolil stejnojmenný román Karla Matěje Čapka-Choda. Vávra na jeho podkladě vyprávěl příběh otce a syna, obou osudově spojených a poznamenaných láskou k hudbě. Právě hudba byla příčinou jejich životních nesnází, kdy starý Hupka neuspěl u maturity a mladý syn Hynek způsobil milostným poměrem tragédii v rodině jejich společného zaměstnavatele. A byla to opět hudba, co v závěru sblížilo otce a syna. Děj filmu se odehrává v několika časových úsecích a proto je logické stárnutí obou hlavních hrdinů. V první polovině je otec Hupka představován Rudolfem Hrušínským, který zde získal svou první závažnější roli, v druhé polovině je pak nahrazen Jaroslavem Průchou. Znamenití jsou však i další herečtí protagonisté, opět význační divadelní umělci (Boháč, Smolík, Šejbalová, Vojta, Kreuzmann). Nedílnou součástí filmu je i hudební složka s použitím řady klasických skladeb (Dvořákova Humoreska, Smetanova Hubička a další), nechybí ani záběry na pražské pamětihodnosti. Ve filmu se pak objeví důmyslně skrytá metafora ničení české kultury, když hudebníkova zlá teta spálí v kamnech noty se jménem Antonína Dvořáka. Zmizí-li česká hudba, zahyne i český národ. To si uvědomovali tvůrci již na počátku války a měli bychom si to uvědomovat i my dnes.(6.10.2008)