Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Volná adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové, realizovaná režisérem Jiřím Weissem, zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Režisér Jiří Weiss dokázal nejen sugestivně vylíčit dusné a nelaskavé prostředí, ale především velmi pečlivě vybral herecké představitele tohoto zvláštního trojúhelníku. Křehká krása Jany Brejchové, strhující herecká kreace Jiřiny Šejbalové a rovněž skvělý výkon Miroslava Doležala zaujaly diváky i kritiky hned při premiéře v prosinci 1957. Film získal na MFF v Benátkách 1958 cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (121)

jarous 

všechny recenze uživatele

Jeden za skvostů našeho filmu, mistrovsky vystižená a zahraná role stárnoucí ženy, která chce mít vše pod kontrolou a vládne domu železnou vůlí. A do tohoto prostředí přichází sirotek Jana, čistá a nevinná a snad i proto podléhá kouzlu otčíma, který u ní hledá něhu a porozumění. To ovšem není dlouho možné, protože morálka maloměsta je neúprosná a teror "tetičky" se stupňuje a její manžel zbaběle prchá a nechává Janu samotnou. Vše na konec dospěje k smrti a citovému ochladnutí Jany, která dům opouští. Škoda, že se nedá dát více hvězdiček, protože paní Šejbalová si jich za svůj výkon zaslouží také pět. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Vlčí jáma nepôsobí ani náhodou ako to, čo si predstavujeme pod pojmom český film 50tych rokov. Skôr pripomína kostýmové drámy klasického Hollywoodu, alebo z Británie. Ako niečo od Wylera alebo Leana. Bohužiaľ je tento film takmer neznámy a včera som o ňom tiež počul prvý krát. Jednoduchú zápletku dokázal Weiss spracovať veľmi hutným a dusivým spôsobom, so zameraním sa na prepracovanú psychológiu postáv (dnes už pôsobí možno príliš naivne, ale sme v inej dobe), podporenú kvalitnými hereckými výkonmi a skvelú kompozíciu záberov. Keď si ju budete všímať, občas vás možno zamrazí. Mužská postava je veľmi pasívna, čo som spočiatku chápal ako vadu, ale nakoniec to bol odôvodnený scenáristický zámer. ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Skoro jsem chtěl napsat „přehrávající Šejbalová, nedohrávající Doležal s Brejchovou“, ale tak to úplně není, Šejbalka je tu vážně dobrá, jenom je to její megerství od samého začátku režijně tak vyšponované, zbylé dvě hlavní postavy tak potlačené a karty tím celou dobu tak jasně rozdané, že vlastně není kam stavět nějaké větší dramatické oblouky a film tak sice má svoje mrazivé chvilky, ale celkově podle mě zdaleka nenaplňuje potenciál předlohy ani scénáře. Mluvit pak o psychologickém díle světové úrovně, v roce Sedmé pečeti, Lesních jahod, Cabiriiných nocí a dalších, to mi přijde trochu úsměvné. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Trapnost - to není v žádném případě hodnocení tohoto filmu, ale atmosféra, která z něj tak děsivě čpí. Depresi vyvolává už samo prostředí, Klářino komandování ostatních a nemálo také smrtkovitá postava hraná Lolou Skrbkovou. Ale největší úzkost a znechucení ve mně vyvolává motiv zaslepenosti a posedlosti, které ubíjejí všechny ušlechtilé lidské city. Snímek se v podstatě obešel bez nějakého důmyslného příběhu, je to skutečně spíš pořádná "jáma". ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dá-li se nějaký český film označit za psychohoror, pak zcela určitě adaptace stejnojmenného románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma. Úctyhodné a strhující herecké výkony démonické Jiřiny Šejbalové a mladinké Jany Brejchové společně s tísnivou atmosférou svazujícího maloměsta tvoří z tohoto filmu i po letech jedinečný zážitek. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (16)

  • Ve filmu zazní písně „Úzká ulička“ od skladatele Jiřího Srnky a slavné „Castaldo“ od Rudolfa Nováčka – pedagoga, hudebního skladatele, hudebníka a kapelníka (1860–1929). (sator)
  • Jana Brejchová byla za roli Jany odměněna částkou 7 000 Kčs. Bylo to v době, kdy průměrný měsíčný plat činil 1 200 Kčs. (sator)
  • Režisér měl na konkurzu pro film Janu Brejchovou i Janu Rybářovou, ale dal přednost Rybářové. Když byl nucen po smrti Rybářové hledat novu adeptku pro roli Jany, oslovil znovu Brejchovou a pozval ji na další konkurz. Ta dělala drahoty, ale nakonec přišla a roli dostala. (sator)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama