Bitva u El Alameinu

Afrika Corps, "Líška" a Sahara - známe to veci. Fajn akcia, ale iba slabší príbeh, kde postavy neťahajú tak, ako by mali a drámatickú situáciu je možné spozorovať fakt iba náznakovo. A klasický trápnejší humor. Čo ma ale zaujalo, bolo šomranie vojakov na svojich veliteľov - to v amerických či ruských vojnových filmoch veľmi neuvidíte, tam je vzťah medzi nadriadeným a podriadeným takmer až patetický. Pritom aj tu je priestor na hrdinstvo, misiu ala "mission imposible" či nahliadnutie do generálnych štábov jednej či druhej strany, kde sa tvorí vojenská stratégia. (21.12.2018)

Na talianske pomery veľmi dobrý vojnový film. Nie sú v ňom síce žiadne monumentálne scény, väčšinou sa zaoberá osudmi bežných obyčajných talianskych vojakov, ktorí boli zatiahnutí a poslaní do bitky o ktorú nemali žiadny záujem a ich tragický osud len dokresloval osud hlavných protagonistov tohto boja - Nemcov a Britov. (24.10.2008)

V jednu chvíli, a bylo to někdy během úvodní čtvrthodiny, si britští důstojníci před příjezdem generála Montgomeryho promítali autentické záběry z leteckých fotokulometů a podobně. Dívali se na ně hrozně dlouho, až jsem si říkal, proč vlastně. Někdy po hodině mi to došlo - ty záběry byly z celého filmu nejzajímavější. (16.10.2013)

Film z r.1968 v koprodukci Itálie-Francie se soustředil na západní frontu v Africe. Doposud se filmová produkce soustředila hlavně na hrdinství vojáků států SSSR a USA ( Němci jako agresoři dopadli většinou při hodnocení špatně). Když se ovšem podíváme na to, kdo v 2.světové válce položil život v krutých bojích, na Italy se jaksi zapomělo. Ano, říká se, že nejhorší voják je voják italský. Protože má radší "Dolce vita" (sladký život) než hrdinství. A právě tento film chtěl ukázat (ponechme stranou zda se to povedlo), že i Italové obětovali své životy nebo lépe řečeno byli "kaprálem Hitlerem" obětováni v předem prohrané bitvě. Maršál Erwin Rommel věděl, že toto obranné postavení nemá žádný smysl, že jsou Italové špatně vyzbrojeni, že mají neschopné velení, jenže jeho protestu nikdo z Wehrmachtu nevěnoval pozornost. Dokonce jej Hitler ani nepřijal, když se za ním Rommel osobně dostavil až z Afriky. Proto tento film vzdává hold hrstce statečných Italů, kteří s touto válkou bytostně nesouhlasili, ale jako správní vojáci uposlechli rozkazu OSY (Seskupení Němců,Italů,Maďarů a Rumunů) a jejich tehdejšího vůdce Mussolliniho. Pamatujme si : každého mladého lidského života je škoda,ať je to na kterékoliv straně. Válka je příšerné svinstvo páchané na lidském pokolení. (03.02.2008)

Hlavní hodnota tohoto válečného filmu podle mého názoru spočívá v možnosti srovnání pohledů na události nejkrutější války v lidských dějinách. Směs odstupu a vlastenectví tvůrců filmu naznačuje, že přijímání fašistického režimu v italské společnosti dlouhou dobu postrádalo jasná, černobílá vymezení. Podobně je zajímavý je i italský pohled na vojáky a velitele Africacorpsu. (28.02.2008)