Kód Navajo

John Woo se nezapře. Boj nejspíš neviděl ani z rychlíku, ale natočit válečný velkofilm mu vrásky nedělá. Veškerá akce je jako ostatně u Wooa obyčejně neobyčejně umělá, úvodní boj na Šalamounech coby Cageova představovačka nepřipomíná džungli ani přes betonovou zeď, spíš jako když si kluci hrajou u mámy na dvorku, pro velký útok na Saipanu si asi filmaři vybrali park, ve kterém přesazujou stromy (ty pravidelně rozmístěné dokonale kulaté krátery mě fakt pobavily), jednotlivé záběry z boje jsou naprosto održené od celkové situace bez vzájemného vztahu logického i prostorového (trochu to připomíná průchod přímočarou akční hrou), naprosto absentuje válečná živelnost. Pro Wooa typicke sceny jeden raz strelil, sedem ich zabil jsou kapitolou samou pro sebe. Herci a kompars jsou jen prvkem dosazovaným do jednotlivých sekvencí bez prostoru pro skutečné herectví (včetně scén ze zázemí). O ději nemá moc smysl mluvit, všechno už tu bylo, traumata, překonávání nedůvěry, fotka rodiny atd. Na jednu hvězdičku nestačí realisticky působící zranění a pár dobrých záběrů, takže odpad jak vyšitý. (08.10.2005)

Za většinu mých špatných známek, může právě kód Navajo. Psal jsem v něm většinu písemných prací a jednoznačně jsem nad kantory vyhrával. Ani oni nedokázali můj kód Navajo prolomit. A pak se mstili darebové. 80% P.S Právě mi byla Jezinkou.Jezinkou opravena gramatika a byl jsem nařčen, že zase píšu v kódu. Není to pravda, popis filmu přeložen do kódu zní: Fíí bum, Fíí bum, prásk - jau, au, kur.. Urááá (29.05.2013)

John Woo je režisér akčních filmů a v jiném žánru se očividně necítí. Válka totiž v jeho podání nemá dostatečný náboj. Jediným, ale klíčovým problémem je to, že se chová tak, jako by točil svůj další akční opus a snaží se být za každou cenu nad věcí a cpát do filmu téměř až baletní scény, které ale v případě právě zabitých vojáků nemají šanci mě oslovit. Brutální porce nadhledu, příznačná pro jeho dřívější počiny, tady tak působí jen směšně. Když se v Killerovi nebo Hard Boiled postaví hlavní hrdina mnohanásobné přesile, je to přehnané, ale také stylové. Když v Kódu Navajo vletí Nicolas Cage do zákopu jako neřízená střela a začne kosit protivníky bez toho, aby přišel k újmě, můžu jenom kroutit hlavou. Japonci jsou tady navíc totální pitomci, kteří vyskakují z úkrytu a se skloněnou zbraní a rozhozenýma rukama utíkají přímo před americké hlavně. Je tu pořád vytříbená forma a letadla míjející kameru nebo série vybuchujících tanků berou dech. Obsah je ale zoufale triviální. 50% (08.07.2007)

Nicolas Cage, John Woo, Peter Stormare, Akce a příběh o tom, jak to bylo s muži z kmenů Navajo - Pět důvodů pro pět hvězdiček. Nebudu srovnávat s jinými díly Johna Woo, musel bych pár hvězd ubrat (zejména při konfrontaci s Tváří v tvář, nebo Zlomeným šípem)... Pro mě osobně druhý válečný film roku (po Údolí stínů)... (01.01.2006)

Myslím, že na porovnání tohohle filmu a Vojína Ryana se dá názorně předvést, jaký je rozdíl mezi geniálním režisérem a režisérem úzce zaměřeným na akční snímky. V Navaju je vše podřízeno efektu, takže zatímco po slavné úvodní scéně v Ryanovi jsem nemohl popadnout dech, při zdejších "střílečkách" jsem si říkal, co asi použili za detonátory a sem tam jsem se musel i pousmát jak moc to má vypadat opravdově. V Ryanovi to BYLO opravdové ! Naprosto nevhodný rejža pro válečný snímek. Měl by se vrátit k akci a "realitu" nechat na jiných. Nicolas Cage to nezachránil a ani to nevypadalo, že by nějak moch chtěl. Nakonec se mi líbili nejvíc oba Navajové a o ně šlo přece především takže 50%. (07.03.2003)