Nicole Calfan

Francouzská herečka Nicole Calfan má za sebou zajímavou uměleckou kariéru, prošla nejslavnějším divadlem Comédie Française, točila filmy s největšími hvězdami, později se prosadila i jako spisovatelka, a i když nikdy nepatřila mezi skutečné star, dodnes je u veřejnosti velmi oblíbená. Pochází z Paříže, její otec byl ruského původu, matka byla z Polska. Od dětství toužila po divadle a hereckou průpravu absolvovala na Národní konzervatoři dramatických umění, studium dokončila v roce 1969.

Ještě za studií začala sbírat první zkušenosti s televizní i filmovou kamerou, průlomovou záležitostí pro ni byl film VELKÁ LÁSKA (Le grand amour, 1969). Dalším zásadním filmem se pro ni stala slavná gangsterka BORSALINO (1970), kde po boku Alaina Delona a J. P. Belmonda hrála půvabnou mafiánskou dcerku Ginette; od tohoto natáčení se také datuje její celoživotní přátelství s Delonem. S Belmondem se pak znovu setkala v úspěšné kriminálce KOŘIST (La casse, 1971), v níž se objevila jako členka zlodějského gangu Hélène.

Ještě před dokončením konzervatoře začala hrát v Comédie Française, kde nakonec strávila šest let (1968-1974). Na této slavné scéně hrála převážně v klasickém francouzském repertoáru z tvorby Molièra nebo Victora Huga. Například v Molièrově Lakomci (1970) alternovala roli chudé Mariany se svou spolužačkou z konzervatoře Catherine Hiegel. Po řadě úspěšných kreací dostala až v roce 1974 nabídku na stálé členství v Comédie Française, ale obávala se dvacetiletého smluvního závazku. Divadelní svět dočasně opustila a točila pro film a televizi.

Mezitím se setkala s Jeanem Yanne a nějakou dobu působila v jeho divadelním souboru. Jejich prvním společným filmem byla komedie JSEM NEVĚRNÝ MANŽEL (Etes-vous fianceé à un marin grec où à un pilote de ligne?, 1971), kde vytvořili mileneckou dvojici ministerského úředníka a jeho mladé sekretářky. Hlavní ženskou roli hrála Nicole Calfan v Yannově autorské komedii ČÍŇANÉ V PAŘÍŽI (Les Chinois à Paris, 1973). S Jeanem Yannem nějakou dobu sdílela také své soukromí. Tehdy dostala nabídky i od zahraničních producentů a například v Lesterově mezinárodně obsazené adaptaci TŘÍ MUŠKETÝRŮ (The Three Musketeers, 1974) hrála menší postavu služky Kitty. V koprodukčním thrilleru POVOLENÍ ZABÍJET (Permission to Kill, 1975) se objevila ve větší roli prospěchářské krasavice Melissy.

Dvakrát točila také s Annie Girardot, na větším prostoru se objevila například v komedii DO TOHO, MAMINKO! (Vas-y-maman, 1978) v úloze ředitelky továrny na brýle. Zajímavou příležitost dostala pak jako učitelka angličtiny Elizabeth v dramatu PSI (Les chiens, 1979) s Victorem Lanouxem a Gérardem Depardieuem. Po několika letech se před kamerou sešla také s Alainem Delonem a vytvořili spolu manželský pár ve filmu GANG (Le gang, 1977).

Teprve počátkem osmdesátých let se Nicole Calfan vrátila k divadlu, v roce 1981 hrála například v Théâtre du Palais Royal ve velmi úspěšné komedii Veselé velikonoce, která se později stala námětem pro vznik filmu s Belmondem v hlavní roli. Na jeviště Théâtre du Palais Royal se s přestávkami vracela až do roku 2008, hrála též na jiných scénách i na divadelních festivalech. Tehdy také začala psát a s často autobiografickým podtextem publikovala několik úspěšných románů a povídkových sbírek.

Od počátku devadesátých let se Nicole Calfan objevuje hlavně v kriminálních seriálech, z nichž některé jsou známé i u nás. Mimo jiné ve třech dílech seriálu FRANK RIVA (2003) se opět sešla s Alainem Delonem. Po delší době natočila také společný film s J. P. Belmondem (MUŽ A JEHO PES – Un homme et son chien, 2008). I když se v posledních letech před filmovou kamerou objevuje již jen výjimečně, v roce 2012 hrála ve třech filmech, z toho dva natočil režisér Philippe Lellouche.

V roce 1986 se Nicole Calfan provdala za zpěváka Françoise Valéryho (*1954) a měli spolu dva syny. Starší z nich, Michael Calfan, působí jako úspěšný DJ. Rozvedli se v roce 1993. V roce 2008 obdržela Nicole Calfan Řád umění a literatury udělovaný ministerstvem kultury.

Pavel "argenson" Vlach