Fingon

Nejdřív to vypadá cool, pak je to pořád o tom samém a závěr je dost pitomý. Chcete-li film, ve kterém se prolítá herní realita s realitou "reálného" světa, sáhněte raději po Gameboxu (který sice kvůli mizivému rozpočtu ani zdaleka nevypadá tak dobře) nebo po (Smrtícím) Avalonu, který pro změnu místo frenetické akce nabízí meditativní pomalost a sépiové tónování obrazu.

Otřesný úvod, během kterého jsem měl sto chutí film vypnout, nepříliš věrohodné "zheterosexuálnění" lesbičky a vůbec celý příběh je dost pitomý. Nicméně, právě tato postava pronese naprosto úchvatný monolog o kráse ženského těla, se kterým se zcela ztotožňuji...

Jiný kurz, jiné filmy, jiné působení. Po otřesném němém dokumentu o radiu (prvku, ne o rozhlasovém přístroji) a zábavném, nicméně jinak nepůsobivém a tentokrát už i mluveném minidokumentu Abeceda uhlí přichází ultimátní filmařský zážitek se skvělou kamerou, dynamickým střihem, hudbou a (žel, německy hovořícím) hlasem komentátora, který se dá i poslouchat. ------- Jak si tak čtu zbylé dva komentáře, které tu v době psaní mého příspěvku jsou, Naši havíři musí být fakt žrádlo.

Tento dokument byl údajně promítán pod různými názvy a s rozdílnou stopáží, hodnotím verzi trvající kolem padesáti minut. Padesáti němých minut, během kterých jsem viděl víc textu než samotného obrazu, navíc ukazující zdlouhavý a repetitivní proces přeměny deseti vagónů jáchymovského smolince v několik gramů prášku, se kterým se musí manipulovat opatrně, neboť způsobuje těžko se hojící popáleniny. Rámováno přednáškou o objevech pana Roentgena, madame Curie a na závěr i reportáží o slavné Polce v Československu a nezapomenutelným pohledem na Masaryka v pumpkách.

Týrlová mě jako autorka/výtvarnice příliš nezaujala, vlněné pohádky už vůbec ne. Čtyři hvězdy za úžasné vypravěčské schopnosti Karla Högera...

Sedmá pečeť v barvě, s lepší psychologií a větším množstvím akce. Bettanymu historické role svědčí:)

Rádobysatirická komedie s rádobystylizovanými hereckými výkony, ale všechno to vyznívá do prázdna. Skvělá kamera a nasvícení, ale jak víme, tak to zdaleka nestačí. Jo a kde sakra byl ten Leoš Mareš, co jsem ho zahlédl v titulcích?

Psycho snímek plný mrtvolek a zrychlení obrazu i zvuku, s kreslením do obrazu a animací všeho možného. Většinou fajn, ovšem některé scény - zvláště k závěru - snímek pouze natahují a bohužel nudí.

Dovolte mi parafrázovat "oficiální text distributora": mladý sadista vězní doma ve stodole různá lesní zvířata, toulá se po nocích lesem, vytahuje spící sovy z hnízda a ze všeho nejvíc touží po pohlazení heboučkého kožíšku mladé srnky... Hudba Zdeněk Liška.

70% Lehce úchylné, hodně atmosférické...