xdutchx

Žádný čajový dýchánek se nekoná, připravte se na pořádnou ledovou sprchu, která odhaluje jednoho příliš velkého kostlivce, přebývajícího v rodině jednoho úspěšného otce, oslavme s ním jeho krizové 60 narozeniny.

Hezky zarámované kulisy, které ovšem o ničem nic neříkají. Klaus Kinski je perla tohoto filmu a jediný záchvěv toho co se nazývá ruskou duší.

Nabubřelá žvástologie.

Bondyho filosofické závěry v kostce, prázdné ruce z celoživotního úsilí děsí.

Klapot dřeváků neladící se zpěvem mušky, létající v láhvi s odérem lihu, poskytujícího alespoň zdání bezbolestí. Může být smutnější film? A přece v člověku je něco dobrého, možná jen touha vypustit chyceného ptáčka ... Dokonalé ztvárnění knihy od G. Bernanose, asi nejlepší spojení předlohy s filmem, kdy film v ničem nezaostává.

Monotematický repetitivní slet scén, který ovšem, podle mne, nedokáže vykreslit ucelený hluboký příběh osob, který by nás vnitřně vtáhl dovnitř. Vynikající zobrazení kněze.

Prostý snímek demaskujicí to, kde je v lidském životě problém, ne outside, ale inside. Bez jediného hluchého místa, "bressonovsky" čisté a stejně tak sžírající. (srov. Mt 4,1-11)

Film o lidském povolání, o vášni k "velkým" věcem. Prostředek poznávání světa jako směřování k odcizení k nejbližším lidem. Pro velké ideje člověk nevidí strádání lidí nejdražších. Je to obhajitelné, ospravedlněníhodné, správné? Otázky nadhozené k promýšlení. Objektiv zamířený na vlastní tvář jako odtržení od ostatních a tragedie, nebo jako sebepoznání, avšak sebepoznání bez vztahu k jiné osobě?

Totálně špatně udělaný film, avšak jsou i jiné hodnoty než estetika a kumš a ty tu nalézt můžeme.

Lék na "Gandhiovské nenásilí".