blackrain

Pokud bych ještě nikdy žádný zvířecí horor neviděla, tak bych přihodila ještě jednu nebo dvě hvězdy, ale mě tenhle film jako super zábava nepřišel. Vlastně je stejný jako všechny teenage horory, akorát tu v hlavní roli nevraždí nějaký psychopat, ale místo něho je tu hejno nenažraných rybek se sakra ostrými zuby. V kině na Andělu mají jako reklamu na tento film akvárko se živými exempláři piraní. Jedna se na mě tak divně zazubila.

Takový film měl být natočen už dávno. Juraj Herz sáhl na citlivé místo obou národů. Nesoudí a ani neobhajuje. Prostě jen nahlíží na události, které se takto mohli klidně stát a také se stávali. To, co udělali Češi Němcům bylo špatné a ohavné, ale nebylo horší to, co dělali Němci po dobu okupace nejen nám, ale i ostatním národům (Poláci atd.)? K divokému odsunu nemělo vůbec dojít, protože se při něm děly hrůzné věci, které akorát přinesli tisíce nevinných obětí na životech. Karel Roden je film od filmu lepší. Zraje jako víno. Jan Hrušínský dokáže zahrát pěkného slizáka, klidně by se mohl objevit v roli nějakého úchyla. Pro mě byl tenhle film zase jednou silným zážitkem. Srovnávat Habermannův mlýn s Katyní je nesmysl. Oba dva filmy (události) se týkají něčeho úplně jiného.

Nedokážu si v hlavních rolích představit jiné herce než jsou právě Nárožný a Kaiserem. Dvě hvězdy dávám jen kvůli nim.

Clinta Eastwooda mám ráda jako herce i jako režiséra, ale v tomhle snímku za moc nestál ani v jednom případě. Přitom tohle byl takový nadějný příběh a mohla se z toho udělat pořádná jízda okořeněná pořádnými honičkami a střílečkami.

Tady platí jedno znamé přísloví, tak si ho dovoluji ocitovat, protože vystihuje všechno. "Za málo peněz hodně muziky." Musím ještě podotknout, že tenhle horůrek je opravdu hodně zvláštní a v tom právě tkví jeho kouzlo.

Filmu opět kraluje Lubomír Lipský co by děda Potůček.

Na papíru v teploučké kanceláři se válčí jinak než ve špinavém zakopu pod těžkou palbou. Soudní přelíčení, které mělo předem jasný výsledek, bylo pěkná fraška. Nesmyslnost války pěkně vynikla i bez velkých bojových scén. Vůbec mi nechyběly. Jedna scéna s útokem mi stačila, ostatně, kolem ní se točí celý příběh. Na svou dobu se Kubrickovi povedl hodně odvážný kousek.

Přesunutí klasického romantického příběhu Romea a Julie do dnešní doby byl skutečně dobrý tah.

O tomhle filmu mi několikrát mamka s vášnivým zaujetím vyprávěla a se slzou v oku dodávala, že jde o velké rodinné drama, kde bývalí manželé svádí soudní bitvu o výchovu sedmiletého synka. Hned jak jsem film objevila v televizním programu, tak bylo o následujícím večeru rozhodnuto. Těšila jsem se, že konečně uvidím zase jednou pořádné drama, kde to bude emocemi přetékat, já je budu vnímat všemi částmi svého těla a že budu stát na straně manželky a nebo manžela. Bohužel jsem nebyla na straně ani jednoho. Nebyla jsem z filmu nadšená jako moje mamka nebo všichni ostatní. Pro mě je to bohužel obyčejný příběh, jeden z mnoha, který mě nenadchnul a ani mi nepříjde ničím výjímečný. Ani nevím, proč byl tolik oceňovaný. Vždyť Dustin Hoffman a Meryl Streep toho zase tolik nepředvedli. Oba dva herce už jsem viděla v lepších filmech. Takže, teď budu klidně za tupce, ale přes tři hvězdy se prostě přenést nedokážu.

Na pochmurné odpoledne jako dělané. Člověk úplně zapomene na to jak je venku hnusně. Prostě jednoduchá oddechovka, která spraví náladu.