Recenze (1 167)
Cesta do pravěku (1955)
Kam se hrabe Spielberg s Jurským parkem - zírejte na ty animace! Plus historická pravdivost dobarvená příběhem kluků - dinosauři mě nikdy nezajímali, ale toto dílo zbožňuju!
Byl jednou jeden král... (1954)
Jedna z nejlepších českých pohádek - skvělý příběh, myšlenka, děj, jasné poselství, vtip a napětí, láska...prostě všechno, co by měl film obsahovat!
Zoom: Akademie pro superhrdiny (2006)
Když vezmu v potaz, že šlo o pohádku pro malé děti, tak to docela šlo. Ale už zastavte produkci dalších filmů o superhrdinech!!! Nebyla to až taková sranda a místy dosahovat film totální trapnosti (když se na doktora Granta otočí trchoř zadkem, proč neuhne a čeká, až mu to tchoř napálí o obličeje?!) Popravdě - bylo mi kutila Tima, Moniky z přátel a pana Grizvolda opravdu líto!
U konce s dechem (1960)
Godardův debut se stal slavným a oblíbeným asi oprávněně.
Rogopag (1963)
Směs zdánlivě neslučitelných režisérů dala výtvor několika příběhů, z nichž jsem si oblíbila nejvíce příběh od Pasoliniho (Tvaroh). Já nevím, jestli šlo o komedii, parodii, nebo hluboká dramata, ale rozhodně myšlenku nepostrádají.
Stíny zapomenutých předků (1964)
Hudba mi občas trhala uši, ale rozhodně šlo o zásadní příběh a jistě i zásadní film. Je zajímavé objevovat tradice jiné kultury. A halvně film byl natočen tak, že vás dostane úplně do tranzu.
Pohrdání (1963)
Nejvíce mě na filmu bavilo sledovat zabarvení každého záběru. Opravdu v každém záběru je něco červeného nebo modrého, nejčastěji však obě barvy v kontrastu dohromady... má to vychytaný pan Godard, nebo to byla náhoda?
Ostrov (1960)
Tento film mě skutečně dostal. Sice jsem při projekci nejednou zívla, ale myšlenku má ohromnou a v pomalém, téměř nulovém tempu se i tak odehraje příběh, který divák v danou chvíli snad ani nepostřehne. Film je nabitý emocemi a hustou atmosféou.
Mrazík (1964)
Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek. Vidíme krásy Ruska, roční doby, nádherné kostýmy a hlavně bezvadný bezkonkurenční příběh. Kdo neviděl Mrazíka jako malý, ten se připrail o zásadní přísadu dětství :)
Mlčení (1963)
Surový pomalý a klidný film, který ukrývá mnoho emocí, nenávisti a vášně. Při sledování se člověk možná nudí, ale často si na film vzpomenu.