Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Oblíbené seriály (10)

Dexter

Dexter (2006)

No jedno je jisté, Dexter je stokrát lepší než všechny CSI a další kriminální seriály dohromady. A plus má super hlavního hrdinu, o kterém se těm ostatním může leda tak zdát (Miluju ty jeho myšlenky..). Nechci říct že Dexter je úplně bezchybný, snad jsou některé díly nudnější a méně povedené, ale u kterého seriálu ne. Prostě naprostá špica. A to intro je fakt povedené...5 update: Do háje ještě ani jeden díl mě nezklamal. Na tom je fakt něco temnýho..Každý díl dokáže překvapit, každý navnadit na další dívání. Zrovna dneska sem dal tři díly za sebou. Prostě Dexter mi absolutně přirostl k srdci možné SPOILERY 1.SEZONA: seznameni s Dexterem, dokonale tajemny vrah, o kterem byste to nikdy nerekli a ten zaver... 2.SEZONA: pro me asi nejlepsi, hlavne teda kvuli tomu, ze vrah je zastoupen samotnym Dexterem, takze to dava misto na mnou velmi oblibene tema, taky souboj Dexter vs Doakes je super, Lila je fuckin bitch a agent Lundy ma charisma 3.SEZONA: trochu vic rodiny, trochu mene vrazd, ale stejne stale nadprumer, protoze myslenkovych pochodu je stejne hodne... a Miguel je borec, ktereho sem mel rad, ale pak sem mu to pral. A posledni dil rulez.. 4.SEZONA: Začínají se tu objevovat nějaké podivné chyby, někdy takové, že je prostě nelze hodit na unavenost Dexe, ale Trinity je tak dokonalý záporák, že tuhle sezonu vyzdvihuje o dva stupně minimálně. A závěrečný cliffhange, nu, takový zvrat tu ještě nebyl.. 5. SEZONA: tak po minulém vrcholu, co se sil zla týče, mi tahle partička nesedla, vztah se Stiles nicméně přinesl tu potřebnou novou krev (ehm, tady snad i doslova) a vyrovnávání se z osudem taky není nejhorší, ale ve srovnání s ostatními hned vedle doposud nejhorší 3. série.. 6. SEZONA: Nu a je tu zase návrat na vrchol, pointa sice pro mnohé byla uhodnutelná a tak jsem ji odhalil i já, ale snaha o originalitu se nezapře. Tvůrci začínají být čím dál odváznější co se vztahů v rodině týče, objeví se i duchové minulosti a závěr zase posadí na zadek. Apokalypse is here!! 7. SEZONA:

Futurama

Futurama (1999)

Po dlouhé, předlouhé přestávce, kterou naštěstí aspon trochu zacelily ty dost povedené 4 filmy, začala 6. série a já jsem si konečně mohl znovu osvěžit, proč mám tenhle seriál tak rád. Taková smršt absurdního humoru, zábavných nápadů a velmi dobrých dějových kliček a zvratů se prostě jen tak nevidí. O výběru písniček nemluvě. Groening je génius a lepší vizi 3. tisíciletí nikdo už nikdy nevytvoří. Tak komplexní, precizní a propracované, že z toho přechází zrak a v jádru věci tak primitivní a jednoduché, přičemž to, co vytváří tu atmosféru geniality a zábavnosti jsou jen a jen neskutečné nápady pánů od Simpsonových. Spolu se Simpsons dva seriály, které utvářejí dějiny našeho světa a bezesporu jsou nejkultovnější věcí, jaká kdy byla vytvořena. Bender a Fry rulez

Avatar: Legenda o Aangovi

Avatar: Legenda o Aangovi (2005)

Book 1: Water : Fantastic! Awesome! Outstanding! ovšem škoda, že má každý díl pouhých 22 minut (proč je tu 30? To mi na chvíli dalo naději, která hned po prvním dílu zase zhasla).. Tak celá sezona uběhne strašně rychle a všechny ty skvělé momenty a prožitky, které mi tento neobyčejný příběh ze světa elementů dal, uběhnou příliš rychle a zmizí v strašném propadlišti času. A to jsem zprvu opravdu nečekal, že se mi to bude líbit, dokonce jsem to přes vysoké hodnocení tak dlouho obcházel. Až když jsem se kvůli, opravdu jen kvůli soundtracku Hornera (který je, co si budem povídat, opravdu překrásný) podíval na Shyamalanův film, rozhodl jsem se, že tomu dám šanci. A kvůli čemu jsem Avatara obcházel? Žánr ani příběh zato nemohou. Ale může za to pro mně strašidelné slovo anime. Ano. Anime prostě nemám rád, nemám rád tu směšnou grafickou stránku a ještě více nemám rád celkové zpracování pohybů, soubojů, dokonce i postav. Vždy mi to přišlo takové neuvěřitelné a pitomé. A dokonce ted, po tomhle seriálu se bojím, že se nic nezměnilo. Alespon u klasického anime. Tohle ale zpracováním dle mého mínění klasické anime není. Postavy sice tak do jisté míry vypadají, ale narozdíl od takového Naruta to a i všechno ostatní funguje výborně. Kdyby tak Západ začal dělat více takovýchto "napodobenin". To by mně velmi potěšilo. Co totiž anime neupírám, je skvělé vykreslení charakterů, úžasné příběhy a pro západ opravdu neklasické ztvárnění, krásné (a často velmi zvláštní) fiktivní světy (či už fantasy, scifi, pohádka,..) a atmosféra. A tenhle průkopník to všechno má. Jedny z nejsympatičtějších seriálových postav vůbec, úžasný styl vyprávění, nádherné akční scény, epické scenérie a hlavně.. velký nadhled a zábavnost. Tu rozhodně nebudete s postavami nespokojeni ani na chvíli. A ještě se budete po celou dobu smát. U soubojů zase nedýchat. U dojemných scén (těch ovšem bylo pomálu) soucitit. A má to taky morální poselství, filozofování a hloubku. Prostě si to užijete a budete chtít víc a víc. Proto to moje povzdechnutí nad délkou na začátku. Uběhlo to příliš rychle. Jsem opravdu rád, že mám před sebou ještě dva knihy, ale bojím se, že když se začnu dívat, příjde konec příliš rychle a už se do této magické země nikdy nevrátím s takovým potěšením a takovou radostí jako poprvé. Dost ale bylo blábolů, každopádně se na to podívat musím, na to, abych si to šetřil pro strýčka příhodu a pro moji pohodu, že mám před sebou ještě tolik dílu, je to příliš výborné. Snad se můj dojem dalšími knihami něčím nezkazí. Stále pokračující se cesty se nebojím. V LOTRovi to fungovalo taky, a ten neměl takové ingredience ani náhodou. jestli se nezkazí zábavnost, budu určitě spokojený. Snad jen to neustálé zesměšnování velkolepě vycházejících scén by se mohlo trochu omezit. Užil bych si i nějaké větší osudovosti a tragédie. Ale chápu, že je to více pro děti, takže nebudu tlačit. Prostě, jestli to bude takové jako Book 1, umřu do konce blahem. takže snad už jen Yip, Yip a letíme. See you soon. Nejlepší postavy: Sokka, Iroh, Aangm Appa. Nejzajimavější: Zuko Book 2: Earth: Možné SPOILERY To snad ani nejde! Ale ano, jde, vždyť jsem to právě viděl. Tvůrci Avatara by měly dostat všechny řády, nobelovky a oscary (obrazně) za všechno, co se oceňuje, protože to, jak výborná je druhá série, nejde slovy popsat. V ničem není vidět ani malinkaté zaváhaní, oproti Knize Vody je pak dospělejší, temnější, z více charaktery, zajimavějším dějem, různými od osy se odkloňujícími se díly a hlavně pak má zatím nejlepší vyvrcholení, jaké jsem kdy viděl. Opravdu, ty poslední dva díly (Guru a The Crossroads of Destiny) jsou tak TAK moc gradující a plné zvratů a kulervoucích soubojů + vše končí přesně, jak jsem si závěr představoval. Prostě něco velmi velmi chutného. A to je jen závěr. Postavy se nám krásně vyvíjejí před očima, střídavě padají a zase stávají, objevují se i staří známí, každý díl má co říct a perfektně zapadá do konceptu a i když v některých případech je cítit to hlavní zaměření na mladší publikum, je to téměř neviditelné a nic, kvůli čemu bych byl zklamán. A hlavně, všechny postavy (i ty zlé) jsou neuvěřitelně sympatické, a chovají se tak, jak jim to jejich přesně stanovená podstata dovoluje. Znovu žádné zaváhaní, žádný ústupek, jen postupný vývin. Jedině tak se něco může změnit. Ale často to jsou změny bolestivé a hluboké, což se pak odráží od chování. Jako například u Zuka, či i samotného malého kluka Aanga, na kterého byla vržena tak velká a útrpná zodpovědnost. Vše je naštěstí jemně zlehčováno vtipnými postavami, které ale vždy dokážou pomoct a někdy jsou i za opravdové hrdiny. Iroh. Nové postavy pak dodávají novou čerstvost, slepá Toph je skvěle vyrovnaná se svým osudem, nejlepší earthbender ever, a důstojný nový člen party. Suše hláškuje a nakopává všem zadky. Noví "záporáci" jsou pak ještě lepší přídavek. Ne že by Zuko v jedničce nestačil, ale byl jen jeden a neměl tak zlověstnou auru a charisma jako tady má princezna Azula a její povedené duo. Ano, opravdu je to ta pravá ořechová záporáčka, bez smilování a tvrdě si jdoucí za svým. Další perfektní součást. Vizuál je ještě epičtější, soundtrack stále stejně výborný, a cesta pokračuje dalšími a dalšími dobrodružstvími. Na Fire se těším neuvěřitelně, Firelord Ozai awaits. Nejlepší postavy: Toph, Iroh, Aang (ještě lepší - jeho finální hledání čakry je tak krásné), Zuko Nejzajímavější: Azula Book 3: Fire: A je to tady, závěrečné zúčtování mezi rozpínavým a strašlivým ohnivým lordem a jeho poskoky a mým milovaným (kdo by si je nezamiloval) AVATAR teamem začíná. A že je to FINÁLE. Od začátku knihy je cítit, že hry už skončily a teď půjde opravdu do tuhého. Sozenova kometa se blíží, Aang se má ještě hodně co učit a noví i staří přátelé i nepřátelé se objevují a tvarují finální podobu výsledného boje. Charaktery jsou pevně dokresleny a osudovost z toho všeho jenom sálá. A já se nestačím divit. I když mi bylo jasné, že třetí kniha bude dobrá, stejně mně svojí dokonalostí dokázala totálně uchvátit. Díl za dílem pomalu plynuly, každý byl tím správným mixem zábavnosti, dramatičnosti i velkoleposti (tomu, jak dobře tyhle tři esence dokázali tvůrci namíchat, ani nejde věřit. Skláním se před vámi) a nakonec i Aang musel dospět (ehm, teda aspon tak, jak to po něm to jeho břímě požadovalo). Vztahy se prohloubily nádherně, povahy se projevily konečně v tom úplně pravém světle a mně to vše jednoduše přirazilo do sedačky a nenechalo vydechnout. A nakonec začal ten jeden a půlhodinový závěrečný boj, ten, na který jsem musel čekat tak dlouho, kvůli kterému se toho tolik změnilo, všichni prošli tolika zážitky, bolestmi a vývojem, a já jsem byl definitivně přemožen a v divoké euforii jsem se chtěl smát i plakat zároveň. Posledních 40 minut seriálu je to nejlepší, co jsem v životě viděl, konečné splynutí všech v jedno a neskutečně úžasná ukázka rozdílu mezi dobrem a zlem, a kam to všechno vede a vedlo. Přičemž je samozřejmě po technické stránce vše geniální, soundtrack stále překvapuje a samotný duel (duely) jsou slastí pro oči. Děkuji, znovu děkuji za to, co jsem s nima, s malým klukem, vrženým do toho nejtěžšího boje, na němž leží osud celého světa Aangem, s tak silnou a křehkou, stále se starající Katarou, s věčně vtipným a vůbec skvělým Sokkou, s nerozhodným a sympatickým Zukem, s Momou a Appou (díl o snech a nočních můrách :)) i s další geniálně si ze všech utahující Toph a i všemi dalšími perfektně vykreslenými a vyjevenými charaktery mohl prožít. A je mi teď opravdu smutno, že to vše skončilo, ale vždy si tento požitek budu pamatovat. Nikdy nezapomenu. Úplný závěr je tak emotivní a tak krásný, že mi nakonec přece jen ta slza ukápla. Ba-Sing-Se, to město, to legendární město a ty nejkrásnější západy slunce nad ním. A v tom všem, ještě něco krásnějšího. Na závěr, těším se neskutečně na Legend of Korra, i když mi tam tihle všichni budou chybět hodně. Uf, jsem vyčerpán. The End. Nejlepší postavy: Zuko, Aang, Katara, Sokka, Toph. Nejzajímavější postava: Aang.

Sherlock

Sherlock (2010)

prostě brilantní a ten závěr dává předzvěst velkých věcí. Už se opravdu těším. A to sem si skoro nevěděl představit, jak chtějí Sherlocka (už jen to jméno) přenést do současnosti. Ono to šlo a překvapivě snadno. A hlavně sakra dobře. Sason 2: i přes jemné zaváhání a pro mně nesympatickou odbočku na venkov a do hororových vod, prostě speechless.. Všechno, co bylo v první sérii výborné, je dotaženo do naprosté dokonalosti, Ben a Martin předvádějí výkony století, stejně tak jako Andrew, který se zcela jistě zařazuje do žebříčku nejlepších, nejšílenějších a nejděsivějších záporáků vůbec, kamera, střih, detaily a dedukce také perfektně dotaženy a vůbec, kromě HBO jsem ještě nikdy neměl ze seriálu tak filmový pocit... pocit, který z lehkostí překonává veškeré pocity, které jsem měl z filmů v celém roce 2011. A závěr znovu vyrazil dech a zanechal bezradné fanoušky v hromadě neřešitelných problémů. Rychle Moffate, přijď už a neotálej. Vyhlížím třetí sérii...

Perníkový táta

Perníkový táta (2008)

Nejlepší seriál všech dob. Nic dalšího už nebudu psát, sedněte si, pusťte si první díl a odejděte až u finále 5. sezony.

Vikingové

Vikingové (2013)

Vždycky jsem si říkal, že Vikingové by si zasloužili konečně nějaký výborně zpracovaný film a že bych za to dal dokonce všechno možné, no a History přišla s celým seriálem a dokonce lepším, než bych si dokázal představit ve svých nejdivočejších vikingských snech. Travis Fimmel je dokonalý, jeden z těch herců, kteří téměř okamžitě přesvědčí o svých hereckých kvalitách a člověk okamžitě ví, že bez něho by seriál ztratil velmi velkou část sympatického obsazení. A pak je tu Katheryn Winnick - ta štítonoška z těch divokých vikingských snů. 1. série - 9/10 - Mystika, duchovno, kultura, střet kultur, nájezdy, plenění, boj o moc, neočekávané přátelství, manželská krize - vše tak dokonalé, jak jen může být, snad jen ty bitvy trpí nedostatkem rozpočtu. 2. série - 8,5/10 - Mnohé z minula se zintenzivňuje, přidává se výborný anglický král, méně zajímavý vikingský král, zrady, rozkol a orel. Jen finále je nějaké slabší než minule a děje se tu až moc nedovařené politiky. 3. série - 8/10 - Rozpačitá první polovina série s nudnějším dějem a několika hloupými místy je naštěstí plně vynahrazena válkou proti Francii. Epizody s Paříží jsou to nejlepší, co lze najít v televizi.

Šingeki no kjodžin

Šingeki no kjodžin (2013)

Sie sind das Essen und Wir sind die Jäger! - Ať už titulní píseň začíná takto nebo tou druhou variantou, jedno je jasné - Asi si ještě nepamatuji ani jeden anime opening, který by mě tak neuvěřitelně navnadil na samotné anime, pak mě uvěznil ve svých adrenalinem nabitých spárech a nutil mě si poslouchat na youtube jeho dvouhodinové verze, aby mě nakonec vyplivnul po několikadenním maratonu, jen abych díky němu našel svou další závislost na hudebním uskupení ve formě zřejmě nejlepší japonské muzikální tvorby pod taktovkou génia REVO. Děkuji tomuto anime, že mi vrátil víru v to, že možná přece jenom nejsou na csfd všechna anime tak vysoce hodnocená jen kvůli tomu, že anime fanoušci jsou na tom podobně jako momentální obří fan základna Walking Dead nebo Game of Thrones, ale že anime jsou často opravdu neskutečné prožitky (ačkoliv pak je tu zase opak mezi těmi opravdu hardcore otaku, kteří jsou už tím mnoholetým anime zápalem tak unaveni, že většinou většinu hodnotí průměrně až přímo špatně - další extrém, který ve spojení s nostalgií a vzpomínáním na ty "krásné léta sedmdesáté" dokážou už vidět jen chyby a mnohonásobně víc pozitiv už ne.. i když samozřejmě může tu být i faktor toho, že je nezaujal žánr nebo příběh nebo tak něco). Děkuji mu ale kvůli úvodní skladbě i za to, že mě přivedl k Sound Horizon, což je naprostá láska na první poslech. Neuvěřitelně propracované alba, každá jedna skladba a celé opery. A vše pod taktovkou jediného muže. K samotnému anime - nebudu zatajovat, že subžánry hrdinská fantasy, dark fantasy či military fantasy jsou přesto, že miluji fantasy žánr jako celek, mé nejvíc milované. A i proto stačily první dva, či tři díly a byl jsem pohlcen. Zasazení do postapo, způsobené obřími lidožroutskými uprchlíky z ústavu pro choromyslné, správně postupně odhalované motivace a následný vývoj hlavních postav, příjemné vedlejší postavy, tvrdost i humor při výcviku nové elity - vše je zvládnuté na jedničku bez jediné chyby. Nejdůležitější je pro následující děj, že díky funkčnímu načrtnutí postav na poli pouhých! 2 či 3 epizod jako živých lidí plných odvahy, naděje a síly, případně odhodlání a vůle má divák rád nejen hlavní postavy a pár vedlejších, ale fandí tomu uskupení jako celku. A teprve pak se ukáže autorova naprostá, děsivá, přímo šílená nekompromisnost a tvrdost, ukáže se, že tenhle svět nebyl vytvořen pro vývoj postav v stále větší a větší hrdiny, ale naopak byl vytvořen čistě pro to, aby všichni, všichni! trpěli, procházeli pekelnou očistou každý jeden moment své existence a nic, vůbec nic je nemohlo spasit, maximálně jenom odložit neodkladný pád. Jenže já jako divák jsem taktéž velmi nadějný a emocionální tvor a tak při každém jednotlivém vzchopení nabírám spolu s hrdiny další a další energii na vzpouru proti tomuto krutému osudu.. abych znovu a znovu dostal sám sebe do nejčistší deprese a zmaru. Jo, miluji tohle anime a taky ho nenávidím. Miluji ho za to, jak dokáže podat ty vypjaté scény, ze kterých šlehá stejná míra osudovosti a epiky jako z těch nejvíc high fantasy, miluji ho za to, jak se Arnim, Mikasa i Eren, každý svým způsobem, vyrovnávají s světem, kde žijí a snaží se kráčet dál, miluji ho za výbornou gradaci, kdy se anime po prvních dvou dílech už nezastaví a valí na vás těžší a těžší balvany války, kamarádství, výborných proslovů (slyšel jsem na tohle stížnosti, mám rád proslovy přesně takové, jaké jsou klasické pro skutečné války - plné patosu, snahy přesvědčit vojáky, že bojují o ty nejvyšší cíle apod. - tady takové jsou), naprostých emočních znásilnění (málem jsem se už jen při vzpomínce na některé rozbrečel.. znovu), ale také fanatismu, zbabělosti a krutosti, ach krutosti. Miluji ho i za výborně zvládnuté technické aspekty - jak animačně (opravdu se někteří stěžují na tohle? LOL), někomu ale může přijít to zamrznutí obrazu do stylizovaných maleb jako snaha ušetřit, ale mě to přišlo jako snaha zdůraznit celou náladu a atmosféru, tak zvukově a hudebně (soundtracky v anime jsou už tak nějak klasicky výborné, ale tenhle ve spojení s těmi obrazy dělá občas skutečné zázraky - Vogel im Käfig nebo překvapivě funkčně použité popové či rockové skladby dokonce i v hrdinských momentech). Stejně tak jsou, a samozřejmě to je v military fantasy opravdu důležité, výborně zpracované akční sekvence, ať už jde přímo o souboje nebo o cokoliv jiného. S tím souvisí výše zmiňované, člověk si užívá momenty, kdy mu buší srdce jak veverce a navíc ho má v krku. Opravdu, vůbec se nedivím, jaký úspěch už první sezona měla a jaký úspěch následně začala mít manga. Protože tohle je po stránce příběhu, dramaturgie, postav, akce a řekl bych i hloubky (ačkoliv to samozřejmě není pokus o nějaký Evangelion nebo Ghost in the Shell, ale to co zde je, prohlubuje vztah k světu Erena a spol.) naprostý klenot. Až se trochu bojím, že druhá sezona celý dojem pokazí, protože to vše bude jenom roztahovat, bude ji silně chybět záporák, který byl zde (úžasný charakter!) a celé se to utopí v opakování toho stejného. Mangu jsem zatím nečetl, takže nevím. Neříkám, že bych si Shingeki no Kyojin užil stejně i tehdy, kdybych viděl předtím stovky anime, ale... je tu silná možnost, že ano. Tohle se mi prostě trefilo přímo do mého černého kokora. PS: Ne, postavy tam opravdu furt jen neřvou a pokud ano, zcela to sedí do toho,co zrovna prožívají. Postavit celý komentář na tomhle je trošku divné, vskutku.

Ovládací panel
125. nej uživatel Česko
180 bodů