Boogeyman

Začátek je vynikající, řešení rodinných problémů, nevzrušivého sexu a stereotypního soužití, to jsem se fakt nasmál, ačkoliv, nebo právě proto, že jsem se musel smát sám sobě. Jenže od chvíle, kdy dojde k "osudnému" přebrání rezervace a manželům nastanou krušné chvilky já se naopak začal nudit. Už jsem neviděl trefnou vztahovou komedii, ale pouze tuctovou akční. Někdy sice vykoukl pěkný vtip, ale většinou jen šeď a průměr. Škoda, mnohem radši bych s Tinou Fey a Stevem Carellem řešil jejich nudný vztah.

Podobný žánr filmu jsem neviděl už léta. Samozřejmě, Rocky je věčný, toho si opakuji pravidelně, ale jinak jsem si prostě utvořil názor, že podobná arénovka už pro mě není, že už jsem z toho vyrostl. Navíc většina podobné produkce je myslím žalostnější než žalostná, kde i ty akční bojové scény jsou nekoukatelné. Jenže pak jsem nějak často začal slýchávat něco o jistém Neporazitelném 3, a vždy ty ohlasy byly pozitivní. Co to sakra je Neporazitelný 3, nikdy jsem o tom neslyšel. Třetí díl nějakýho vězeškýho béčka, co se na tom všem tak líbí? Podle fotek je to typický novodobovandamshit, předrsnění svalouši se perou mezi sebou a zároveň proti zkorumpovanému vezeňskému systému. Všichni tu nadšeně popisují, jaké jsou tu skvělé bitky. No tak já to teda zkusím.... Pane jo, ne teda že by mě to přímo pasadilo na prdel, ale film jsem si užil. Souboje jsou skutečně pěkně natočené, choreografie vynikající a celé se to nese v příjemném nostalgickém duchu toho lepšího z osmdesátek (myslím dějově). Překvapení a asi se poohlídnu po prvních dvou dílech.

Přehlídka zoufalců.

Na Austrálii jsem se původně dost těšil, protože Baz Luhrman mě zatím svými filmy vždy nadchl. Jenže s prvními trailery, fotkami a ohlasy jsem získal dojem, že se z filmu stalo přesně to, čeho jsem se nejvíc obával, tedy patetická óda na krásy, půvaby a zároveň tvrdost života na nejmenším kontinetu. Ono vám to docela zkazí chuť, když na těch fotkách z filmu vidíte, jak Hugh Jackman krotí divokého hřebce ve vyprahlé buši, přičemž se v pozadí tyčí majestátní hora, nebo jak Nicole Kidman zuřivě brání malého aborigince před fašistickou policií a v pozadí se tyčí majestátní hora. Už z těch snímků teče patos po litrech, co teprve čekat od filmu samotného! Nicméně nakonec jsem si tu Austrálii pustil jako pozadí při uspávání dcery a ejhle, ono to tak vůbec (no ne vůbec, ale tak docela) není. Scéna s klokany skákajícími vedle jedoucího auta budiž dokonalým příkladem a přirovnáním k mému vystřízlivění z původního dojmu. Takže plusové body pro Luhrmana.

Možná je škoda, že to neskončilo trochu jinak, ale holt skutečná událost je skutečná událost. Jenže kdyby šlo o smyšlený příběh, místo toho, aby se hlavní hrdina defakto zcvoknul a o všechno přišel by sám velký Howard Hughes přiletěl a osobně mu pogratuloval, že i přes skutečnost, že se spolu nikdy nesetkali, ani nebyli v kontaktu, jeho biografie je bezchybná. To by bylo mnohem dojemnější. No co, každopádně film je vynikájící, vtipný a zajímavý. Jsem ale hodně rád, že jsem už několikrát viděl Scorseseho Letce, bez něj jsem totiž o Howardu Hughesovi věděl kulový a Skandál bych si neužil.

Celkem hodně ujetá a naprosto nepředvídatelná komedie, že i kdyby se nakonec ze záhadné bažiny vynořila nějaká skutečná zelená příšera, ani by mě to nepřekvapilo. Přitom ze začátku vše působí poměrně klasicky - obyčejná rodina má nové sousedy, solidně a zábavně vypadající lidi, manželce se velice zamlouvají, manželovi vůbec, neboť ho soused okradl a lhal mu, sousedka ho naopak brutálně svádí, jenže to mu nikdo samozřejmě nevěří. V tuhle chvíli jsem si právě říkal, že půjde o klasickou komedi, kdy manžela všichni považují za blázna, jen my víme, kde je pravda. Ale Sousedé jdou mnohem dál, postavy se prohlubují nevídaný způsobem, zápletka je stále ztřeštěnejší a konec by na začátku tipoval jen málokdo. John Belushi a Dan Aykroyd válí, oba jsou zde v nejlepší formě (Belushi bohužel na konci kariéry, Aykroyd na začátku) a jejich výstupy jsou úžasné, především Aykroydova postava je dokonalé pako-nepako. Jenže ze všeho nejvíc si z filmu budu pamatovat absolutně dokonale šukadelickou Cathy Moriarty, která prakticky v každé své scéně svádí Belushiho a jde jí to tak dokonale, až mu držíte palce, aby se svést nechal a hlavně aby k sexu vůbec došlo, protože jsme v komedii a pravděpodobnost vyrušení, či jiné předkopulační nehody je extrémě vysoká.

Životní role Heleny Růžičkové i Stanislava Zindulky. Nezapomenutelně také zazářil Vladimír Javorský, ale nelze opomíjet skvělou Žanetu Fuchsovou, která celý děj táhne. Televizní série, která u nás nemá konkurenci ukazuje hrůzy druhé světové války z tak jiného, obyčejně-lidského hlediska, že ve výsledku je možná ještě údernější než různé bitevní a koncentrákové filmy. Karel Kachyňa je prostě mistr a jeden z nejlepších českých režisérů.

KOmedie tak debilní, ujetá, nechutná a nekorektní, až jsem se tlemil jak blázen. Zohan je bláznivější než všechno co Sandler natočil, je plný laciných vtipů a trapných sexuálních nechutností, zároveň se ale neuvěřitelně trefuje do Palestinců a ostatní podobné verbeže, až se člověk musí divit, že štáb nezachvátila vlna bombových útoků. Skvělé jsou často i vtipy na Zohanovo nadlidství, třeba u honičky s vodním skůtrem jsem nevěřil vlastním očím a šokovaně se tlemil jako debil. Zohan je primitivní hrubozrná komedie ještě težšího kalibru než jsme většinou u Sandlera zvyklí, ale možná díky momentální náladě a několika pivům, já se prostě řezal jak blbec, nezkazil mi to ani opět trapný výstup Roba Schneidera v přehrávané roli podnikavého taxikáře.

Dost zvláštní film. Už od začátku jsem obdivoval, jaké hlavní hrdiny jsme dostali k dispozici. Prvotřídní sadističtí, prací orgánových exekutorů posedlí hajzlíci, kteří se takřka ničeho neštítí, zároveň nepobrali moc inteligence. Přesně takové gumy, jaké vám v pražské MHD kontrolují jízdenky. Odvážný krok, říkal jsem si. Jenže pak přišel v pořadí třetí Lawův knockout a s ním i prapodivná proměna a i největší zádrhel celého filmu. Jednak mi až do konce filmu vrtalo hlavou, proč Unie svému zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz to nové srdce prostě nezaplatí, no a jednak ta změna z cynického sráče na útlocitného dobráka byla víc než blbě uvěřitelná. Každopádně film má svojí atmosféru a styl, je podobně "bezcitný" jako třeba Equilibrium, totálně svérázný a divný, brutalita je vizuálně úžasná, Oldboy scéna potěšila, zvlášť ve chvíli, kdy přišlo na řadu kladivo a tvůrci se tak jasně přiznali. Finální zvrat mi přišel hodně přitaženej za vlasy a hlavně k ničemu, ale srdíčko trošku rozbušil, to jo!

Původně jsem Komandu dal 2 hvězdičky čistě na základě dávných vzpomínek, kdy jsem si vybavoval béčkový příběh a béčkové..prostě všecko. Zcela jsem vytěsnil, že ještě víc než testosteronu ná Komando v sobě nadhledu. Toho jsem si všiml až teď, kdy jsem na Švarcnegra se sekvojí na rameni narazil v noci na Primě. Následovaly scény ukazující lásku Johna Matrixe a jeho dcery, jako třeba společné krmení kolouška, či veselé dovádění se zmrzlinou. Už tady jsem se lámal smíchy, jenže to ještě nebyl tvůrčí záměr a stále to jen potvrzovalo mé dávné přesvědčení, že Komando je totální béčková neumětelská sračka. Ale jakmile došlo na akci, tak jednak bylo na co koukat a jednak konečně přišel ten zmiňovaný nadhled a došlo mi, že se to celé ani trošku nebere vážně. Pak už přišly na řadu legendární hlášky jako "Je k smrti unaven.", "Zelený barety si dávám k snídani." či "Pustil jsem ho." a já honem spěchal k csfd změnit hodnocení než to někdo uvidí:-). Komando je masakr, Šwarcík dokonale topornej likvidátor a já se bavil jako král.