Překvapivě velká nuda. Tvůrci se zřejmě rozhodli, že je divákovi představí, co možná nejširší pohled na krátký život Edie, ale, jak už to tak bývá, jednotlivá témata a životní události se roztekly a utopily samy v sobě. Hlubší vhled do nějaké události nebo vztahu nebo jasnější pohled na motivace, cíle a deziluze by byl určitě přínosnější, jak z hlediska biografického, tak diváckého.
Zajímavé P.S. režisér zemřel na podzim 2010 na srdeční selhání v důsledku předávkování oxymorfonem v kombinaci s alkoholem.
Jako konverzační komedie by to fungovalo docela dobře, hlavní postavy byly vtipné a do rolí pasovaly. Nepříliš povedená byla ovšem zápletka a zoufale špatná byla postava hvězdičky Cory, co to bylo?
Velké zklamání. První polovinu filmu jsem měl pocit, že se stane něco, co zásadním způsobem změní vyznění snímku nebo životy protagonistů, dokonce to i místy tak nějak "bublalo" v očekání nějaké kolize...Ty drobné dějové zlomy byly dost dobře předvídatelné a osudy postav nezanechají v divákovi výraznější stopu. Tím nechci říci, že témata odcizení, mateřského pouta a ztráty blízkých lidí nejsou důležitá, pouze toto zpracování bylo poněkud povrchní, nešlo až na dřeň, škoda.
Jasně, že je Igor Chaun trochu egocentrik a jistě se rád poslouchá, ale z jeho slov je patrná láska a úcta k Václavu Havlovi. I když možná záměrně trochu hypertrofovaná vzhledem k tomu, že dokument sloužil k jistému účelu. Poněkud trapně však působí velmi uměle stvořené setkání v kavárně Slavia. Jinak ale slušný dokument v rámci daného formátu.
Troufám si tvrdit, že stav současné maloměšťácké společnosti (dá-li se to tak nazvat) se příliš nezměnil a střet konzervativistů a šosáků s někým, kdo ani nemusí revoltovat, stačí bohatě, bude-li pouze jakýmkoli způsobem vyčnívat, je častý a vždy nepříjemný. V tomto směru společnost přiliš nepokročila. Jako jakási pohádková metafora film účinkuje, už je pohled na čokoládu poskytuje přijemné stavy a chutě. Osobně jsem rád za to, že skutečně existují Venušiny bradavky, tak obtížně sehnatelné (vlastně nesehnatelné) v Salcburku, udajném městě jejich vzniku. Juliette Binoche okouzlující, jako obvykle.
Z mého pohledu nejslabší "barva", ale přesto krásný filmový zážitek. Beru to do značné míry jako nadsázku, která měla za cíl zvýraznit motivace (ačkoliv nechápu proč se Dominique s Karlem vyspala v hotelovém pokoji poté, co zjistila, že není mrtvý) a hlavně city hlavních hrdinů. Filmová zkratka vůbec nevadila, naopak nerušila popisem nesmyslností. Při druhém shlédnutí jsem si naplno vychutnal hudební doprovod.
Konečně film, který klade zřetelně a jasně formulované otázky bez toho, aby se podbízel s odpověďmi, pouze podává detailní informace. Dokážu pochopit, že formální stránka a práce s kamerou nemusí každému sednout, ale je třeba uznat, že atmosféře snímku to pomáhá a somatické obtíže se objevují velmi záhy. Fakt je ten, že samo o sobě polské (české, východoněmecké..) sídliště osmdesátých let je prostředí totálně frustruující a neutěšené. Ono se toho někde až tak moc nezměnilo, zejména v tom Polsku, to je taky třeba dodat. Scéna, kdy je hlavní "hrdina" popravován je jednou z nejsilnějších, které jsem na toto téma viděl (stokrát silnější než v Tanci v temnotách!).
Naprosto zoufalý děj, těžko pochopitelné motivace hlavních postav, scénáristická impotence a instantní Bruce Willis, nudný sobotní večer. Ale Halle Berry je fajn.
Myslím, že se jedná o nejlepší bondovku v éře Pierce Brosnana, minimálně mě se tato líbila nejvíce, úplně nejlépe řečeno mě nejméně nudila. To, co někdo má za přednost a hlavní poznávací znamení bondovek, tzn. co nejzamonatější příběh, použití prapodivných zbraní hromadného ničení, samoúčelné bond girls atd., mě nechává naprosto chladným (no, dobře, bond girls jsou v pořádku). V tomto snímku to bylo ještě snesitelné, ironie by mohlo však být více.
Jediné, co dělá seriálek jakžtakž sledovatelným, je charisma Tima Rotha, což však na druhou stranu hodně shazuje tradičně zoufalý český seriálový dabing - v originálním znění je to o několik řádů jinde. Kdy už konečně zodpovědné osoby pochopí, že svými bohulibými úmysly ničí minimálně polovinu kvality snímků? A proč Anatomie lži? To je jeden z nejzoufalejších "překladů"! Vyšetřovací metody mi přijdu místy pitomé, ale chápu, že to je asi v rámci formátu takovéto typu seriálu nutné.
Domnívám, že o popisované době víc řekne jedna do podrobna rozebraná událost (kupříkladu bych si dovedl představit větší prostor situaci, kdy se rodina neúspěšně pokouší o emigraci, jaké byly přípravy, pohnutky a jaké to nakonec mělo následky) než množství více či méně vtipných útržků ze života mládeže a jejich rodičů. Nevím, co je v dnešní době za trend, že ve filmech hrají neherci, vždyť co je tam špatného, když ve filmu hraje herec, který umí hrát a nevypadá u toho jako loutka (což je případ všech hlavních mládežnických hrdinů). Je to inspirace politikou, ve které většina lidí dělá to, k čemu mají profesně co možná nejdál, pak je vše v pořádku.
Nádhěrně stylizovaný a výtvarně řešený snímek, jehož tvůrci evidentně věděli, co dělají a co chtějí říct. Marek Daniel mi nepřijde nijak přesvědčivej, ale to bude asi jenom můj problém, ono ale ve srovnání s Janem Budařem nebo Martinem Myšičkou je to asi těžké...
Vizuálně a filmařsky zřejmě dokonalé a nadmíru působivé. Myslím, že jsem byl schopen pochopit "týmu" jde, ale nějak mi utíkala cesta k dosažení cíle. Co mi ale uteklo nejrychleji, byl distribuční český překlad celého filmu. Škoda, že Di Caprio neprovedl Inception zodpovědným osobám.
Už od začátku je jasné, co chce režisér říct, jaký má názor a k jakému závěru chce dojít. I když evidentně nejde o zcela objektivní dílo a ukazuje se zde pouze to, co se hodí, faktem je, že systém zdravotního pojištění ve Spojených státech je zoufalý. Nebylo nutné poměřovat USA s Velkou Británií či Francií, stačilo se kouknout někam do středovýchodní Evropy (třeba k nám) a ten úžas by byl ještě větší. Je mi hodně líto lidí, kteří si stěžují na poplatky u lékaře a hloupě argumentují tím, že si platí zdravotní pojištění.
Zoufalý a poměrně nešťastný pokus o zfilmování "velké loupeže" v českých podmínkách. Z mého pohledu nad vše čnělo neuvěřitelné pseudoherectví Tomáše Hanáka, kterému v rámci pokusu o charakterní herectví nevěřím ani pozdrav. Sklepácká stylizovaná dikce už bohužel nefunguje ani u charitativního kuřete, škoda.
Po dlouhé době zase film, který jsem, při nejlepší vůli, nebyl schopen dokoukat do konce, tak moc mi unikal jeho smysl a tak hrozně nudil. Možná by bylo laciné napsat, že dialogy byly jalové, spíše tedy jsem je moc nechápal, nejsem zřejmě naladěn na stejnou vlnovou délku. Zpomalování a průhledy přes sklo mi moc zajímavé nepřijdou, páchnou trochu samoúčelností. Norah Jones mě však mile překvapila svojí přirozeností.
Až do shlédnutí tohoto snímku jsem vůbec netušil, co všichni na tom Russellovi Croweovi mají, ale teď už chápu. Je přesnej. A je fajn, že někdo natočil snímek o drogové mafii trochu jiné než té, kterou zobrazuje Scorsese, Coppola nebo DiPalma, tedy té "taliánské". Řemeslně se asi dá vytknout máloco, já nemohu nic. Stran děje mi trochu vadilo, že na konci vypadá Frank Lucas trochu (opravdu jenom trochu) jako klaďák, když pomáhá dopadnou zkorumpované policajty. Na masovích vrazích nelze hledat stopy lidskosti!
Myslím, že se tvůrcům podařil slušný ponor do duše gympláků, včetně jejich "krutého" slovníku. Rozhovory byly dokonale naposlouchané. I charaktery postav (pouze studentů) byly dobře vypozorované, až na toho "huliče", ten už byl dost přehnanej. Obrovskou škodou je pro mě naprosto zbytečné karikování učitelského sboru, což nepůsobilo až tak moc vtipně, jako spíš trapně. Hudba stylová a výborná, stejně tak výborný i Jiří Mádl.
Gratuluji norskému režisérovi a celé norské kinematografii, že dokáží natočit snímek o palčivé sociální otázce citlivě, vtipně, svižně a hlavně s absencí kýče a tzv. laskavosti. Prostě příběh.
Tak tenhle snímek je prvním snímkem Jima Jarmusche, který mě nechal naprosto chladným (pochopitelně až na scény s Paz de la Huertou - druhá hvězdička je pro ni), nepochopil jsem vůbec jeho smysl. Jasně že kamera byla skvělá, hudební podbarvení jako obvykle nádherné, ale víc nic. Chápal bych to jako poctu Madridu (krčícímu se zpravidla ve stínu obletované Barcelony) nebo Andalusii, ale to asi nebylo hlavním cílem autorů. Na mě to celé působilo jako čirá filamřská onanie.
Ošklivé kačátko Cameron Diaz v roli sexy kočičky? Tak to jdu na casting na Rockyho 74! Ne, vážně, tahle herečka skutečně nemá kousíček sex-appealu a ani charismatu. Nejen z tohoto důvodu film nemůže fungovat, je to zfilmovaný kýč a balast
Tento seriál nemá smysl sledovat jinak než v původním znění, protože jednou z jeho hlavních devíz jsou slovní hříčky a slovní komika a to by asi v českém dabingu těžko fungovalo. Každá epizoda má dokonalou stavbu, ví odkud a kam jde a každá věta má svůj smysl. Musím se přidat k většině a rovněž vyzdvihnout postavu Barneyho, která je neuvěřitelně vtipně napsaná a zahraná. Řekl bych, že seriál je "awesome" a jistě se stane "legendary", ovšem takhle napsané to nezní (to je jak s tím českým dabingem). A mimochodem, že je Codie Smulders ta nejšmrncovnější seriálová herečka od dob Marie Rosůlkové?
Jsem velmi spokojený, po ukrutně nudném Pavlu Andělovi přišla vtipná, pohotová moderátorka, která má přehled o kulturním dění (nebo je alespoň výborně připravená) a je schopná klást smysluplné otázky. Jediné, co bych vytknul stejně jako Hotelu Insomnia, je asi zbytečně velké množství hostů, kteří nedostanou potřebný (nebo zasloužený) prostor.
Tvorbu Jiřího Havelky jsem měl vždycky rád, stejně tak jeho pohotovost a schopnost improvizace. Obojí dokázal přinést i do tohoto pořadu. Domnívám se však, že je v pořadu někdy zbytečně moc hostů a nedostávají moc prostoru, tedy kvantita na úkor kvality (naposled kupříkladu vynikající WWW hráli pouze dva tracky!). Fakt je ale ten, že to, co je on schopen dostat z hosta na deset minut, páčil Pavel Anděl celý pořad, a někdy ani nevypáčil.
Byl jsem velmi nemile překvapen, jakým způsobem byli někteří lidé schopni uvažovat ještě v roce 1989 (byť v nějakém severním státě Spojených států), taková koncentrace tuposti, předsudků, zbabělosti a především lidské hlouposti se jen tak nevidí. Film samotný byl vyprávěn citlivě a graduoval do poměrně očekávatelného finále. Hezky se tady “vyřádily" krásná Charlize Theron a Francis McDormand. Jistě že zde bylo přítomno množství klišé, ale v míře skousnutelné a nerušící. Příjemné překvapení na televizní obrazovce
Že toto pokračování nebude mít takovou šťávu jako díl první, mi bylo jasné, ale že to bude taková snůška banalit, to jsem skutečně nečekal. Příběh je hodně upoceně překonstruovaný, že to nelze brát ani s jistou mírou nadsázky. Sharon Stone se celou dobu filmu tváří jako by měla zavedený tampón velikosti XXL. Hlavní hrdina, psychiatr, vypadá jako by neuměl počítat do sedmi a to měl hrát uznávaného a charismatického psychiatra? Hvězdička navíc za scénku v bazénu :-)
Režisér Tomáš Mašín ukázal většině českých režisérů jak se točí filmy. Připravenost, vize, kvalitní scénář, obrazové zpracování filmu. Naprosto přesně vystihl atmosféru oněch tří let nejen v životě jednoho rodícího se levicového intelektuála, ale celé společnosti. Kryštof Hádek do role dobře pasoval, floutek s mladických výrazem, nezbytnou cigaretkou v puse. Jediné, co mi uniklo, byl důvod obsazení druhé hlavní role a role kamaráda-malíře polskými herci, kteří museli být předabováni. Nepřišli mi až tak charismatičtí a nenahraditelní, aby to nemohli hrát čeští herci, roumněj bez nutnosti dabingu. Nic proti polským hercům, ale když jsou stejně předabováni, trochu to ztrácí smysl.
Pozoruhodný příběh. O tom, že film je založen na skutečné události, není třeba spekulovat, takových vývojových anomálií muselo být v minulosti mnoho, leč tyto osoby byly ale patřičně uschovávány před zraky veřejnosti. Světě div se, podobné tendence přetrvávaly do doby nedávno minulé a v menší míře přetrvávají dodnes. Zpět k filmu, vizuálně i lidsky hluboce působivý snímek, jen jsem se místy nachytal v nedbalkách, jinými slovy - ke konci už trošku nudil.
Moje komentáře
Warholka (2006)
Překvapivě velká nuda. Tvůrci se zřejmě rozhodli, že je divákovi představí, co možná nejširší pohled na krátký život Edie, ale, jak už to tak bývá, jednotlivá témata a životní události se roztekly a utopily samy v sobě. Hlubší vhled do nějaké události nebo vztahu nebo jasnější pohled na motivace, cíle a deziluze by byl určitě přínosnější, jak z hlediska biografického, tak diváckého. Zajímavé P.S. režisér zemřel na podzim 2010 na srdeční selhání v důsledku předávkování oxymorfonem v kombinaci s alkoholem.
Hudbu složil, slova napsal (2007)
Jako konverzační komedie by to fungovalo docela dobře, hlavní postavy byly vtipné a do rolí pasovaly. Nepříliš povedená byla ovšem zápletka a zoufale špatná byla postava hvězdičky Cory, co to bylo?
Mamut (2009)
Velké zklamání. První polovinu filmu jsem měl pocit, že se stane něco, co zásadním způsobem změní vyznění snímku nebo životy protagonistů, dokonce to i místy tak nějak "bublalo" v očekání nějaké kolize...Ty drobné dějové zlomy byly dost dobře předvídatelné a osudy postav nezanechají v divákovi výraznější stopu. Tím nechci říci, že témata odcizení, mateřského pouta a ztráty blízkých lidí nejsou důležitá, pouze toto zpracování bylo poněkud povrchní, nešlo až na dřeň, škoda.
Václav Havel (TV film) (2003)
Jasně, že je Igor Chaun trochu egocentrik a jistě se rád poslouchá, ale z jeho slov je patrná láska a úcta k Václavu Havlovi. I když možná záměrně trochu hypertrofovaná vzhledem k tomu, že dokument sloužil k jistému účelu. Poněkud trapně však působí velmi uměle stvořené setkání v kavárně Slavia. Jinak ale slušný dokument v rámci daného formátu.
Čokoláda (2000)
Troufám si tvrdit, že stav současné maloměšťácké společnosti (dá-li se to tak nazvat) se příliš nezměnil a střet konzervativistů a šosáků s někým, kdo ani nemusí revoltovat, stačí bohatě, bude-li pouze jakýmkoli způsobem vyčnívat, je častý a vždy nepříjemný. V tomto směru společnost přiliš nepokročila. Jako jakási pohádková metafora film účinkuje, už je pohled na čokoládu poskytuje přijemné stavy a chutě. Osobně jsem rád za to, že skutečně existují Venušiny bradavky, tak obtížně sehnatelné (vlastně nesehnatelné) v Salcburku, udajném městě jejich vzniku. Juliette Binoche okouzlující, jako obvykle.
Tři barvy: Bílá (1994)
Z mého pohledu nejslabší "barva", ale přesto krásný filmový zážitek. Beru to do značné míry jako nadsázku, která měla za cíl zvýraznit motivace (ačkoliv nechápu proč se Dominique s Karlem vyspala v hotelovém pokoji poté, co zjistila, že není mrtvý) a hlavně city hlavních hrdinů. Filmová zkratka vůbec nevadila, naopak nerušila popisem nesmyslností. Při druhém shlédnutí jsem si naplno vychutnal hudební doprovod.
Krátký film o zabíjení (1987)
Konečně film, který klade zřetelně a jasně formulované otázky bez toho, aby se podbízel s odpověďmi, pouze podává detailní informace. Dokážu pochopit, že formální stránka a práce s kamerou nemusí každému sednout, ale je třeba uznat, že atmosféře snímku to pomáhá a somatické obtíže se objevují velmi záhy. Fakt je ten, že samo o sobě polské (české, východoněmecké..) sídliště osmdesátých let je prostředí totálně frustruující a neutěšené. Ono se toho někde až tak moc nezměnilo, zejména v tom Polsku, to je taky třeba dodat. Scéna, kdy je hlavní "hrdina" popravován je jednou z nejsilnějších, které jsem na toto téma viděl (stokrát silnější než v Tanci v temnotách!).
Neznámý svůdce (2007)
Naprosto zoufalý děj, těžko pochopitelné motivace hlavních postav, scénáristická impotence a instantní Bruce Willis, nudný sobotní večer. Ale Halle Berry je fajn.
Zítřek nikdy neumírá (1997)
Myslím, že se jedná o nejlepší bondovku v éře Pierce Brosnana, minimálně mě se tato líbila nejvíce, úplně nejlépe řečeno mě nejméně nudila. To, co někdo má za přednost a hlavní poznávací znamení bondovek, tzn. co nejzamonatější příběh, použití prapodivných zbraní hromadného ničení, samoúčelné bond girls atd., mě nechává naprosto chladným (no, dobře, bond girls jsou v pořádku). V tomto snímku to bylo ještě snesitelné, ironie by mohlo však být více.
Anatomie lži (TV seriál) (2009)
Jediné, co dělá seriálek jakžtakž sledovatelným, je charisma Tima Rotha, což však na druhou stranu hodně shazuje tradičně zoufalý český seriálový dabing - v originálním znění je to o několik řádů jinde. Kdy už konečně zodpovědné osoby pochopí, že svými bohulibými úmysly ničí minimálně polovinu kvality snímků? A proč Anatomie lži? To je jeden z nejzoufalejších "překladů"! Vyšetřovací metody mi přijdu místy pitomé, ale chápu, že to je asi v rámci formátu takovéto typu seriálu nutné.
Občanský průkaz (2010)
Domnívám, že o popisované době víc řekne jedna do podrobna rozebraná událost (kupříkladu bych si dovedl představit větší prostor situaci, kdy se rodina neúspěšně pokouší o emigraci, jaké byly přípravy, pohnutky a jaké to nakonec mělo následky) než množství více či méně vtipných útržků ze života mládeže a jejich rodičů. Nevím, co je v dnešní době za trend, že ve filmech hrají neherci, vždyť co je tam špatného, když ve filmu hraje herec, který umí hrát a nevypadá u toho jako loutka (což je případ všech hlavních mládežnických hrdinů). Je to inspirace politikou, ve které většina lidí dělá to, k čemu mají profesně co možná nejdál, pak je vše v pořádku.
Protektor (2009)
Nádhěrně stylizovaný a výtvarně řešený snímek, jehož tvůrci evidentně věděli, co dělají a co chtějí říct. Marek Daniel mi nepřijde nijak přesvědčivej, ale to bude asi jenom můj problém, ono ale ve srovnání s Janem Budařem nebo Martinem Myšičkou je to asi těžké...
Počátek (2010)
Vizuálně a filmařsky zřejmě dokonalé a nadmíru působivé. Myslím, že jsem byl schopen pochopit "týmu" jde, ale nějak mi utíkala cesta k dosažení cíle. Co mi ale uteklo nejrychleji, byl distribuční český překlad celého filmu. Škoda, že Di Caprio neprovedl Inception zodpovědným osobám.
Sicko (2007)
Už od začátku je jasné, co chce režisér říct, jaký má názor a k jakému závěru chce dojít. I když evidentně nejde o zcela objektivní dílo a ukazuje se zde pouze to, co se hodí, faktem je, že systém zdravotního pojištění ve Spojených státech je zoufalý. Nebylo nutné poměřovat USA s Velkou Británií či Francií, stačilo se kouknout někam do středovýchodní Evropy (třeba k nám) a ten úžas by byl ještě větší. Je mi hodně líto lidí, kteří si stěžují na poplatky u lékaře a hloupě argumentují tím, že si platí zdravotní pojištění.
Prachy dělaj člověka (2006)
Zoufalý a poměrně nešťastný pokus o zfilmování "velké loupeže" v českých podmínkách. Z mého pohledu nad vše čnělo neuvěřitelné pseudoherectví Tomáše Hanáka, kterému v rámci pokusu o charakterní herectví nevěřím ani pozdrav. Sklepácká stylizovaná dikce už bohužel nefunguje ani u charitativního kuřete, škoda.
Moje borůvkové noci (2007)
Po dlouhé době zase film, který jsem, při nejlepší vůli, nebyl schopen dokoukat do konce, tak moc mi unikal jeho smysl a tak hrozně nudil. Možná by bylo laciné napsat, že dialogy byly jalové, spíše tedy jsem je moc nechápal, nejsem zřejmě naladěn na stejnou vlnovou délku. Zpomalování a průhledy přes sklo mi moc zajímavé nepřijdou, páchnou trochu samoúčelností. Norah Jones mě však mile překvapila svojí přirozeností.
Americký gangster (2007)
Až do shlédnutí tohoto snímku jsem vůbec netušil, co všichni na tom Russellovi Croweovi mají, ale teď už chápu. Je přesnej. A je fajn, že někdo natočil snímek o drogové mafii trochu jiné než té, kterou zobrazuje Scorsese, Coppola nebo DiPalma, tedy té "taliánské". Řemeslně se asi dá vytknout máloco, já nemohu nic. Stran děje mi trochu vadilo, že na konci vypadá Frank Lucas trochu (opravdu jenom trochu) jako klaďák, když pomáhá dopadnou zkorumpované policajty. Na masovích vrazích nelze hledat stopy lidskosti!
Gympl (2007)
Myslím, že se tvůrcům podařil slušný ponor do duše gympláků, včetně jejich "krutého" slovníku. Rozhovory byly dokonale naposlouchané. I charaktery postav (pouze studentů) byly dobře vypozorované, až na toho "huliče", ten už byl dost přehnanej. Obrovskou škodou je pro mě naprosto zbytečné karikování učitelského sboru, což nepůsobilo až tak moc vtipně, jako spíš trapně. Hudba stylová a výborná, stejně tak výborný i Jiří Mádl.
Elling (2001)
Gratuluji norskému režisérovi a celé norské kinematografii, že dokáží natočit snímek o palčivé sociální otázce citlivě, vtipně, svižně a hlavně s absencí kýče a tzv. laskavosti. Prostě příběh.
Hranice ovládání (2009)
Tak tenhle snímek je prvním snímkem Jima Jarmusche, který mě nechal naprosto chladným (pochopitelně až na scény s Paz de la Huertou - druhá hvězdička je pro ni), nepochopil jsem vůbec jeho smysl. Jasně že kamera byla skvělá, hudební podbarvení jako obvykle nádherné, ale víc nic. Chápal bych to jako poctu Madridu (krčícímu se zpravidla ve stínu obletované Barcelony) nebo Andalusii, ale to asi nebylo hlavním cílem autorů. Na mě to celé působilo jako čirá filamřská onanie.
Báječné ženy u vody (1998)
Snímek byl uveden na 33. ročníku MFF v Karlových Varech pod názvem "Báječné ženy u vody". Režie : Claes Olsson
Amor es una mujer gorda, El (1987)
V roce 1998 byl tento snímek uveden v Karlových Varech na 33. ročníku MFF pod českým názvem "Láska je tlustá žena".
Prostě sexy (2002)
Ošklivé kačátko Cameron Diaz v roli sexy kočičky? Tak to jdu na casting na Rockyho 74! Ne, vážně, tahle herečka skutečně nemá kousíček sex-appealu a ani charismatu. Nejen z tohoto důvodu film nemůže fungovat, je to zfilmovaný kýč a balast
Jak jsem poznal vaši matku (TV seriál) (2005)
Tento seriál nemá smysl sledovat jinak než v původním znění, protože jednou z jeho hlavních devíz jsou slovní hříčky a slovní komika a to by asi v českém dabingu těžko fungovalo. Každá epizoda má dokonalou stavbu, ví odkud a kam jde a každá věta má svůj smysl. Musím se přidat k většině a rovněž vyzdvihnout postavu Barneyho, která je neuvěřitelně vtipně napsaná a zahraná. Řekl bych, že seriál je "awesome" a jistě se stane "legendary", ovšem takhle napsané to nezní (to je jak s tím českým dabingem). A mimochodem, že je Codie Smulders ta nejšmrncovnější seriálová herečka od dob Marie Rosůlkové?
Pozdní sběr (TV pořad) (2010)
Jsem velmi spokojený, po ukrutně nudném Pavlu Andělovi přišla vtipná, pohotová moderátorka, která má přehled o kulturním dění (nebo je alespoň výborně připravená) a je schopná klást smysluplné otázky. Jediné, co bych vytknul stejně jako Hotelu Insomnia, je asi zbytečně velké množství hostů, kteří nedostanou potřebný (nebo zasloužený) prostor.
Hotel Insomnia (TV pořad) (2010)
Tvorbu Jiřího Havelky jsem měl vždycky rád, stejně tak jeho pohotovost a schopnost improvizace. Obojí dokázal přinést i do tohoto pořadu. Domnívám se však, že je v pořadu někdy zbytečně moc hostů a nedostávají moc prostoru, tedy kvantita na úkor kvality (naposled kupříkladu vynikající WWW hráli pouze dva tracky!). Fakt je ale ten, že to, co je on schopen dostat z hosta na deset minut, páčil Pavel Anděl celý pořad, a někdy ani nevypáčil.
Její případ (2005)
Byl jsem velmi nemile překvapen, jakým způsobem byli někteří lidé schopni uvažovat ještě v roce 1989 (byť v nějakém severním státě Spojených států), taková koncentrace tuposti, předsudků, zbabělosti a především lidské hlouposti se jen tak nevidí. Film samotný byl vyprávěn citlivě a graduoval do poměrně očekávatelného finále. Hezky se tady “vyřádily" krásná Charlize Theron a Francis McDormand. Jistě že zde bylo přítomno množství klišé, ale v míře skousnutelné a nerušící. Příjemné překvapení na televizní obrazovce
Základní instinkt 2 (2006)
Že toto pokračování nebude mít takovou šťávu jako díl první, mi bylo jasné, ale že to bude taková snůška banalit, to jsem skutečně nečekal. Příběh je hodně upoceně překonstruovaný, že to nelze brát ani s jistou mírou nadsázky. Sharon Stone se celou dobu filmu tváří jako by měla zavedený tampón velikosti XXL. Hlavní hrdina, psychiatr, vypadá jako by neuměl počítat do sedmi a to měl hrát uznávaného a charismatického psychiatra? Hvězdička navíc za scénku v bazénu :-)
3 sezóny v pekle (2009)
Režisér Tomáš Mašín ukázal většině českých režisérů jak se točí filmy. Připravenost, vize, kvalitní scénář, obrazové zpracování filmu. Naprosto přesně vystihl atmosféru oněch tří let nejen v životě jednoho rodícího se levicového intelektuála, ale celé společnosti. Kryštof Hádek do role dobře pasoval, floutek s mladických výrazem, nezbytnou cigaretkou v puse. Jediné, co mi uniklo, byl důvod obsazení druhé hlavní role a role kamaráda-malíře polskými herci, kteří museli být předabováni. Nepřišli mi až tak charismatičtí a nenahraditelní, aby to nemohli hrát čeští herci, roumněj bez nutnosti dabingu. Nic proti polským hercům, ale když jsou stejně předabováni, trochu to ztrácí smysl.
Sloní muž (1980)
Pozoruhodný příběh. O tom, že film je založen na skutečné události, není třeba spekulovat, takových vývojových anomálií muselo být v minulosti mnoho, leč tyto osoby byly ale patřičně uschovávány před zraky veřejnosti. Světě div se, podobné tendence přetrvávaly do doby nedávno minulé a v menší míře přetrvávají dodnes. Zpět k filmu, vizuálně i lidsky hluboce působivý snímek, jen jsem se místy nachytal v nedbalkách, jinými slovy - ke konci už trošku nudil.