axiom

Tak na tuto TV inscenaci mám zvláštní vzpomínku. Byl jsem chvíli přítomen jejímu natáčení! V uvedeném roce jsme byli ve 4.ročníku střední školy na exkurzi v Praze a jedním z navštívených "podniků" byla i Československá televize na Kavčích horách. A v jednom z ateliérů se tehdy Vilém Rozkoč točil. My procházeli kolem ve chvíli, kdy byla jakási pauza nebo co a tak jsme si mohli prohlédnou kulisy a výpravu a viděli jsme i některé protagonisty. Vím, že jsem pak na uvedení v TV dlouho čekal, asi tam byl někdo nepohodlný a šla až po čase. A nějak moc mne nezaujala. Tak na dvě hvězdy. A jednu přidávám za tu vzpomínku z mládí.

Bohužel jsem to v těch letech viděl. Fuj!!!

Viděl jsem to dvakrát, vždy na nějaké akci, takže ne celé. Konec jsem neviděl ani jednou. No nevím, je to asi opravdu jen úlet nebo sranda k vánocům. Dnes jsou vánoční speciály v každém seriálu, tenkrát to byly asi novinka. Pro fanoušky je to střípek do mozaiky, pro ostatní možná zajímavost nebo taky ne.

Výborný cyklus, škoda, že nepravidelný nebo spíše s přestávkami.

Nostalgie, nostalgie, nostalgie.. čas lásek a malin nezralých. Byli jsme mladí a bylo nám fajn - to vše ve mně tento film evokuje. Tu blbárnu eastablishmentu kolem toho odnesl milosrdný čas. A zůstaly jen příjemné subjektuvní pocity. Tak nějak to fungovalo.Toť vše.

Tento film na mně někdy v osmdesátých letech, když jsem jej viděl, poměrně hodně zapůsobil, ale opravdu jsem jej pochopil až v době rozpadu bývalé Jugoslávie. Excesy zde prezentované na mne působily jako něco historického, co se dnes už nemůže opakovat, to bylo přece kdysi, za války. Ale bohužel historie se opakuje a lidé jsou pořád stejní. To, co se dělo a možná stále děje v těchto zemích, mně naplňuje takovým odporem, že tam ke krásnému Jadranu odmítám jezdit i na dovolenou.

Celkem dobrá časovka, alespoň mně sedla. Moc jsem od tohoto filmu nečekal, ale mohu říci, že jsem se obstojně bavil. Chvílemi to možná trochu drhlo, ale moc mne to nerušilo a tak dávám čtyři.

Byl jsem na tento film dost zvědavý a z jeho provedení jsem byl téměř zděšen. Nedosahuje adaptacím tohoto Vernova románu, na které si vzpomínám z dětství, ani po ony pomyslné paty. Připadal mně jako naprostá slátanina, herecké výkony téměř všech protagonistů na úrovni okresních ochotníků. I detaily - na lodi se bojuje šavlemi a žádný z pirátů nemá ani škrábnutí, pak se střílí a naši hrdinové je téměř všechny postřílí jako králíky. Ale už dosti a řešeno s klasikem - každé zbytečné slovo je zbytečné. Celkové hodnocení - no fuj!!.

Tento dvoudílný film jsem jsem viděl asi jako desetiletý kluk po jednotlivých dílech - týden po sobě - v kině jako jeden ze svých prvních scifi opusů. Byl to pro mne vlastně takový iniciační zážitek, neboť fanem scifi jsem dodnes. A stále vidím, jak mně ten film tehdy ohromil, fascinoval a zároveň šokoval. No nebylo to hrozné, Venušani převlečeni v pozemských skafandrech, ale jejich rukavice měly šest prstů! Od toho roku tuším 1967 jsem ten film neviděl, ale asi je to dobře. Jen jednou je to ponejprv. Už si ani pořádně nepamatuji detaily děje, ale tu atmosféru cítím dodnes. Nemohu jinak než za *****.

Každý z nás má svého anděla... Tady někde vedle sebe nebo nad sebou, prostě poblíž. Někdy na něho spoléháme, jindy na něho raději zapomeneme. A tím andělem může být cokoliv, nadpozemská bytost, naše svědomí či nesvědomí nebo něco úplně jiného. Ale když připustíme, že je to nějaká bytost, je tato bytost šťastná? A na to nám odpovídá tento film.