emil_sojka

Ftipný seriál, který stírá generační rozdíly. Krásně provedené, pointa s dávkou nadhledu, co víc si přát.

Vynikající hudba.

Přiznám se, že snímky (je jedno jestli jde o film nebo seriál), na které všichni pějí chválu, ve mě vzbuzují značnou nedůvěru. U House tomu nebylo jinak. Můj prvotní dojem byl takový, že pokud si chci poslechnout chlapa s blbýma kecama, tak nemusím chodit daleko - v tomhle si vystačím sám. Ale světe div se, House mě dostal, můj názor se změnil a rád se mu svěřuji do péče. Vedle toho mě ještě dostal na hudbu, přesněji řečeno právě díky hudbě mi House nevyklouzl z paměti a později mě připoutal na lůžko :-)

Tenhle film je jako lehký dezert v letním odpoledni, příjemně osvěží a potěší. Tvůrci se vyhnuli vulgaritám, trapnosti, košilatosti vůbec, a proto Hitch působí jako zjevení mezi snímky podobného žánru. Vedlejší linii kolem pana účetního jsem si vyloženě užíval, protože neměla chybu. Problém jsem neměl ani se závěrem, protože jsem jim to prostě přál. Doporučuji.

Z Vieweghových knih mám snad nejraději Účastníky zájezdu. A takový markantní rozdíl mezi knihou a filmem nenajdeme ani u Harryho Pottera. Čím to asi bude? Jak je možné, že podle předlohy vtipné a svěží knihy vznikla jakási podivná křečovitá fraška. Stojí za tím snaha převést rozsah knihy na snesitelnou stopáž? Nebo přizpůsobení příběhu podprůměrnému divákovi tv Nova? Pravděpodobně to druhé. Přesto v malém množství Účastníci neškodí.

Namísto historického rádoby velkofilmu tu máme kožakovou komedii, a teď se podívejme proč. Dějová linka zmizela jaksi do ústraní, anebo jinak řečeno ji zabíjí milenecký trojúhelník (poté dvojice), důraz na vizuální stránku, absurdní scény a bitky. Sledovat hereckou dvojici Owen - Knightley, která ovládá všeho všudy tři výrazy, je k pláči. Obvzlášť když extrémně kontrastuje se sympatickými Artušovými druhy. Nakonec se ani nedivíte, že největší borec je zde sokolník, který většinu filmu mlčí. Když už překonáte pocit, že sledujete jednu dlouhou reklamu, nemáte dost síly spolknout pitomý děj (při scéně na zamrzlé řece jsem čekal, že každou chvílí odněkud vyskočí Leslie Nielsen) a při bitkách vás nepřekvapí pořadí umírajících hrdinů. Snímek tak zoufale míří na podrůměrný vkus, že při světlých okamžicích si říkáte, jak mohl režisér takhle zprznit přitažlivý námět.

Tahle parodie je dovedená až do absurdnosti, skvěle baví a neomrzí. Nevím, kterou z postav mám mít raději, poněvadž jsou prostě skvělé všechny. Hlášky jsou legendární (zejména ty Helsingovy). Jen nevím, proč existují k filmu dva české dabingy, z nichž jeden filmu rozhodně škodí. Můj nejoblíbenější film s Leslie Nielsenem.

Když jsem je ve filmu viděl poprvé, byl jsem nadšený. Když jsem je viděl podruhé, přepadlo mě mírné zklamání. Ale pořekadlo do třetice všeho dobrého se ukázalo být opět pravdivým, protože po třetím shlédnutí jsem objevil zase úplně něco nového. Pod povrchem, který má za úkol pobavit úplně všechny, se skrývá druhá vrstva, která baví také a propůjčuje kouzlo, a je to vlastně ta esence, bez níž by Simpsonovi nebyli Simpsonovými. Film potvrzuje pravidlo, že v Simpsonech bylo všechno, Simpsonovi odkazují na všechno, atd. Takže záleží na divákovi, zda dá přednost dvacetimunutové či osmdesátiminutové masáži.

Na začátek přiznám, že literární předlohu neznám, a to možná bude důvod, proč na mě tenhle film nefunguje. Děj samotný diváka nepřekvapí, o to více na mě doléhá pocit, že se tvůrci snažili vytvořit mutaci Tima Burtona, Harryho Pottera, Pána prstenů, Narnie, atd. Vizuální stránka se možná podobá Burtonovým fantaziím, ale narozdíl od Burtona je prázdná a postrádá kouzlo. Celkově snímek táhnou Carry a Streepová, protože dětští hrdinové jim moc nepomáhají, takže mé sympatie si nezískali. Navíc výstupy dětských hrdinů jsou jaksi šablonovité a křečovité, což vede k tomu, že fandím skvělému záporákovi - s lehkostí hrající a přehrávající Carry dokáže být na sto místech najednou a neztrácí šmrnc. Promarněná šance...

Mám rád Tykwerův styl. Při prvním zhlédnutí v kině i dalším doma jsem měl sice neodbytný pocit, že snímek je trošku delší a láme se do dvou částí (nicméně onen přechod pro mě zůstává nepolapitelný), ale to jsou tak moje jediné výhrady. Příběh plus vizuální stránka plus hudba vytváří kompaktní celek, který diváka polapí. Podobně jako mnozí další lituji, že film nemůže přenést vůni a tak jsem si sám pro sebe představoval tu svoji božskou. Při několika vynikajících scénách doprovázených ještě lepší hudbou jsem byl doslova paralyzován (božská Lora, příprava nejdokonalejšího parfému), znovu a znovu mě fascinuje, když si uvědomím, jakou moc má film.