Madax

Nechci tento většinou opěvovaný snímek nějak shazovat, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že je to dílo hodně, ale opravdu strašně hodně přeceňované. Mnozí tvrdí, že je ten film působivý, děsivý. A je fakt, že byl velmi úspěšný. To však rozhodně nevypovídá o tom, že by byl nějak nadprůměrně kvalitní. Hodně diváků se při jeho sledování fakt bojí - to je však způsobeno pouhým faktem, že jsou snadno ovlivnitelní a skutečně - alespoň částečně - věří tomu, že jsou ty zmatené záběry autentické a trojice filmařů opravdu zmizela. Tento způsob natáčení, snažící se vsugerovat divákovi, že sleduje nepřikrášlenou skutečnost, není nový, je na něm založen i Cannibal Holocaust a pár dalších filmů - třeba teď mě napadá náš "dokument" Ropáci. Dokonce i Stokerův prastarý román Dracula byl psaný formou deníků a dopisů, aby vzbuzoval dojem skutečných, reálných událostí. V takovém způsobu vyprávění je skryta veškerá síla Blair Witch, odtud pocházejí všechny jeho "kvality", a také komerční úspěch. Pokud diváci věřili tomu, že se film skládá z reálných záběrů, pak se nelze divit, že brali kina útokem, stejně tak je přirozené, že byli po odchodu z kina řádně nesví. Celkem se ale divím tomu, že jej někdo bere vážně i dnes, když se už dávno ví o jeho ryze fiktivním původu. Pro mě je to jen hodina a půl záběrů, v nichž trojice postav běhá po lese a navzájem se natáčejí kamerou. Je to zajímavá marketingová událost, ale jako film je to slabší průměr.

Největším mínusem této série je už její podstata, spočívající v otrocké předělávce Kingovy geniální knihy do filmové podoby, s minimem úprav nebo nových nápadů. Takže to logicky nedopadá zrovna nejlépe, protože se opět potvrzuje pravidlo, že co vypadá dobře v knize, ztrácí většinou po převodu na plátno svoje kouzlo a hlavně smysl. Tady je to nejvíc poznat v poslední čtvrtině, jejíž filmová podoba je celkem nudná a pro ty, kteří knihu nečetli, jaksi nepochopitelná. Ostatně také zbývající většina filmu působí na diváka knihou nezasaženého hůře stravitelně, podivně, nudně. Film se tak paradoxně víc hodí pro ty, kteří Kingovo dílo přečetli a teď chtějí svoje dojmy a představy porovnat (a najdou si na to pěkných pár hodin času). Ti však budou zase nespokojení se ztvárněním některých charakterů a hlavně - což je třeba můj případ - s jasně viditelným nízkým rozpočtem. Totiž ne že by film působil nějak lacině, ale celá první knižní část, v níž se bortí civilizace a lidstvo zmírá v chaosu, panice a úpadku, se zde smrskne jen na pár scének. Co se týče mého názoru na to, jak si filmaři poradili s knižními hrdiny, pak jsem spokojený, a to hodně. Někteří z nich, hlavně Stu, Nadine a Larry, jakoby vypadli svým předobrazům z oka. Na druhou stranu mi moc nesedli Matka Abagail, Ralph Brentner a Randy Flagg, Temný muž, hlavní záporák, také mohl dopadnout líp - hlavně jeho "alternativní podoba" vzbuzuje spíš pobavený úsměv. Režie Micka Garrise je celkem rutinní, ale nejde mu nic vytýkat. S tímto přístupem (převést knihu co nejvěrněji na plátno) by si totiž nejspíš o moc lépe neporadili ani Darabont s Kubrickem. Film je film a kniha je kniha, a nejlepší filmové adaptace jsou takové, které jsou sami sebou a knihou se jen inspirují.

Jsou to sice lepší tři, ale přesto jenom tři. Největší slabinou filmu je mdlé pojetí katastrofy. Žádná pořádná panika, triky nebo pocit ohrožení a bezvýchodnosti zde není. Herci jsou převážně toporní, stejně jako režie. Stáří filmu přitom nehraje roli, neboť starší filmy o potopení Titaniku byly mnohem působivější. Tady to vypadá, jako by filmaři nechtěli hrát na dramatickou strunu a spíše se rozhodli vyprávět statický dokument. Film existuje ve dvou verzích - kratší, která má jen něco přes hodinu a půl, u nás vyšla na videu. Pochopitelně doporučuju tu delší, mající hodně přes dvě hodiny, která podrobněji popisuje osudy hlavních postav.

Pětice příběhů je vynikající. První je celkem ulítlý, je to spíš morbidní komedie, zato druhý příběh je ponurý a napínavý, se zdařilou pointou. Třetí je trochu slabší, ale jeho zakončení je opět vynikající. Čtvrtý příběh, variace na známou story o kočičí pracce, aneb jak moudře volit vlastní přání, se mi líbil asi nejvíc. A ten poslední, vyprávějící o vzpouře slepých pacientů, je z všech nejdrsnější, celkem se divím tomu, že už tenkrát měl někdo odvahu natočit něco, co vypadá jako nějaký předchůdce série Saw. Co se však moc nepovedlo, je rámcový příběh, zejména jeho zakončení, které mi zrovna nesedlo a ani jsem ho nepochopil. Poslední minuta by se měla vypustit a nahradit vhodnější alternativou - i kdyby se měli všichni účastníci sezení postě jen sbalit a odejít, bylo by to snesitelnější než použitá pointa. To je však jenom jeden výraznější nedostatek na této jinak výborné nadílce hororových příběhů.

Ha! Muž, celý navlečený do gumového kostýmu veleještěra, se potácí mezi krabicemi, rozdupává vše, co se mu připlete pod nohy a nic ho nezastaví. Díky pochmurnému, černobílému obrazu to ale působí dost dobře. Je to asi jediný film, v němž je Godzilla opravdu děsivá a budící respekt. taktéž děj je ze všech godzilích filmů nejlepší, člověk nemusí být zrovna génius, aby v radioaktivním zkázonosném ještěrovi odhalil alegorii na jistou událost z konce druhé světové války. Taktéž vynález, který nakonec monstrum zastaví, v sobě nese prvky obav ze zneužití nových objevů - proto jeho stvořitel raději volí smrt, než aby jej vydal do nesprávných rukou. Tento film by mohl jistě zabodovat i u těch diváků, kteří jinak ostatní japonské monsterfilmy nemusí.

Kniha Cujo nepatří mezi to nejlepší, co King napsal, dle mého je to jen neuvěřitelně natáhlá povídka, potvrzující, že se tento většinou vynikající spisovatel nechává rád unášet svou pisálkovskou vášní a upřednostní kvantitu před kvalitou. Proto nebylo na jeho převodu do filmové podoby téměř co pokazit. Vypustilo se jen pár detailů. Příjemný film, který jistě potěší všechny příznivce "nature amoku". Lepší tři.

Tak tento film jsem chtěl vidět už hóóódně dlouho, myslím že od svých deseti let. Dobře si vzpomínám na obal videokazety, kolem kterého jsem často chodíval ve své oblíbené videopůjčovně. Na něm byl vyobrazen nestvůrně znetvořený člověk, který vypadal lépe než ve filmu. CO mi však přišlo nejpůsobivější, byl fakt, že tato kazeta nebyla v oné půjčovně zařazena mezi horory (které jsem si tenkrát rád půjčoval), ale v oddělení thriller/drama. To ve mě pochopitelně vyvolávalo zdání něčeho "serióznějšího" a z netvora na obalu jsem měl patřičný respekt. Navíc text na zadní straně hlásal cosi o varování před nejděsivějšími zbraněmi - biologickými, což mě ještě víc utvrdilo v názoru, že tohle nebude jen obyčejný stašidelný film, ale skutečné varování, drsnou story, která se může skutečně přihodit. A to mi nahánělo takový strach, že jsem si ten film tenkrát nepůjčil. Poslední dobou jsem si na něj vzpoměl, začal se po něm pídit a sehnal jsem si ho - abych vzápětí zjistil, že to není nic jiného než laciná hororová podívaná, jejíž zařazení do jiného žánru byla nejspíš chyba distributora, případně majitele oné půjčovny. Film vypráví o vědci, který se po nezdařeném pokusu nakazí biologickým svinstvem, promění se v jakéhosi mutanta, potácí se městem a žere další lidi. Potácí se pomalu a vydává u toho tolik hlasitého mručení, že by mu v reálu každý utekl, ale on už pár chudáků prostě uloví. Celé je to dost lacině natočeno, což má ovšem svůj béčkový půvab, který jistě pamětníci a milovníci starších béček ocení. Do filmu je navíc zařazeno téma konečného řešení, jaké známe z různých jiných filmů o biologickém ohrožení - armáda uvažuje o zničení města atomovou zbraní. Jakoby měli strach, že by ten potácející se panák mohl vyhladit celé lidstvo. To jediné filmu dodává nádech onoho varovného reálného příběhu, o němž jsem se zmiňoval na začátku. Celé to vidím tak na dvě hvězdičky, neboť některé scény jsou nechtěně humorné, což jistě pobaví, a navíc je tu to kouzlo starého videofilmu.

Slabší tři... Film není natočen podle Stevensonovy novely, jedná se spíš o remake předchozí verze, kterou natočil Rouben Mamoulian s Fredricem Marchem v hlavní dvojroli. Tento film jej kopíruje chvílemi doslovně, některé scény jsou vyloženě identické. Tento přístup k natáčení celkem připomíná současné vykrádání každého aspoň trošku úspěšného filmu a tvorbu zbytečných předělávek. Na druhou stranu je nutno říct, že tohle je povedený film, působivě natočený a oplývající velmi dobrými hereckými výkony. Pokud bych nevěděl, že je to jen předělání předcházející verze, šel bych s hodnocením podstatně výš, uvažoval bych i o plném počtu. Ale takto jsou to opravdu jen slabší tři - už jen pro to, že původní film s Marchem považuji za mistrovské dílo a tato jí sahá tak maximálně po kolena.

Krásná pohádka, významná tím, že ji mnozí viděli, všem utkvěla v podvědomí, nebo o ní alespoň slyšeli... ale téměř nikdo si už nevzpomene jak se film jmenuje a o čem je... Jinými slovy, všichni si pamatují hlavně ten MOR, který je v dětství děsil k smrti a o kterém se druhý den vybavovali ve třídě bez možnosti omrzení a popisovali ho těm, kterým film unikl. Skazka stranstvij tedy vstoupila do kolektivního podvědomí jako "ta pohádka s morem", což je zhruba totéž jako tvrdit, že Císařův pekař je "ta pohádka s golemem". Jinými slovy, mor ve filmu vypadá dobře, nezabere však víc než pár minut a není pro děj nijak extra důležitý (jeden s hrdinů sice padne v souboji s morovou babou, ale kdyby ho místo toho zabili třeba loupežníci, vyšlo by to nastejno.) Málo kdo si však vzpomene na to, že působivý je i zbytek filmu, který sice spadá do pohádkového žánru, ale pro svoji pochmurnost a celkovou vyspělost není moc vhodný pro menší děti. Nejen že by je mohl moc deprimovat, ale ani by nedocenili jeho kvality, neboť témata jako renesanční uvažování kontra středověká zabedněnost by pro ně mohla být těžko stravitelná. Film u nás prozatím nevyšel na DVD, což je nesmírná škoda, je to skutečný skvost. Plných pět.

Film se snaží divákovi nakukat, že nákaza morem je po propuknutí klinických příznaků neléčitelná a stoprocentně smrtelná. Většina děje se odehrává v nemocničním prostředí a celé je to jaksi mdlé, založené na trapných dialozích a nepovedených "dramatických" scénách. Začátek je celkem působivý, sledovat průběh nákazy u ubohé dívky, od prvních příznaků, přes postupující horečku a ž do okamžiků, kdy je jí fakt blbě, to byl celkem nápor na city. Po zbytek filmu většinou sledujeme, jak se parta doktorů snaží vypátrat, kdo se zesnulou přišel do styku, aby se zabránilo epidemii, to vše pokud možno nenápadně, aby se zabránilo panice, přičemž banda mocipánů chce celou záležitost ututlat. Prostě nenápaditá rutina. Ty dvě hvězdičky jsou hlavně za to, že u televizního filmu toleruju celkem dost a filmy o smrtících nákazách jsou prostě atraktivní. Ale fakt to jsou slabší dvě.