Jino

Trpaslíkovská desítka ... chutná jako tenkrát.

Oproti jedničce je to podstatný krok zpět. Tam, kde v předchozím díle dokázal Stallone naroubovat vyhaslé i ještě stále žijící akční bijce, akci, kulky, nože, fighty a kdoví co ještě do ucházejícího (vzhledem k žánru zcela postačujícího) scénáře, tady to už bohužel neplatí. Druzí Postradatelní fungují nejlépe jako videopohlednice chudého bulharského venkova se záviděníhodnými návštěvníky v podobě velké škály akčních herců, kteří pořád něco demolují a pořád někoho zabíjejí, aby se nakonec mohli všichni setkat v kouzelné letištní hale, která je vzhledem k tamní chudobě až nápadně přepychová a hlavně se v ní velmi rychle ztrácejí a opět objevují civilisté, což lze ještě nakonec přejít s lehkým úsměvem na tváři. Co mě však zpětně mrzí nejvíc je fakt, že scénář je lajdácky odfláknutý a dialogy v něm povětšinou slouží jen jako bezduché mosty spojující jednu akční scénu s druhou. Některá camea mě potěšily - Van Damme a jeho uvěřitelně slizký záporák se stále efektivním otočkopem a samotný stín Chucka Norrise, který si ze sebe dokázal udělat legraci bez toho, aby to působilo jakkoliv trapně. Strhaný Arnie s věčně uculujícím se plešatým Brucem bohužel nepůsobili v akci tak dobře ... hlavně téosmistovka už viditelně nestíhala :-( , ale jejich slovní přestřelka na téma I´ll be back mě pobavila z Expendables 2 asi nejvíc. Jestliže jednička dokázala vyždímat z nabízející se chemie ústředního dua (Stallone/Statham) co se dalo, tady od toho West, Wenk a Sly bohužel upustili - Stathama trochu proškrtali a dali více prostoru ostatním členům bandy. Všechno tak na plátně působí jaksi bulharsky levně a násilně poslepovaným dojmem, že jsem čekal až se konečně vytasí zpoza roha Steven Seagal. S úctou ke všem zúčastněným 55%.

Ale jo, mně se to líbilo. Crowe se na takové role hodí a v jeho podání má Robin Hood velké charisma, které spolu se Scottovou režií dávájí vzpomenout víc na Statečné srdce (a to já mám rád) než na příběh o začátcích sherwoodského legendy. A i když jsem čekal před samotným snímkem něco jiného (snad větší podobu s Costnerovou verzí), tak nemůžu říct, že mi nakonec toto vyprávění nesedlo. Navíc do toho výborně sekundují Blanchett, Hurt nebo Strong. 80%

Solidní akční thriller, který má docela povedenou a ne moc okoukanou zápletku o organizaci, která vám v určitých chvílích pomůže, ale na oplátku bude chtít v budoucnosti zase pomoc od vás. Bohužel tak trošku pokulhává v dramatické složce filmu. Ne, že by nebylo jasné že Cage, který využil těchto služeb organizace, nechce být jejím pěšákem a nechce plnit jejich rozkazy, ale jeho herecký přednes není až na takové úrovni, aby nabízené dilema dokázal s bravurou zahrát (což je pro mě velká škoda, protože jinak bych mířil v hodnocení o hvězdu navíc) Naštěstí to má svižný děj, který dokáže zahnat nudu do kouta a zajimavé herecké obsazení ve vedlejších rolích. 65%

Naivní ptákovina, která se snaží být strašně cool, ale vůbec se jí to nedaří. Craig předvádí prakticky dva výrazy: 1) jsem drsnější než nejlevnější záchodový papír, 2) tak ale teď vůbec nechápu, co se tady děje, proto vypadám jak vyjevené děcko, které zrovna přišlo na svět. Ford pro jistotu hraje jen drsného Indiho. Samozřejmě, že ti dva dokážou na chvíli zabavit, ale moc dlouho to netrvá, protože Kovbojové a Vetřelci jsou strašně utahaní a mnohdy předvídatelní. I když zvrat v souvislosti s postavou Olivie Wilde mě překvapil a je jedno, že to bylo tím debilnějším způsobem, protože tomuto filmu už to ani snad uškodit nemohlo. Mimozemšťani sice nevypadali moc blbě, ale do westernu, který nechce být komedií, se vůbec nehodí. 35%

Trust je zajímavým filmovým počinem. Nestane se sice v žádném případě nějakým milníkem ... o to se snad ani nesnaží, ale spíše sází na aktuálnost celého dění ve filmu - anonymita na internetu. Schwimmer tímto dokazuje, že je opravdu schopný režisér a že dokáže citlivě převést scénáristický záměr na plátno. Nějaký thriller v žádném případě nečekejte, byli byste totiž zklamání ... taky jsem se nechal nachytat tím, že strohé nastínění děje nabízí krvavou odplatu. Trust však funguje na jiném principu, a to je drama, v němž sledujeme dopad pedofilního znásilnění pomocí internetu na nejbližší postavy v rodině oběti a samozřejmě na oběť samotnou. Viník v tomto případě odchází do ústraní, a i když by jste mu třeba tak jako já, udělali nejraději díru do hlavy, tak stejně nakonec přijmete schwimmerovu hru, která víc než cokoliv jiného nabízí kvalitní a uvěřitelné herecké výkony a hlavně ten zdvižený ukazováček, který na nás hrozí takřka v každém záběru - bohužel, protože postupem času by si Trust možná zasloužil jiné finále ... i na vzdory přechodu dramatu na krvavější žánr. 85%

Mechanik je v podstatě klasické béčko, ale West ho natočil tak dobře, že se dá na něj dívat i přes áčkový filtr (s jedním okem zavřeným samozřejmě :-) ). Zápletka je jasná a role jsou rozdány hned po dvaceti minutách s tím, že divák už dopředu ví, jak celá záležitost dopadne. Naštěstí se Westovi povedlo zaujmout přehlednými akčními scénami, jakousi formou napětí a hlavně hereckým obsazením, což jako celek funguje jako náhrada za stokrát kopírovaný scénář docela dobře. Ať však chceme či nechceme, tak tento přes průklepák protažený skript stejně nedovolí Mechanikovi šplhat výš než by možná bylo zdrávo. Nic to však nemění na tom, že Statham je prostě rozený nakopávač zadků a ačkoliv hraje stejnou postavu i v několika jiných filmech ... dá se na něho s klidem pořád dívat. 70%

Pan Popper a jeho tučňáci výrazně nezklamou, což je na jednu stránku rozhodně dobře, ale oproti tomu však vůbec nenadchnou. Celá komedie se pohybuje na tenkém ledě okolo průměrné podívané, kde zábavné momenty střídají ty nudné. Děj a zápletka okolo Carreyho postavy, jeho práce a rodiny jsou bohužel předvídatelné snadněji než počasí, a tak nezbývá než spoléhat na tu vtipnou partu černobílých opeřenců a Carreyho občasné hlášky... Jinak mě potěšilo setkání s Lanburyovou (tu jsem neviděl ani nepamatuji). S ohledem na to, že jde o rodinnou komedii však musím říct, že splňuje požadavky tohoto žánru dostatečně a patrně uspěje daleko víc u dětí než u těch starších. 55%

Dvanáct rozhněvaných mužů (mám na mysli tu verzi z roku 1957) je klasika, kterou jen tak něco nepřekoná. Nepovedlo se to ani v roce 1997 a nepovedlo se to ani v rusům roku 2007. Je pravda, že remake s Lemmonem (1997) je jen kopie a tato ruská variace se alespoň snaží vnést do původní televizní hry (1954) inovaci v podobě zavedení dramatu do vlastní země s jinými zákony a jinými právy na život ve válkou zničené Čečně ... Což je vlastně jen dobře, protože tu a tam upadá do jakési agónie zbytečných minut, kdy jsem měl, během minipříběhů dvanácti porotců, nutkání vážně sledovat čas a byla to právě přiběhová linie čečenského mladíka, která mě s spolu s prvky z originální hry donutila dodívat tuto dvanáctku... ještě že tak, protože ten závěr mě vyloženě potěšil 65%.

K neutuchající vlně ziskuchtivých remaků, sequelů a prequelů přistupuji vinou nejednoho zklamání se značným skepticismem, ale i tak jsem byl docela zvědavý jak dopadne film mající zobrazovat události, jenž předcházejí jednomu z nejpůsobivějších sci-fi hororů 80.let... Chápu, že někteří svoje hodnocení sázejí směrem nahoru, ale za sebe musím říct, že Carpenterovu kousku nesahá Počátek ani pod McReadyho roztrhané spodky. Skoro tři desetiletí dělí tyto dva snímky a jde to sakra poznat... bohužel. Tvůrci místo toho, aby se pokusili důstojně těžit z osvědčených prvků původní Věci a popostrčit ji anebo se ji alespoň vyrovnat, tak mi nabídli spíš otázku, zda-li mělo vůbec smysl (podle viděného výsledku) se do jedné z kultovních klasik sci-fi hororu vůbec narážet. Co je mi platné, že vidím mimozemštana v plné parádě několikanásobně víckrát, když ani z poloviny nevypadá tak působivě jako tenkrát. A to nemluvím o do očí bijící asimilaci, s níž se Věc jednou přemění podbízivě pomalu a podruhé rychlostí světla, jen aby dokázala zalepit scénáristovu neschopnost pracovat s postavami a dějem a co je ještě horší, i s divákem samotným - až mi to připadá jakoby celý snímek byl jen o konečné titulkové části a jak se k ní dostat, aby to nevypadalo, že chceme (tvůrci) z lidí jen ty prachy. Tímto u mě dostal na frak i jakýkoliv pokus navodit atmosféru, která by mou psychiku postupně napínala na maximum až bych si nakonec nadělal do trenek (to už měla větší kouzlo stejnojmenná počítačová hra). O tom, proč hlavní role byla psána v ženském rodě, se zamýšlet raději ani nebudu...tady je to zbytečné. Jeden z mála kladů padá paradoxně na vrub těm detailům, co mají tyto snímky společné - a těmi jsou hudební doprovod a určité sekvence, jenž upozorňují na pozdější události. Celkově mi tak zbyly jen pachuť v puse nad zbytečností Počátku a hlavu nahlodávající myšlenky, co by se stalo, kdyby se celého projektu chopil někdo schopnější a zkušenější, no zkrátka ten, kdo by s tvůrčí pečlivostí dokázal Carpenterův kult ctít a dal tak světu další podívanou na kterou se nezapomíná...na tohle bohužel ano. 30%