castor

Chtěla změnit svět. Už žádné jehly. Školné na Stanford obětovala svému snu. A svým ambicím. Peníze použila jako počáteční investici do společnosti zabývající se technologiemi pro zdravotnictví. Jejím klíčovým produktem má být stroj, který dokáže provádět řadu krevních testů pomocí pouhé kapky krve. Radili jí bojovat, což usilovně dělala, ale zároveň stihla i jeden krok přes čáru („Bude to fungovat. Jen to nefungovalo ten den!“). A onen zázračný přístroj Edison vlastně nakonec nikdy nespatřil světlo světa. Přesvědčivá Amanda Seyfried je zatím tím hlavním, proč sérii sledovat. Nicméně zatím mi to trochu připomíná loňskou sérii WeCrashed, rovněž inspirovanou skutečnými událostmi.

Vize jsou fajn, ale ne vždy doputují do zdárného cíle. Ambiciózní Elizabeth by mohla vyprávět. V osmnácti letech nastupuje na Stanfordovu univerzitu, obor chemické inženýrství, a už jako prvačka se dere mezi zdatnější výzkumné pracovníky v laboratoři. Pracovně zlomenému otci radí, aby se postavil na vlastní nohy, odtažité ledové královně, tedy matce, oznamuje, že hodlá začít sexuálně žít. Ne, opravdu neprožívá typický studentský život včetně honby za jednorázovými požitky. Každopádně Amanda Seyfried ji ztvárňuje skvěle – třeba její sólo před zrcadlem…

„Bodávala mě pod stolem vidličkou. A to už byla dospělá!“ Beth začne vyhrožovat fotkami, přitom vůbec o místě na hranici s Wyomingem nemá tušení. A to kvůli tomu, že Jamie vyrukuje se zanedbáním povinnosti guvernéra, který podle něj nejednal ve státním zájmu. Navíc to už minule začalo nálezem potracených telat bizonů. Pokud bakteriální brucelózu chytne jen jedna kráva, stát vybije celé stádo, tudíž několik postav musí na čas zmizet kdesi v Texasu. Máme tu osmou epizodu a příběh prostě trpí. A to jsou díly delší než v předchozích sériích. Takže je potřeba přihodit hodně obrazové/náladové výplně, sem tam nějaký country šlágr, jindy si připomeneme Jimmyho kovbojskou linii. Monica, která se svým tchánem snad nikdy nevedla souvislý dialog, mu podruhé poděkuje za to, co řekl po ztrátě jejího syna. U honáků je to pořád dokola, aktivistka Piper Perabo nestrhla. Mám pokračovat...?

Market Equities zažaluje stát, ten zbankrotuje, a to už zavání ústavními kroky proti funkcionáři (guvernér Dutton), který může být potrestán zbavením funkce. Jamie se toho holt nebojí a začne otevřeně říkat, jak guvernér připravil stát o miliardy z daní i o tisíce pracovních míst. John má zatím jiné starosti, protože stádu hrozí bakteriální brucelóza, kterou na pastviny zavlekli bizoni z parku. A onemocnění představuje velké riziko pro Johnův dobytek, protože stačí, aby jej chytla jediná kráva a stát nechá vybít celé stádo. Je třeba jej přesunout na jih, tudíž se asi s několika postavami na čas rozloučíme. A to ještě ministerstvo vnitra posvětilo, že rezervací mají vést dvě potrubí. Postava Summer divná.

Na montanskou půdu se snese prezidentský vrtulník, zatímco parta kovbojů v čele s rodinou Duttonových míří do panenské přírody. A má to moc fajn feeling. Stádo o tisíci kusech dobytka je záhy pod kontrolou, navíc se bude umírat po kovbojsku. Mrazení tentokrát víc než nějaké úderné dialogy nebo akční hody obstará množství pocitových záběrů na práci rančerů i pohledy na scenérie či zalesněná údolů s vrcholky hor v zádech. Každopádně za sebou mám šest dílů, osm před sebou a obavy z hlediska příběhovosti (dle očekávání) rostou. Navíc jsou epizody delší než v předchozích sériích.

Nalézání nového životního směru po nějakém zásadním milníku není ani v našich končinách něčím úplně neznámým. Doktorka v důchodu přišla o manžela, který si pro ni posmrtně připravil překvapení: koupil jí stárnoucího cirkusového koně. Lišák podšitý, ač se obrovitých lichokopytníků vždycky bála. Má v ní totiž probudit zájem o (jeho vysněnou) vesnickou chalupu namísto návratu do města, postavit se několika letitým obavám a prosadit si svoje potřeby. To, co divák rozpozná hned a tvoří jakýsi děj, se odehraje v první polovině snímku, četně prokládané pokusy o navázání kontaktu se zvířetem, obyčejným pasením koně na louce či jeho sledováním. Odehrají se v ní „nástrahy“ po manželově smrti či naléhání dcery vesnické stavení prodat. A vesměs se vše vyřeší. Následně ovšem přijde ještě druhá polovina, ve které jdou „konflikty“ stranou a kdy se postupně všechny postavy na koni projedou. Má to být část, kdy přibude úsměv na rtech, kdy Alice Nellis sází na přirozenost a volnost, kdy se máme vnitřně dojímat. Má to být část o přijetí reality, o prosazení si vlastních názorů, o překonávání strachů. Jenže je to hrozně dlouhé. I na hledání klidu a na správné odbočení na životní křižovatce by měl dohlížet někdo (dramaturg) povolaný. Fakt dlouhé. A záběry na romantizující venkov mohly být mnohem poutavější.

Zmatky, stresy, potíže? Jsme v žánru romantické (asi) komedie, tudíž všechno musí skončit košatým happy-endem. Ovšem pokud se na začátku příběhu potkají dvě duše, které se nechtějí ve vztahu znovu zklamat, může to být ještě větší problém. To by ale scénář nemohl nabízet víceméně nastrojené náhody a vedle pozvolné proměny od nenávisti k citům nabídnout i nějakou přidanou hodnotu. A i třeba svižnější tempo. Georgi Clooneymu jeho ex oznámí, že prchá se svým novým manželem na svatební cestu a nechává mu na hlídání bez předešlého upozornění jejich společnou dceru. Přitom zrovna TEN DEN musí (coby novinář) vyřešit jednu kontroverzní kauzu, která začala odvážným obviněním starosty. (Architektku) Michelle Pfeiffer čeká prezentace důležitého projektu, přitom zrovna v TEN DEN jeho vinou zmeškala v deštivém ránu synův školní výlet, což se jí ani trochu nehodí. Tihle dva si nakonec musejí pomoci navzájem... Tvůrci nicméně nakonec nabídnou poměrně fajn (stará dobrá) pravidla, neútočí laciným sentimentem, solidně vyždímají zběsilý život na Manhattanu a coby ona přidaná hodnota, o které píšu výše, nás může uspokojit ústřední herecké duo. Přesným opakem je pak klučina, který o rok později stál za pohřbením série Sám doma.

Bohužel jsme se ve třetím dějství hodně rozhodli pro politické hrátky. Tím bych asi začal. V poněkud akčnějším hávu se ocitneme zřídkakdy. Zatímco v první a druhé sérii jsme se pohybovali na Blízkém východě (zejména Sýrie) a v Jižní Americe (zejména Venezuela), teď se točíme okolo projektu Sokol, jehož cílem bylo udržet a rozšířit hranice SSSR. Máme tu ovšem současnost a Ryan se v Římě dostává k informaci, že tajný plán na obnovení sovětského impéria znovu dýchá životem. A rovnou hrozí třetí světová válka. Procestuje toho ale mnohem víc. A třeba takovou Alenku Kováčovou (českou prezidentku) čekají těžké chvíle. Jack je samozřejmě koumák a postupně zjišťuje, že mnohé může být jinak. Stylové napětí starosvětského žánru nechybí, po několika akčních scénách utopených ve tmě se dočkáme i fajn momentů (zejména šestý díl, ve kterém to bude nahnuté s patnáctitisícovým Nymburkem a u kterého je znát, že produkce vysypala z prasátka o něco víc). Zatímco padouši (a to je pochvala) připomínají záporáky béčkových produkcí osmdesátých let, celkově je postav (včetně těch zoufale schematických) moc, samotný Jack pak zejména v první polovině série hraje zbytečně druhé housle. A ty mu teda moc nesluší. Obecně je vždy potěšující vidět české lokace v takové produkci, z Prahy se nicméně dalo určitě vytěžit víc. Podtrženo sečteno: seriálový popcorn se vším všudy jen občas, víc se spoléhá na náhody, politiky je zbytečně moc, tempo místy ospalé a John Krasinski zbytečně utlumený. Tleskat na dálku mu ale samozřejmě všichni budou.

A přesně tohle je Yellowstone: nahoru, dolů. John zmírnil Summernin trest a hodlá využít jejího smýšlení zapálené ekoložky, zatímco Beth v ní vidí nepřítele, což dá otevřeně najevo. Rodinná večeře je dosud jakýmsi vrcholem série. Zatímco Johnova asistentka s hrůzou sleduje toxické rodinné vztahy a Summer rodinnému kuchaři vyčítá, co všechno musel kvůli žvanci zabít, před očima Beth odumírají poslední zlomky sebeovládání. Dlouho jí to (viz pobyt ve vazbě) nevydrželo. Proto píšu nahoru, dolů, protože se od skvostné večeře dostaneme k jiu-jitsu, k pár větám o životních hodnotách, a nakonec až k tomu, že z holek budou skoro až kámošky do nepohody. A John-guvernér chce, aby veřejnost viděla, co práce na ranči obnáší – tohle rodinné divadlo snad v prezentaci vynechá. PS: „Baví“ mě, jak se postavy opakovaně zvedají od talířů plných jídla.

Jamie dostává s úsměvem na tváři svou milou sestru z vazby, Summer se dostává ven z lochu a čeká ji „domácí“ vězení, strážci parku mají dostat informace o mrtvých vlcích a protivnice z Market Equities Sarah se má dostat Jamiemu do kalhot. Holt pořád se něco děje a je patrné, že se u syna-nesyna Jamieho projeví jeho vrtkavý charakter a nedostatečná rodinná loajalita. Upřímně se mu moc nedivím, protože na tuhle famílii by měla nastoupit armáda zdatných psychologů, aby ukočírovala aspoň to, co už není navždy ztracené. Dialog truchlící Monicy s Johnem silný.