VenDulin85

Ne. (toto je asi můj nejkratší komentář, ale nemůžu si pomoct)

Už když jsem zjistila, že z těchto samostatných povídek chtějí natočit jeden příběh, jsem byla na vážkách, jestli je to moudré, teď už to vím jistě.. nebylo. Nejsou zde samozřejmě prezentovány všechny úkoly, kterých se detektiv zhostil (v knize aby dokázal svůj intelekt), z nichž každý nesl nějakou zajímavost, která vás zaujala.. Zde jsou jednotlivé případy zapleteny do jednoho klubka a tím pádem ztrácí švih, přestože vždy výborný David Suchet dělá, co může. Chápu, že Britové chtěli natočit všechny výtvory Agathy Christie, doplnit a srovnat skóre i se slečnou Marplovou, ale po té (pro mě) dlouhé natáčecí odmlce je to první film, který o Poirotovi vidím a nese jisté.. zklamání.. Čtvrtou hvězdu sázím hlavně kvůli němu a.. kvůli španělskému dabingu, který byl velmi.. osvěžující :-).

Konečně jeden z těch nových dílů (Mimo Oponu), kterému můžu bez špatného pocitu vrazit za pět*! Předloha se mi líbila moc a i na plátně ji dokázali plně zúročit, úhlednou vraždičku, četné postavy a.. řádně zmatenou paní Oliverovou, s jejíž pomocí se Agatha vysmívala vlastně sama sobě..

Stopáž 89 minut jsem dalece přesáhla, protože jsem snad co pět, deset minut pozastavovala děj a rozdýchávala ten fakt, že tohle je POSLEDNÍ POIROT ever after... Co říci k ději, knižní předlohu jsem četla minimálně pětkrát, takže každou odchylku od děje jsem nesla těžce, každopádně se s tím Britové popasovali jak jinak než skvěle a v závěru mohli klidně ještě pár minut přidat. Nebo to bylo jen moje přání, aby Opona nikdy nespadla? Na zámku ve Styles příběh začal a zde i skončí a je to rozloučení více než důstojné a na úrovni, samotného vraha bych přirovnala k Sherlockovu protivníkovi Charlesi Augustu Milvertonovi (ve filmové podobě Magnussen). Vzdejme čest brilantnímu Davidu Suchetovi, který téměř čtvrt století BYL Hercule Poirot.

Jsou zde velké rozpory oproti knižní předloze: způsob provedení vraždy, pohnutky, postavy, místo činu (v knize to je skalní město Petra). To vše se ale dá odpustit, protože filmařům se podařilo vykouzlit atmosféru starého světa a i zdůvodnit název detektivky. Kdy, kde a kdo potká svou smrt, je jasné, jako obvykle je obětí protivná panovačná osoba bez špetky citu. Takže zbývá jen rozluštit, kdo je vrah, a s tím si Poirot poradí, i když si jako obvykle vezme na paškál všechny zúčastněné a pohrabe se v jejich nitru. Ohromně se mi zde líbila Christina Cole v roli doktorky Kingové, která „ví, co chce“.

Sloni vůbec nebyli tak špatní, jak jsem čekala, přestože došlo k velkým změnám oproti knize, kde na mě příběh působil velmi pomalu, vzpomínavě, byla to prostě trochu jiná Poirotovka. Dovolím si tvrdit, že tyto změny byly více přínosné než škodlivé a i když vedla prim Ariadna a Poirot až na konci přišel s tím svým "Jak jsem mohl být tak hloupý?", pro mě spokojenost na 80%.

Toto je prozatím moje nejoblíbenější poirotovka (počkám, jak dopadne Vražda v Orient Expressu 2010), trochu se od ostatních odlišuje zřetelnou pochmurností, oprátka visí ve vzduchu... Výběr herců byl jako vždy znamenitý, myslím, že hrát v adaptaci Agathy Christie je čest pro každého. Jedná se asi o ojedinělý film, kdy mě na jedné straně baví číst předlohy a přitom se pak nebojím dívat na ztvárnění, protože se jim to pokaždé povede. Hercule prostě umí.

Edit. 6/2/2022 Za celou sérii byla Vražda v Orient expresu jediným příběhem, který mi s bravurním Davidem Suchetem přišel tak zbrklý, že jsem ho ohodnotila pouhými 2* (2011). Mrzelo mě to, protože jsem tehdy měla velká očekávání, Orient expres je zkrátka top Agathy. A není právě v tomto zakopán pes? Po všech těch čtyř až pětihvězdičkových filmech najednou propad? Rozhodla jsem se toho psa vykopat a oprášit. Při srovnání s řvavou verzí z roku 1974 působí až civilně, ale co tu máme dál? V roce 2017 se Branagh našel v postavě malého kulatého detektiva s vejčitou hlavou a nejkrásnějším knírkem (yes, tohle je ironie, adeptem na tuto roli by byl až na sedm set padesátém devátém místě)... našel, vzhlédl a bohužel mu to nikdo nevymluvil, navzdory tomu film dopadl solidně. Za těch deset let jsem toho poměrně dost přečetla, nakoukla pod pokličku Agathiny tvorby, šla více do hloubky. Takže držet se původní kritiky, že je najednou Poirot tak zbožný, by bylo hloupé. On byl hluboce věřící a právě proto bojoval sám se sebou při rozřešení vraždy člověka, který před lety unikl trestu a našel smrt v rychlíku z Istanbulu do Calais. Luxusní vlak plný cestujících z různých zemí a odlišného postavení, jedna mrtvola, dvanáct bodných ran a sněhová vánice, která zhatila plány této dokonalé vraždě. Nejlepší detektivka (nejen) své doby a já dnes využívám možnosti opustit původní názor, který expiroval. Věřím, že postupem času, jak bude sentiment přibývat, to navýším na plný počet.

Frantíci. Během necelé hodiny se stihli zamotat důkladně do dvou záhad, a sice do jedenáctidenního zmizení autorky detektivek a pak do jejího románu, který ji proslavil krátce předtím. V závěru dokumentu, kdy režisér, který se snaží o zdramatizování románu 'Vražda Rogera Ackroyda' na jevišti, zabředá do hlubokých a neprosvětlených koutů příběhu a vytahuje myšlenku, že vrahem může být i někdo jiný. Jakože cože, chci říct... prosím?? Tohle bych si měla někdy pustit, až zase budu mít nízký tlak, zaručeně pomůže. Připadá mi, že ten román rozebrali na takové součástky, kdy už postrádá smysl a hledají jinotaje tam, kde nejsou. Asi je to baví. Co se týče vysvětlení záhady autorčina zmizení, aspoň to jim slouží ke cti, že nabídli více variant a netrvali jen na jedné (když už se nikdy nikdo nemá šanci dozvědět, jak to bylo doopravdy). Kdyby si totiž vybrali jen tu (novinářskou), že to Agatha udělala úmyslně, aby se pomstila nevěrnému manželovi, nakrknuli by mě už nad míru.

Bylo nebylo. V jednom domě se stala vražda paní domácí-bestie obecné. Otisky prstů vedly k té nejvíce pravděpodobné osobě- nezdárnému synu Jackovi, který byl zatčen a umírá ve vězení... Po necelých dvou letech se však v domě objeví muž, který Jackovo (tehdy neprokázané) alibi dosvědčuje a zdá se, že mu velmi záleží na tom, aby byl aspoň po smrti očištěn. Dobrá, zapomeňte na knižní předlohu, protože vraha si prostě tentokrát zahraje někdo jiný! A proč ne (možná by i Christie byla pro). U Britů mě fascinuje, jak si hýčkají svoje příběhy a Zkoušku neviny v letošním roce natáhli na tři díly. Dostalo se tak víc prostoru pro doktora Calgaryho, majetnickou matku a pro všechny ty charaktery adoptovaných dětí... Motiv měli všichni, vrah je jen jeden. Nevěřila bych, že po nových Černoušcích dosáhne nějaký Agathin příběh tak temně zlověstné atmosféry a tíživého konce...