Mefistofelle

The Divide je zajímavý post-apo film, který by rozhodně měl na to stát se pětihvězdičkovým hitem. Ovšem sám si to pokazil poměrně jednoduše eliminovatelnými chybami. Nejdříve však zmíním to, co je na filmu dobré. Především je to herecké obsazení. Ačkoliv se nejedná o žádné hollyoodské hvězdy, své postavy zvládají dobře a nevzpomenu si na jedinou, která by byla výrazně slabší než ostatní. Je to charakterově pěkně vyvážená směska lidí, na kterou se dobře dívá. Scénář také není špatný a prostředí je patřičně depresivní. Některým by mohlo vadit, že se za celou dobu nic nedozvíme o tom, co se tam venku vlastně stalo a proč. Podle mě to není na škodu, protože nám to dovoluje více se zaměřit na jednotlivé postavy a jejich vývoj. Koneckonců, základní příčina nukleární katastrofy se dá poměrně snadno domyslet z náznaků, které během filmu dostanete. Proto mi přišla vyloženě zbytečná dějová sekvence v laboratoři. Klidně by to mohlo končit tím, že naši přeživší získali ochranný oblek (který je důležitý pro další děj) a dál by téma "kdo jsou lidi, od kterých ho máme" nemuseli rozvíjet. Za další, a to už tady leckdo také zmiňoval, psychické proměny některých postav se dějí moc rychle. V jeden moment například vidíme normální reakci maminy, která přišla o děcko, a vzápětí se z ní stává někdo úplně jiný. Což o to, postava Marilyn a její vývoj jsou psychologicky zcela pochopitelné, ale chybí tam jistá plynulost. A nebyla by jedinou postavou, u které jsem si toho všimla. Ale dost s tou kritikou. Je to film, který rozhodně doporučuju pokud máte chuť na něco depresivního, psychologického a syrového, protože všechno tohle vám film spolehlivě splní.

Tak a mám to za sebou. Poslušně hlásím, že jsem zdárně přežila blicí trilogii neslavně proslulého režiséra Lucifera Valentina :). Musím říct, že to byl nakonec docela zvláštní zážitek a to i přesto, že první díl nasadil laťku, kterou se jeho pokračovatelům nepodařilo překonat. Když se dostanete přes extrémní formu, kterou je nám obsah sdělován, zjistíte, že filmy vypovídají mnohé. Prostřednictvím jednotlivých symbolů, které občas mohou být těžko odhalitelné, se dozvídáme nejen o pádu jedné lidské bytosti (Angely Aberdeen), ale i o nejniternějších lidských pudech a odpornosti, která se ve větší či menší míře skrývá v každém z nás, přičemž každý má svou komůrku, kam schovává to, co nechce aby okolní svět poznal. Vše je navíc zabaleno v satanistickém mysticismu. Pokud do toho jdete s tím, že chcete jen nechutnou podívanou, tak ji také dostanete, ale pokud si něco zjistíte o režisérovi a jeho uměleckém záměru, získává to zcela jiný rozměr. Rozhodně jsem ráda, že jsem se rozhodla si o těch filmech něco přečíst ještě než jsem se podívala na druhý díl. Myslím, že tak se z toho dá vytěžit mnohem víc. Teď však ke třetímu a poslednímu dílu obecně: Jak již bylo řečeno, na první díl to nemá, ale celku a jeho obsahu to ostudu také nedělá. Trochu mi vadla "hlavní postava" - jakási nová Angela. Zatímco původní Angela v prvním díle na mě působila svou řečí, pohyby a vůbec vším neuvěřitelně dekadentně, její nástupkyně mi spíš přišla jako obyčejná pornohvězdička, která si jen odskočila zahrát do podivného filmu. Nečišela na mě z ní ona opravdovost, která mě dorazila v prvním díle, což je ohromná škoda. Jo a měla fakt odflákle udělaný umělý kozy... Po té masakroidní stránce jsem víceméně spokojená. Je zde méně gore než v druhém díle, který byl po této stránce asi nejrozjetější, zato některé scény jsou opravdu extrémní (dítě v mixéru). Záběry opět vypadají jako kdyby byl kameraman na tripu a uvidíme i starého dobrého Henryho s Angelou. Je zbytečné to nějak blíže rozvádět, ti, co viděli přechozí dva díly, si jiště představu udělat umí. Zbývá dodat, že mě celá trilogie velmi překvapila. Nejen explicitními záběry, ale i tím, kolik filosofie za ně jde nacpat. A znovu připomínám: najděte si nějaký rozhovor s Luciferem Valentinem - stojí za to si něco takového přečíst.

Intelektuální peklo, semeniště nevkusu, umělých koz a voyerská záliba v celebritách, včetně toho, jakým hajzlpapírem si utíraj zadek...

Přehlédneme-li rádobyvtipné sourozenecké duo Gondíků a spoustu jiných hříchů proti vkusu a rozumu, tak jednou za milion dílů se tam něco zajímavého přeci jen vyskytne... Pravý kutil si ale raději otevře nějakou chytrou knížku. Nu což, od TV HOVNA se moc kvality očekávat nedá, nejsem tudíž v nejmenším překvapená.

Přiznávám, že se to stát může a je zajímavé o tom něco vidět, ale rozhodně bych to nepouštěla lidem den před operací :). Každopádně si myslím, že takové strašení je zbytečné...

Jak už tady psali mnozí, šlo z toho vytřískat mnohem víc, než z toho nakonec dostali. Měli zajímavé herce a dobré téma - tak kde se stala chyba? Určitě se na tom podílí scénář, který je místy opravdu dost slabý. A nedostatek fantazie tvůrců je zde strašně znát. Místo na dialogy, které opravdu za moc nestály, se měli více soustředit na pronásledování jednotlivých hrdinů jejich přízraky z minulosti. Pak by z toho mohl být velmi slušný psycho horor. A co mi přišlo opravdu divné byly sázky jednotlivých aktérů o to, kdo vydrží dýl ve stavu smrti. Chápala bych, že se v hospodě budou sázet o to, kdo ho má většího, ale přebíjet se sázkama v záležitosti, kdy jde naprosto o všechno? Trochu podivné a rozhodně dost nevědecké... Ale nebudu zlá, mrsknu tomu tři hvězdičky a radši nad tím nebudu moc přemýšlet. Protože kdyby ano, určitě bych těch chyb nebo hloupostí našla mnohem víc.

Prasák Lucifer Valentine se vrací s druhým dílem své blicí trilogie. Tématicky je to podobné dílu prvnímu, tedy jde v podstatě o vraždění šlapek a striptérek. Tentokrát však šílenec Henry není sám - pořídil si k sobě ještě úchylná dvojčata, která s ním v brutalitě mohou zdárně soutěžit. Opět se dočkáme explicitního gore, které se navíc může pyšnit velmi dobrými efekty. A nebyl by to Valentine, aby zde neprotekly celé kýble zvratek. O režisérovi je koneckonců známo, že je emetofil (člověk, kterého sexuálně vzrušuje zvracení) a sám se vyjádřil ve smyslu, že má rád, když mu pěkná holka zvrací do úst. Proto se asi není co divit, že ve filmu se zvrací tolik, že si vysloužil škatulku vomit gore. V porovnání s prvním dílem je tu více odhalených těl a celkově to má mnohem větší pornografické ladění. V Slaughtered Vomit Dolls hrál hlavní roli příběh prostituky Angely Aberdeen , která byla do maniaka Henryho zamilovaná, a násilí bylo jakousi zvrhlou kulisou tohoto "vztahu". Ačkoliv se s Angelou setkáme i zde, její postava ustupuje do pozadí a důraz je kladen více na násilí samotné, které tak místy působí poněkud samoúčelně. Ani kamera už není tak zajímavá, s barvou i úhly si tu hrají mnohem méně, přibývá statických záběrů. Přesto jsem to vydržela do konce. Mimochodem, pokud se filmem prokoušete až k posledním pár minutám, dočkáte se jakési svérázné pocty Kurtu Cobainovi, kterého Valentine obdivuje (jméno Angela Aberdeen není náhoda - schválně si najděte, kde se Cobain narodil). No, zbývá ještě poslední díl a myslím, že po jeho zhlédnutí na dlouhou dobu asi žádné vomit gore vidět nebudu chtít :).

Na některé kraťasy se podíváte a řeknete si, že byly fakt dobré. Na jiné se podíváte a řeknete si, že byste rozhodně chtěli vidět, jak by to vypadalo jako film. Toto je jeden z nich... Je to překvapivě atmosférické a i během těch kraťounkých tří minut to dokáže nahnat hrůzu. Jen tak dál, víc takových krátkých "oddechovek" by nebylo na škodu.

Pěkný kraťas, jež vám zabere 10 minut, kterých nebudete litovat. Není to žádný majstrštyk na profesionální úrovni, ale atmosféru to má dobrou, zejména v první polovině, která se odehrává v metru. K té druhé bych sice nějaké výhrady měla, ale jsem moc ráda, že takové kraťasy existují a tak si protentokrát rejpání odpustím.

Lucifer Valentine natočil extrémní prasáckej film o šílenství jednoho obtloustlého klienta prostitutek, který zároveň pojednává i o tomto specifickém světě špíny, lidského úpadku a hnusu, který nejstarší lidské řemeslo představuje. Prostřednitvím expresivně barevných handycam záběrů sledujeme šílence a jeho oběti, na kterých se dopouští velmi odporných praktik. Jedna z prostitutek, druhá hlavní postava tohoto "filmu", nám zde na kameru vypráví příběh o tom, jak se dostala ke své profesi a odevzdala se ďáblu. Její příběh i záběry, na kterých zfetovaná či zpitá pod obraz zvrací do záchoda, jsou skličující i nechutné zároveň. A na rozdíl od spousty jiných exploitation/fake snuff snímků je nám poskytnuto hlubší vcítění se do "problému". Po technické stránce je vše natočeno velmi obstojně. Střídání barevných filtrů, černobílého obrazu a zdeformovaný zvuk, zejména pak hlasy, dotváří prostředí, které působí velmi sugestivně. A i fanoušci gore si samozřejmě přijdou na své - vypíchávání očí, děsivé mučení, kanibalismus, prostě vše, co k tomuto subžánru patří. Ale nejtypičtější je pro tenhle film stejně asi blití. Ano, blije se tu hodně a vydatně. Takže pokud vám zrovna tohle hodně silně vadí, určitě vám SVD nedoporučuju shlédnout. Pokud jste s tím srovnaní a nejste žádné citlivky, tak si myslím, že tenhle exploit je v rámci žánru docela zásadní...