Mefistofelle

Animáč od Roba Zombieho je nabitý kozama, sprosťárnama, násilím, narážkama na slavné hororové filmy (přejetý Michael Myers) a hlavně poněkud jednoduchou, ale výbornou srandou. Svým způsobem mi to připadalo trochu jako kříženec mezi Drawn Together (i ta animace je hodně podobná) a Ugly Americans. Není to sice vrchol humoru, ale postavičky jako je El Superbeasto, jeho ségra Susie X (dabovala ji Zombieho manželka Sheri Moon), náckovští zombies a Hitlerova hlava v lahvi, přemoudřelý King Kong, kozatá štětka Velvet Black a Dr. Satan vás budou bavit. Já osobně jsem se ještě dost nasmála u textů songů, které se tam objevovaly. Zkrátka a dobře, fanoušek Roba Zombieho tohle zákonitě ocenit musí, stejně jako ti, co se rádi dívají na úchylné animáče:).

Shikoku je velmi poutavý film na pomezí klasické duchařiny, detektivky a thrilleru. Ocenit se dá velmi obstojné herecké obsazení, téma a zejména vyobrazení prostředí menšího japonského městečka a jeho okolí. Jedině závěr se mi zdál poněkud přehnaný ve snaze být za každou cenu šokující. Klidnější a míň "akční" závěr bych ocenila víc.

Japonská duchařina tak trochu jinak. Zatímto jiné filmy podobného ražení bývají spíše nekrvavé a lidé po setkáních s duchy jednoduše někam mizí, tak tahle ženská s rozřezanou hubou děcka nejen unáší, ale i zabíjí nůžkami, stejně jako toho, kdo se jí chce postavit do cesty. Navíc působí opravdu děsivě, chvilkama jsem se jí docela bála. Příběhově je to na docela dobré úrovni a ani pomalý začátek nenudí. Jak se děj ubírá dopředu, atmosféra docela pěkně houstne. A poslední půl hodina vás naprosto vezme. Pointa sice není jedna z nejoriginálnějších, ale k filmu sedne a to je nejdůležitější. Oproti jiným asijským hororům, kde je obsazení velmi nevýrazně, jsou zde herci velmi sympatičtí, zvláště hlavní hrdinka.

O málokterém hororu se dá říci, že by mě děsil, tomuhle se to povedlo. Příběhově je to velmi nosné - dozvíme se, co stojí za tím, že Sadako má takovou moc nad životy lidí. Hororové scény jsou perfektně natočené a skutečně z nich běhá mráz po zádech. Děj se snad ani na chvilku nezadrhává na mrtvém bodě a film upoutává od začátku do konce. Norio Tsuruta je talentovaný režisér, o tom není pochyb...

Čím novější díl, tím horší... od sedmičky to začíná platit rozhodně. Zatímco šestka nabírá nový dech a je jedním z těch lepších dílů série, sedmička zase vše sráží k místy dost nudné vyvražďovačce. Ta holka s telekinetickými schopnostmi mi tam opravdu nesedla, dává to filmu nádech, který se k Jasonovi prostě nehodí. Samotné řádění maskovaného maniaka není špatné, Jason je ve svém oboru už profík:), ale na dobrý film to bohužel nestačí.

Chudák Tommy to nemá lehké. Od té doby, co poslal Jasona do pekel (nebo si to alespoň v té době myslel) putuje po blázincích tak dlouho, až se dostane na farmu obývanou dalšími problémovými děcky. A jak už tomu tak s podobnými zabijáky bývá, Jason se znovu objeví a znovu usiluje o světový rekord v počtu zabitých teenagerů:). A nebo je všechno malinko jinak? Závěr je každopádně docela překvapující.

Ani výraznější herecké obsazení nezachránilo čtvrtý díl série od průměrnosti. Věčně se vynahacující teenageři, kteří se vzápětí stávají potravou pro Jasonovu mačetu, mě nějak extra nebavili a kdovíjak líto mi jich ani nebylo. Za zmínku stojí dvě dobré scény - ta hned na začátku, kde Jason zdrhne z márnice, a pak finále, kde se docela překvapivě ukáže, kdo že to vlastně Jasonovi nandá nejvíc. Celkově se dá říct, že zklamaná jsem nebyla, ale extra zážitek jsem si z toho rozhodně neodnesla.

Jeden z mých nejoblíbenějších dílů série, bavil mě skoro od začátku do konce. Jason, který svůj pytel na hlavě konečně vyměnil za hokejovou masku, je pěkně rozjetej a teenageři prchají... Vše se opět drží klasického slasherového schématu, ale děj je poněkud dynamičtější než ve druhém díle a přibude pár docela zajímavých postav (jako třeba banda motorkářů). A protože Jason je velmi kreativní hnusák, způsoby likvidace jednotlivých obětí jsou konečně trochu nápadité:).

Smrt matky Jasona pořádně nakrkla a počítejte s tím, že teenageři, kteří se rozhodnout pobýt u jezera Crystal Lake, to pěkně odnesou. Druhý díl série je klasickou vyvražďovačkou a la 80. léta, ale bohužel se nejedná o nic nadprůměrného. Možná jsem od toho čekala víc, než jsem dostala, ale každopádně mi přijde, že první díl byl o malinko lepší, ačkoliv se v něm ještě neobjevil Jason a vraždy za něj obstarávala mátinka.

Zatímco první díl byl perfektní, dvojka se pohybuje v mezích podprůměrnosti. Ze zcela neznámého důvodu se tvůrci odklonili od původního nápadu a Freddy už nevraždí ve snech. Místo toho pronásleduje pubertálního hocha a snaží se ho přesvědčit, aby pro něj vraždil, přičemž není vůbec vysvětleno, co ho vede k takové změně svého modu operandi. Děj se ubírá kupředu na můj vkus až moc pomalým tempem, občas postrádá logiku a ani hlavní postavy už vám taky nebudou tak sympatické, jako tomu bylo v prvním díle. Ačkoliv Freddy neztrácí své ujeté charisma a některé scény jsou docela zábavné, jedná se o hodně slabé pokračování geniální jedničky.