Kaka

Bird se snaží být stejný fanboy hračička jako Abrams, ale zatímco JJ je totální geek a zároveň velmi sofistikovaný tvůrce, Birdovi tady prokluzuje materiál mezi prsty a patlá tak 130ti minutový spektákl horem dolem jen aby to fungovalo. A příliš nefunguje. Kromě dechberoucích triků a rádoby pseudoposlání to nemá vůbec co nabídnout, jen rutinní hollywoodský standart a to je na tak ambiciózní a velkohubě se tvářící projekt přece jen málo.

Oldschool, s nádechem noir, kde se všichni snaží vypadat jakože se na plátně odehrává remake Basic Instinctu. Ve finále to tak slavné není, nicméně tvůrcům se nedá upřít fakt, že se jim podařilo vytvořit vcelku podmanivou, tajemnou atmosféru, do toho napasovat spletenec zajímavých postav (Berkoff je trefa do černého) a tahoun Brody zajistí potřebný drajv a zvučné titulky. Nepustíte si to znovu, ale je to fajn odvedené řemeslo.

Nejčistší a nejklasičtější pure akční film z celé čtyřdílné série, který opět zdatně míchá prvky hi-tech e-špionáže a typicky thrillerové, stupňující se zápletky, included over the top finále, kdy policejní vozidlo rozráží v Las Vegas desítky aut na silnici. Ještě tam chyběl holohlavý Malkovich s aeroplánem a mohli jsme mít Con Air 2. Krom toho nelze snímku nevyčíst poměrně dost scénáristické vaty, trochu uměle vypracovanou zápletku a dost viditelným způsobem zakomponovaný aspekt náhod. Na druhou stranu pořád je to ten kamerou těkavý a střihem nekompromisní Greengrass, v jehož podání jsou všechny ty CIA špiónské fígle strašně zábavné, strhující a těžko se od toho lze odtrhnout. Vikander/Cassel je osvěžujicí změna. Trilogie je fenomenální a konzistentní, čtyřka funí v těsném závěsu. Pořád ale vyjmečná filmařina.

Už jsme to viděli stokrát, ale kdo by si rád nezopakoval bitky filozofa Jai Whita a například toho 2,5 metru vysokého borce z Troji, který se snad jako jediný stal legendou, ačkoliv si do Brada Pitta ani nebouchnul. Navíc Michael je tady i nebývale sociální a dokonce jde na rande. Jinak pořád stejné fighty, přehlídky různych technik a osmihraná klec, do toho nějaké intriky, motivace, tréning za dunivého hudebního doprovodu a cenzurovaný Apple. Za pár kaček solidní muzika, ale jen pro skalní milovníky mlátiček.

Dnes už klasika s legendárním režijním rukopisem mistra, kde je každý druhý záběr podobný těm z Amadea. Člověk tedy už po chvíli ví, že dostane výživnou studii osobnosti, která byla kontroverzní skoro stejně jako bohatá. Věcně podané, zábavné a svěží. Takhle máme ty story o vzestupu a pádu rádi. O to víc, když je to tak šťavnaté téma, jako pornografie a svoboda slova vs americká justice. Famózní Harrelson a jedna z největších rolí Courtney Love, po které se postupem času úplně slehla zem.

Chybí tam významový přesah, takže to zůstává jen velmi svižně natočená a skvěle humorem rozvrstvená komedie. Frantíci se pochlapili, přiškrtili scénář a vyhnuli se upatlanému filozofování ve světélkující Paříži i klasickým drsným street příběhům. Intouchables je svěží jízda plná emocí a spontánní improvizace hlavních hrdinů. Bez patosu a sentimentu. Není to realita, ale ani mimo ní. Trefa cca akorát doprostřed, se srdcem na pravém místě.

Zajímavý potenciál do budoucna, kdy by se látka mohla začít brát trochu vážně a ne jen na regály videopůjčoven. Tentokrát směska nadšení a zároveň smutku. Nadšení pro skvostné herecké obsazení, které jede full throttle ve svých rolích a solidní akci s kvalitní porcí krve. Costner si zaslouží uznání ještě extra, protože si tu dělá zálusk na zrození nového akčního hrdiny. Zmateného, vulgárního a nepředvídatelného, který nemá emoce a hodnoty. Kevin si to užíval vskutku znamenitě a chci ho vidět i v pokračování. Smutek pak z šablonovitého scénáře a tristní gradace. Potažmo ještě z kopírování zajímavých trademarků ze scénáristicky přínosných filmů z předešlých několika let (především Self/less), leč bohužel kopírování značně neomalené/nešikovné. Zatím béčko, nicméně dejte to Hillcoatovi a ten to vykropí tak, že budeme chtít trilogii.

Moderní pocta Hitchcockovi, která je ale obsahově až příliš vrstevnatá a scénáristicky neumětelsky zpracovaná. Zvraty kupící se na sebe přestávají býti přehlednými paradoxně každou další snahou stále více sofistikovaně je rozluštit v průběhu filmu. A tak zatímco pánské osazenstvo je typicky ze života buržoazie, to dámské je minimálně zvláštní a občas dost mimo mísu. Lahůdkové herecké obsazení to ve finále zdaleka nezachránilo, ale průser to také není. S původními filmy to nesrovnávám.

Kdo po traileru čekal fiasko, dočkal se. Film který je zpatlanina všeho možného a přitom si z něj nezapatujete nic (snad jen Courtney Eaton - a kvůli herectví to opravdu není). Generační refresh ve stylu Mumie je k uzoufání nudný, předvídatelný a hlavně neskutečně špatně udělaný. Krásná výprava, kostýmy a vyjmečná práce s barvami tak jdou úplně vniveč díky šíleným trikům a prapodivnou prací s kamerou a světlem. Přitom Proyas byl vždycky brán jako režisér vizionář, takže těžko spekulovat, proč natočil nejhorší mytologickou fantasy za posledních x let. Butler se tradičně bavil, jinak ale naprostá ztráta času a nefunguje to ani jako nevinný výplach. Zlatá Mumie nebo Princ of Persia. Jsou to střídmější a přehlednější filmy.

Z představení si fůze celého filmu a sledovat to do třetice mi naskakuje mráz po zádech. Bohužel v trestuhodně negativním slova smyslu. Him je kratší, dravější a samozřejmě typicky maskulinní. Výhoda tohohle příběhu je ta, že tne do živého a herci díky dobře zvládnutým emocím ve scénáři mají co hrát a hrají zatraceně dobře. Plus zdatně sekundují v Her ženská podpora (Viola Davis), v Him mužska (Ciarán Hinds), kteří oba hrají oba to samé, jen v genderových protipoléch. Ten nápad rozdělit to je solidní, ačkoliv spousta scén je prostě jen střihlých z opačného pohledu, ale OK, v rámci standartů dnešní doby to originální vcelku je. Them už ale prosím ne.