Rousse

Stupidita úvodních pár minut mě dostala, ale scéna, kdy se jeden z hlavních "hrdinů" vy***je do květináče mě odrovnala úplně. Odrovnala mě tak, že se vzpamatovávám doteď a ani nemám na to, abych tuhle hrůzu dál komentovala.

No v porovnání s ostatní pohádkovou polistopadovou tvorbou Lotrando a Zubejda jasně ční nad tou průměrností a šedí "novodobých" českých pohádek. Ať už je to díky neokoukaným a zajímavým tvářím v hlavních rolích - Jirka Strach a Barbora Seidlová - nebo díky skvělému výkonu Arnošta Goldflama, Miroslava Táborského či Mariána Labudy, nebo díky skvělé tvůrčí dvojce Svěrák - Uhlíř. Ano, pane Troška - pusťte si tuhle pohádku a podívejte se, jak to má vypadat! Možná, že budete mít Trošku štěstí a podaří se vám konečně pohádka - a ne pohádková noční můra.

Skvěle natočený film, kterému by mírný prostřih určitě neuškodil. Ale nevadí - i tak bych to viděla na hodně vysoké hodnocení. Krásně jsou zde zachyceny rozpory mezi povinností a osobními city... a že se to někdy opravdu nevyplácí míchat dohromady, tak o tom se přesvědčíte v Touze, opatrnosti. Kruté, ale reálné a opravdu velmi zdařilé.

Při sledování tohoto majstrštyku mě napadla celá řada otázek. Může být Nicholson dokonalejší? Může být Faye Dunaway smyslnější? Může být scénář lepší? A může být hudba Jerryho Goldsmithe úžasnější? Kdo si na všechny tyhle otázky odpověděl, stejně jako já, ne, pak chápe mé hodnocení:-)

Mám pocit, že Tahle země není ani pro starý, ani pro mě. Ano, je pravda, že snímek je místy hodně napínavý a atmosféra v něm by se dala krájet, ale těch míst, kdy jsem se nudila a dívala se na hodinky, je tam taky poměrně dost. Dobré dialogy a skvělé herecké výkony mi tuhle podívanou trochu přikořenily... ale pořád to nestačilo k tomu, aby film uspokojil mé chuťové buňky dostatečně.

Chladné jako "vjeter" ze Sibiře, ostré jako "britva" holiče Azmira a drsné jako projevy Vladimíra Putina. Precizní režie a mistrovské herectví Vigga Mortensena. Východní přísliby mi přislíbily opravdu kvalitní podívanou, ve které mi ale chybělo "něco", co by filmu pomohlo do 5hvězdičkového zážitku. I když popravdě za tu gurmánskou specialitku odehrávající se v sauně jsem měla nutkání těch 5 dát.

Banda ptáčků a jaké divy udělá?:-)

Rychlost je opojná, riziko láká, mašina ňáká teď kolem proletěla, dej si panáka, abys mě potom chtěla - vůně vyhrávat proniká do těla. Krev se rozlejhá motoru řev.... Jo tak to by byla má velmi naivní představa PŘED - a PO? Chichi chacha chocho cheche. Při záběru, jak Johnny vyrývá srdce do kůry stromu mě chytil obrovský záchvat smíchu, který polevil, až ve chvíli, kdy jsem to vypnula. Bohužel to ale nebylo díky vtipnosti scénáře, který by tak přetékal humorem a nadupanýma hláškama, ale zoufalstvím nad marností a laciností hereckých výkonů - byly tam vůbec nějaké? Nepřesvědčil mě ani Cage se svým příčeskem a hořící lebkou...Ta teda opravdu psala:-) VZKAZ PRO TRIKAŘE: víckrát už na to nesahejte proboha!!! VZKAZ PRO NICOLASE CAGE: Bierhanzelova mast, na lysinu past!;o)

Takové zklamání a já ji tolik miloval, to není váš text, to říká Bárta! Ano ano vážení přátelé - zklamání roku...

V tomhle případě silně trpím syndromem knižní předlohy a víc dát opravdu nemůžu - kdo nečetl knihu, ztrácí se v ději, asi jako Christiane ve špíně Berlína. Je to film, který je tak napůl dodělaný, ale už asi nebyl čas nebo prachy to dotáhnout do finiše, tak to pustili do éteru v polopatický podobě - však lidi se na to budou dívat, protože se to jmenuje My děti ze stanice ZOO. Vždycky se ráda vrátím ke knížce (no relativně "ráda" - nepřetéká příliš optimismem:-) oproti filmu, který jsem viděla jednou a stačilo. Jen je škoda, že to, jak skončila kniha je věc jedna, ale jak skončila Christiane v reálu je věc druhá...