Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011)

S Harry Potterem skončila jedna má kapitola dětství a dospívání. A konec to byl vskutku důstojný. Mé pocity bych popsala asi tak, že jsem byla smutná i šťastná zároveň. Jednoduše řečeno je to jízda od začátku do konce a kdo si stěžuje na slabý emocionální zážitek, zřejmě viděl film s dabingem, ten totiž hodně scénám ubral (byla jsem v kině na obou verzích, takže můžu srovnávat). Na mě zapůsobil nejsilněji asi příběh Severuse Snapea, kterého jsem do onoho momentu neměla ráda. Ten musel vzít dech snad každému. Po shlédnutí mě bolela hlava od zadržování slz, ale i bránice od smíchu, protože potterovský humor nescházel :)) Výborné a projednou zase nemám co vyčíst. No dobře, snad až ten neskutečně trapný konec, za který ale může Rowlingová, lépe se to natočit asi nedalo..

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)

Říkám to pořád, Hobbit, ten vznikl pro prachy, ale LOTR, ten je.. dělaný srdcem. Každopádně abych se vyjádřila ke konkrétnímu filmu; Společenstvo je jednoznačně a bezpečně nejlepším dílem trilogie. Není úmorně dlouhý, skrývá v sobě veškeré emoce, kontrast pohádkového Kraje, snové Roklinky a temného Mordoru. Dokázal mě rozplakat, rozesmát, okouzlit. Žádná postava zde nevyšla vniveč, všichni herci byli výborně zvolení. Moje srdce si získal především charismatický "hraničář" Aragorn, moudrý čaroděj Gandalf, ale i vznešený Legolas a ostatní elfové. Frodo jakožto hlavní postava herecky trochu zaostává, přesto si nedovedu představit jiného herce. Díky Pánu prstenů mám takovou představivost, je to zkrátka můj "Precious" (Miláček, chcete-li) :))

Kult hákového kříže

Kult hákového kříže (1998)

Tak silný citový zážitek se nedá slovy ani popsat. American History X diváka úplně pohltí a jen tak nepustí ze spárů. Po závěrečných titulcích má člověk nad čím přemýšlet. Opravdu hodně realistický pohled na rasismus ukazuje, že nás minulost pronásleduje jako stín a za své činy neseme následky. Miluju dojemnou scénu, kdy bratři strhávají plakáty s fašistickými motivy ze zdí. Nemluvě o hereckém koncertu úžasného Nortona.

Requiem za sen

Requiem za sen (2000)

Snímek dost náročný na psychiku, pokud jste obzvlášť citliví a vnímaví. Téma drog je ve filmovém světě asi nevyčerpatelné a alespoň mě nikdy neomrzí. Requiem je sám o sobě hodně depresivní a snad v každém po shlédnutí něco zanechá. Je to asi tak, že Vás to na drogy naláká, anebo konečně odradí, nic mezi tím. I když co se toho strašlivého konce týká, tak většinu (snad) znechutí. Výborné atmosférou a hereckými výkony; především dvojice Leto a Conelly mě bavila, popravdě dějová linie s Ellen Burstyn nic moc a nezlobila bych se, kdyby ji vypustili. Za zmínku však určitě stojí hudba, kterou nemohli vybrat lépe, stejnojmenná píseň je zrovna tak depresivní a silná, jako celý film..

Osudový dotek

Osudový dotek (2004)

You can't change who people are without destroying who they were. You can't play God. Film, jehož příběh vychází z teorie chaosu, tedy stručně řečeno myšlenky, že něco tak malého jako je mávnutí motýlích křídel může vyvolat tajfun na druhé straně světa. Každé naše rozhodnutí má nějaký důsledek a ovlivňuje to, kým budeme nadále a jaký život povedeme.. Je to skutečně nervy drásající a emocionálně strhující příběh a divákovi dost možná zanechá spoustu myšlenek poletujících kolem efektu motýlích křídel a rozhodnutích, okousané nehty a mokrý kapesník. Při prvním shlédnutí jsem pochybovala o umění Amy Smart, ale po druhém mě přesvědčila, že jí role padla jako ulitá. Kutcher by se měl věnovat podobně laděným filmům a zanechat trapných komedií, protože ty vyvolávají mylný dojem, že neumí hrát. Celkové obsazení je úplně bezchybné a já musím vyzdvihnout i opomíjeného Supleeho. Ti, co v tom budou hledat "geniální" pseudointelektuální myšlenku, na své si nepřijdou, protože koncept je ve skutečnosti velice jednoduchý a neřekla bych, že si hraje na něco víc. Pro mě je to ale jeden z nejlepších filmů vůbec, navíc brilantně zakončený se skvělou třešinkou na dortu - Stop crying your heart out od Oasis.

Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy (2011)

Neskutečně temné, mrazivé (a ne jen proto, že na švédském pobřeží je zima), strhující a napínavé. Ještě před tím, než film začal jsem tušila, že mě čeká výborný zážitek, protože počáteční titulky jsou vlastně jako celý film - pohlcující, extravagantní, unikátní... Lisbeth v podání Rooney Mary je moje filmová hrdinka - po psychicky labilní postavě s piercingy, tetováním a celkově extravagantním vzezřením jsem prahla skutečně dlouho. Po jejím výkonu nevěřím, že by někdo Lisbeth zahrál lépe. Mara si zaslouží tolik cen, kolik jen unese. Nijak bych se nebránila rozvinutí jejího vlastního příběhu a doufám, že se toho dočkáme. Každopádně ani dějová linka s Harriet nezaostávala, dlouho mě takhle nějaká vražda ve filmu nezaujala. Samozřejmě si za to zaslouží kredit autor knižní předlohy, ta mě ale popravdě moc neoslovila. Fincher si to udělal po svém a udělal to setsakramentsky dobře. Plný počet tedy zaslouženě.

Spisovatelé

Spisovatelé (2012)

Lehce romantická příručka pro život, která vás zbaví cynismu a přitom ve vás nezanechá pocit, že to bylo příliš cukrkandlové. Po shlédnutí si přeju, abych také pocházela z rodiny spisovatelů a aby mě táta nutil psát si deník. A prožívat život naplno. Lily Collins sedla role cyničky natolik, že bych klidně brala celý film o ní. Její motta, filosofické monology před sexem a cynismus je na Stuck in love bezpochyby tím nejlepším. Ale přestože se film zapíše do mojí TOP 10, jedna výtka by tu přece byla - u tohoto filmu čekáte poněkud silnější konec, než jen nevhodný happy end. Škoda.

Nowhere Boy

Nowhere Boy (2009)

Naprosto nádherný film! Nesmírně mě potěšilo když jsem zahlédla povědomé cihlové domky, zelený doubledecker a Cavern klub, tedy Liverpool, který je mým domovem. Vlastně právě to mě připoutalo k obrazovce. Milé bylo zjištění, že prostředí není jediné, na co stojí za to koukat. Lennona popravdě nijak nemusím, ale na Aarona Johnsona se velice příjemně koukalo (Nepřipomíná Vám Pottera?), k tomu musím vyzdvihnout i skvělé výkony K.S.Thomas a Anne-Marie Duff, které zahrály odloučené a nenáviděné sestry přesvědčivě .Po dlouhé době film, který mě dohnal až k slzám. Zapůsobil na mě opravdu silně.. Pokud však čekáte snímek věnovaný Lennonovým hudebním začátkům, asi budete zklamáni, protože tady se jednalo především o jeho rodinné zázemí, což mně osobně vůbec nevadilo,naopak. Jedním slovem nádhera, přidávám do nejoblíbenějších filmů. ( Mimochodem ti, co tvrdí, že Aaron vůbec nevypadá jako mladý Lennon, zřejmě neviděli jeho fotky z mládí, ta podoba je neskutečná!) "Why couldn't God make me Elvis?" "Cause he was saving you for John Lennon! "

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly (2003)

"You like pain..? Try wearing a corset!" To bylo tehdy, ještě když tvůrcům nešlo jen o naplnění pokladny, Johnny Depp se podivně nepitvořil a celý příběh nebyl jen směšný paskvil.. :) Prokletí Černé perly je bezpochyby tím nejlepším dílem celé trilogie ( odmítám brát čtvrtý a další díly jako skutečné pokračování), kde funguje humor, mysteriózní linie i romantická zápletka. Nebesky krásné Keiře, sladkému Orlandovi a samozřejmě vtipnému Deppovi to společně šlo a bavili mě. Celkově se jedná o film, který mě přivedl k mé dlouholeté favoritce (ano, Keiře), tu si navždy budu pamatovat hlavně jako křehkou, ale odvážnou Elizabeth. Nesmím opomenout úžasný soundtrack, každá skladba je zapamatovatelná a líbí se i po letech.Yo, Ho haul together, hoist the colours high..

Bláznivá, zatracená láska

Bláznivá, zatracená láska (2011)

Crazy stupid love koketuje se vztahy, manželstvím, stereotypem a samozřejmě samotnou láskou. To je samo o sobě lákavé téma, i když se přiznám, že mě nenadchla dvojice Carell+Moore, ale on byl vtipný a ona nakonec vcelku nevýrazná, takže to nevadilo. Naopak jsem si zamilovala Ryana Goslinga( "Sakra,ty jsi jako z photoshopu!":D), ten prostě v roli sukničkáře, který nakonec také objeví lásku,válel. Celkově se nejedná o žádné žánrové klišé, což je rozhodně plus, od srdce jsme se s přítelem smáli tak, že jsme občas museli film stopnout, než nás to přejde. Skvělá atmosféra, scéna v sauně a samozřejmě rvačka na zahradě s celkem překvapivým rozuzlením. Určitě se na to podívám ještě jednou.