DuanBerry

Génius! Ze soundtracků stojí za zmínku zejména Blade Runner z roku 1982. Blade Runner Blues je pro mě jednoznačně nejsilnější skladbou vůbec. Sice si při jejím poslechu nepředstavuji scény z Blade Runnera, ale chvilky z děje knihy o umírání, koloběhu života a schopnosti zastavit se a vnímat své souputníky životem jako bytosti, které se zoufale snaží uprchnout smrti a zároveň se se smrtí pomalu a jistě smiřují, nic to ale nemění na její síle. Tu knihu mám v plánu napsat, semlelo mě k tomu nejen moje zaměstnání, ale také to, jak vnímám osudy někteých mých blízkých...

Vynikající jsou dále Antarctica (1983), L' Apocalypse Des Animaux (1973), Chariots Of Fire (1981), Conquest Of Paradise (1992) , Cavafy (1996).

Nemohu opomenout "nesoundtrackovou" tvorbu, kterou miluji. Obdivuji alba Opéra Sauvage, Albedo 0.39, Spiral, The City, Direct, Voices, Oceanic a zejména El Greco (1995/1998)

Géniovi šlape na paty, ale při každém došlapu zakopne a rozbije si hubu, takže génia v podstatě nestíhá.

Rovněž geniální, nikoli však toliko geniální coby génius.