Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 385)

plakát

Croodsovi (2013) 

No já nevím kde bych začala. Celý film se jenom smějete, v závěru máte čas na jednu, dvě slzy a v zápětí se zase smějete. Co scéna to geniální nápad a vy su furt jen a jen smějete. Jsem nadšená! A poselství? Je důležité se neuzavírat mezi staré (ne)osvědčené zásady, otevřít svou mysl a jít vstříct novým nápadům a taky nebránit se dát na dobré rady svých přátel. Já si to snad půjdu pustit ještě jednou

plakát

Zamilovaní (2011) 

Dialogy povrchní, skoro bych řekla, že stupidnější do scénáře snad ještě nikdo nikde nenapsal. Střihy mezi různými životními obdobími byly nezvyklé, kdy jsem se zpočátku snažila zachytit vo co go - kdo, kde a s kým. Chyběly mi tam ty spojovací součástky. Na druhou stranu to člověka donutí přemýšlet a představovat si jak k dané změně došlo a stejně ... tohle musí dojít přece každému. Ten film rozhodně není komplikovaný. Co mě tedy mohlo donutit složit k nohám Draka Do-re-ma své čtyři hvězdy? Hluboký vnitřní pocit snad soucitu, když vidím kolik byrokratických komplikací stojí mezi dvěma zamilovanými lidmi z rozdílných kontinentů. Patrně v tom příběhu nešlo o nic míň než se vcítit do jejich nelehké situace. Byl to běh na dlouhou trať a přes překážky, jenž jim byly kladeny a jejich překonávání, které bylo na jejich věk sice předvídatelné, ale ten vnitřní boj sám se sebou nebyl nikterak jednoduchý.

plakát

Jak vycvičit draka 2 (2014) 

Kromě dvou nudnějších scén, při kterých jsem se přistihla, že nervózně poposedávám, jsem mohla na filmu oči i uši nechat. Velmi propracovaná animace s chytlavou příběhovou linií a se soundtrackem jakožto s hudebním balzámem pro duši. Opět jsem se skvěle bavila scénami, kdy se mezi sebou draci dorozumívali posunky, pošklebky, povytahováním obočí, odfrky jako lidé a s lidmi si vzájemně rozuměli jakoby hovořili stejnou řečí. Na Bezzubku jsem se přirozeně těšila nejvíc a byl dle očekávání skvělý, milý a oddaný dračí přítel. Tohle na pohádkách miluji, člověk se nemusí zaobírat logikou a nechá se pouze vést fantazií tvůrců. Několik pasáží muselo menším dětem způsobit trnutí, možná v jedné smutné chvíli i nejedna dětská slzička ukápla, zastavil se dech a oči vytřeštěné na plátno doufaly v zásadní obrat ... tak ale takové situace jsou součástí života a myslím si, že to bylo podáno v celku přijatelnou formou. Jinak stoprocentní spokojenost, kdy humor, vtip a akce jednoznačně převládali.

plakát

Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964) 

Tak tohle je naše klasika, naše světově proslulá a veleúspěšná parodie na americké westerny. Skvělý nápad s tehdejší hereckou elitou, na kterou jsem právem hrdá. Kopecký jako padouch, Fiala jako zapřísáhlý abstinent a odpůrce všeho alkoholického, překrásná Květa s Olinkou Shoberovou a tak bych mohla ve výčtu pokračovat dál ... Kdykoliv se na tuto filmovou perlu velmi ráda podívám a není možné, aby mi někdy tahle opera zevšedněla už jen díky originálnímu pojetí, humorným hláškám, které s chutí používám. Také díky úžasným skladbám a písním, kdy se já obzvlášť těším na Matuškovu V Lincolnu loňskýho roku, film jistě získává na své nesmrtelnosti.

plakát

Neděle u Tiffanyho (2010) (TV film) 

Drama? Ikdyž vlastně jo, když uteče desetileté slečně imaginární kamarád, nastoupí do výtahu a už se neobjeví, tak to muselo být pro ni jistě hodně dramatické. Proti popisu už tedy nic nemám. Námět je vcelku příjemný a originální, přestože se spousta věcí dala předvídat. I tu facku, kterou tomu nádhernému Majklovi na ulici vlepila, jsem čekala. Vlastně hlavně díky jemu jsem to nepřepla. Jak se ve filmu objeví takový charismatický sympaťák, tak jsem marná a můžu na něm oči nechat. Ty se taky sem tam zpotí. No do háje ... teď si uvědomuju, že se stávám přesně tím, čím jsem se zařekla, že se nikdy nestanu! Odloženou obstarožní dámou, vzlykající nad dramatickou romanťárnou s občasným pohledem na kanape, kde se ledabyle povaluje její bytný. Přesně takhle si připadám!

plakát

The Dirdy Birdy (1993) 

Poručit srdci se nedá a když se pták zamiluje do nádherné kočky, kteréžto chce lásku vyjeviti skrze holou zadnici, musí holt počítat s tím, že se setká s nepochopením svých namlouvacích rituálů. Úchylné, ale originálně vtipné zároveň! To počáteční španělské flamengo tam sedlo ...

plakát

Zohan: Krycí jméno Kadeřník (2008) 

Tak to byla ale sqělá blbost, hihi. Fousáči Adamovi tahle komediální role neskutečně sekla. Jeho bombastické trenýrky, resp. co měl v nich a co ty trenýrky tak důkladně zvýrazňovaly mě přiváděly k výbuchům pozitivních emocí pokaždé, když se v nich objevil. Jeho supermanovská síla a rychlost s jakou zneškodňoval teroristické cíle byla úžasná! Předpokládám dlouhé roky dřiny a odříkání a jak říká můj kamarád neustálým poprcáváním rostou kádry - takže výsledky se dostavily. No a tenhle výkvět Izraele, tahle perla na náhrdelníku armádní protiteroristické jednotky se rozhodla, že už má plné zuby nahánění těch zlých a odletěl do země zaslíbené, do Ameriky, kde se chtěl stát kadeřníkem. V rámci žánru nemůžu dát jinak než plný počet hvězd. Tahle ztřeštěná komedie mě navzdory nízkému hodnocení velmi mile překvapila a probrala mě z letargie. Jo a ta piraňa, ta byla nejlepší! haha.

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Tenhle film má štěstí, že má Roberta. Junior má charisma a vnitřní kouzlo, které si mě omotalo kolem virtuálního prstu. Role arogantního vědátora, jenž má vždycky a na všechno nějakou odrovnávající odpověď, mu byla ušita nejlepšími krejčími přímo na míru. Je fajn, že díky svým speciálním oblečkům nabitých nejvymakanější technologií, s doletem stovky mil daleko si může nechat privatizovat světový mír. Horší je, když mu to přeroste přes hlavu a také si uvědomí, že musí rychle něco vymyslet jinak letos oslaví své poslední narozky. Jedinečný Mickey Rourke, jaderný fyzik, mu to ale hodlá pořádně znepříjemnit a spřáhne se s Juniorovo konkurencí. Nemám nic konkrétního co bych vytkla, vcelku příjemná pohodovka na sobotní večer.

plakát

Gladiátor (2000) 

Perfektní Joaquin jako císař a Russel jako ten, po kom se chtělo, aby sklonil hlavu a zvolal Ave Ty! Tak to kdysi chodilo, že váš život nebyl váš a jen palec a rozmar rozhodoval o tom, jak dlouho budete moci nořit svá chodidla do písku římského Kolosea. Dokážu si představit tu beznaděj a nesmírnou nenávist, kterou Maximus musel cítit k někomu, kdo kvůli pýše a žárlivosti vzal život jeho nejbližším. Silný příběh v rukou vynikajícího režiséra, se stal spolu s hvězdným hereckým obsazením a s jedním z nejkrásnějších filmových soundtracků neskutečným zážitkem.

plakát

Rudá planeta (2000) 

Svým způsobem zajímavý film o dobrodružství na Rudé planetě, kde mě v napětí udržuje pouze krásná, ale zhrzená a pěkně naštvaná průzkumnice Amee.