Rudá planeta
-
Red Planet
-
Červená planéta
Sci-Fi / Akční / Thriller
USA / Austrálie, 2000, 106 min
Režie:
Antony HoffmanHudba:
Graeme RevellObsah
-
Země je již natolik znečištěna, že lidstvo hledá útočiště na Marsu. Po prvních pokusech s vysazením řas tam však začne klesat hladina kyslíku. V roce 2025 se vydává k rudé planetě vesmírná loď Mars 1 se šestičlennou posádkou, jíž velí první pilot Kate Bowmanová. S sebou si veze i robotického univerzálního průzkumníka Amee. Druhým pilotem je poručík Ted Santen a údržbářem lodi inženýr Robby Gallagher. Posádku tvoří i bioinženýři Quinn Burchenal a Bud Chantilas a Chip Pettengill, expert na umělý růst rostlin. Před přistáním na Marsu je vesmírná loď vystavena masivnímu solárnímu záření, které ji porouchá. Bowmanová zůstává na lodi, aby se ji pokusila opravit, a ostatní s potížemi přistanou v modulu na neznámém místě rudé planety. Robot Amee a vědecký balíček museli při přistávání odhodit. Chantilas je těžce zraněn. Rozhodne se zůstat v místě přistání, kde ho čeká jistá smrt, a pošle ostatní čtyři muže, aby misi dokončili. Muži však najdou základnu zcela zničenou. Robot Amee se sice vzpamatuje a lokalizuje je, ale náraz o povrch ho přivedl do vojenského režimu a začne muže ohrožovat. Posádka nenalezne ani řasy, které tam byly vysazeny, ani zásoby kyslíku. Čeká ji smrt udušením. Santen s Pettengillem se vzdálí a pohádají se. Během rvačky se Santen zabije pádem do propasti a Pettengill ostatním řekne, že Santen spáchal sebevraždu. Jako první se začne dusit Gallagher. Strhne si skafandr a zjistí, že může volně dýchat. Kate Bowmanové se podaří opravit loď, a protože nemůže svou posádku vysílačkou ani detektory najít, je přesvědčena, že jsou všichni mrtví. Vesmírné středisko v Houstonu jí nařídí, aby se přichystala k odletu na Zem. Mužům se mezitím podaří najít starou radiovou vysílačku a zprovoznit ji. Spojí se s Houstonem na padesát let nepoužívané frekvenci. Houston poté sdělí Kate, že jsou muži naživu, a ona se rozhodne je zachránit. (oficiální text distributora)
Země je již natolik znečištěna, že lidstvo hledá útočiště na Marsu. Po prvních pokusech s vysazením řas tam však začne klesat hladina kyslíku. V roce 2025 se vydává k rudé planetě vesmírná loď Mars 1 se šestičlennou posádkou, jíž velí první pilot Kate Bowmanová. S sebou si veze i robotického univerzálního průzkumníka Amee. Druhým pilotem je poručík Ted Santen a údržbářem lodi inženýr Robby Gallagher. Posádku tvoří i bioinženýři Quinn Burchenal a Bud Chantilas a Chip Pettengill, expert na umělý růst rostlin.
Před přistáním na Marsu je vesmírná loď vystavena masivnímu solárnímu záření, které ji porouchá. Bowmanová zůstává na lodi, aby se ji pokusila opravit, a ostatní s potížemi přistanou v modulu na neznámém místě rudé planety. Robot Amee a vědecký balíček museli při přistávání odhodit. Chantilas je těžce zraněn. Rozhodne se zůstat v místě přistání, kde ho čeká jistá smrt, a pošle ostatní čtyři muže, aby misi dokončili. Muži však najdou základnu zcela zničenou. Robot Amee se sice vzpamatuje a lokalizuje je, ale náraz o povrch ho přivedl do vojenského režimu a začne muže ohrožovat. Posádka nenalezne ani řasy, které tam byly vysazeny, ani zásoby kyslíku. Čeká ji smrt udušením. Santen s Pettengillem se vzdálí a pohádají se. Během rvačky se Santen zabije pádem do propasti a Pettengill ostatním řekne, že Santen spáchal sebevraždu. Jako první se začne dusit Gallagher. Strhne si skafandr a zjistí, že může volně dýchat.
Kate Bowmanové se podaří opravit loď, a protože nemůže svou posádku vysílačkou ani detektory najít, je přesvědčena, že jsou všichni mrtví. Vesmírné středisko v Houstonu jí nařídí, aby se přichystala k odletu na Zem.
Mužům se mezitím podaří najít starou radiovou vysílačku a zprovoznit ji. Spojí se s Houstonem na padesát let nepoužívané frekvenci. Houston poté sdělí Kate, že jsou muži naživu, a ona se rozhodne je zachránit. Komentáře uživatelů k filmu (175)
-
golfista
Vypadá to, že když se někde objeví téma Mars, tak je to průser :-) Velice slabounká Sci-fi.(3.3.2003)
-
Lima
Zpráva světových agentur z roku 2000: "NASA nečekaně utrpěla těžké ztráty. Její špičkoví vědci byli pozváni na světovou premiéru filmu Rudá planeta. Během promítání třem z vědců praskla bránice z důvodu nekontrolovatelného smíchu, jeden zemřel na infarkt a jeden skončil na psychiatrické klinice." O pár let později ČTK uveřejnila tuto zprávu: "Špičkový astronom Dr. Jiří Grygar se dne 9.února 2004 pokusil o sebevraždu. Jeho manželka policii sdělila, že se díval na Nově na jakýsi americký film, který měl v názvu slovo ´planeta´. Zřejmě tedy opět Rudá planeta. Že by zde byla nějaká spojitost s tragickými událostmi před 4 lety?..."...A nakonec zpráva, o které se nikde nepsalo. Jakýsi filmový fanda z Čech se náramně bavil na účet tvůrců tohoto příšerného paskvilu a litoval ty skvělé herce, kteří se v něm objevili....(10.2.2004)
-
Galadriel
Vždy když vidím, že je natočen nový sci-fi film, tak moje srdce zaplesá, po jejich zhlédnutí však obvykle nadšení rychle opadne. A tenhle film je důkazem, ža kvalitních sci-fíků se točí opravdu žalostně málo. Triky sice vypadají alespoň trochu k světu (což by už dnes měl být standart), herci se také docela snaží, ale se scénářem a režisérem tyto dvě věci nic udělat nemohou. Musím ale vyzdvyhnout výbornou hudbu, které je až škoda pro takovýto film. Jinak ale slovy Vala Kilmera: "Fuck this movie".(13.7.2003)
-
Gemini
Val Kilmer pokračuje ve svých pohříchu celkem obvyklých "špičkových" výkonech, ale zatratit tento film jen kvůli jednomu herci by nebylo fér. Ještě tu totiž máme pofidérní scénář, "zajímavý" vývoj postav a "překvapivý" závěr. Ani Carrie-Anne Mossová úroveň tohoto snímku nepozvedá (ale ani ji nesnižuje;)). Prostě a jednoduše jediným skutečným kladem Rudé Planety je AIMEE - mariňácký akrobatický čtyřnohý robot. Jen kvůli ní bych se na to podíval znovu, ale jenom kvůli ní, protože ani starý mazák Graeme Revell se při skládání hudby nijak zvlášť nevycajchnoval. Přinejlepším 60%, ale to by muselo být hodně velké scifárenské sucho - proto dávám 50%.(29.3.2003)
-
Radyo
Pravda, není to bůhvíco, ale po záplavě kritik jsem čekal větší hrůzu. Scénáristicky to není příliš zvládnuté, režie se Hoffmanovi taky jakoby občas vymkne z rukou, ale aspoň herci docela ujdou a triky jsou velmi slušné. Od Vala Kilmera jsem nečekal ani náznak herectví, takže mě vlastně ani neměl šanci zklamat, čili mě překvapil aspoň náznakem jakéhosi hraní. Hrozný je z herců snad pouze Benjamin Bratt, naštěstí není na plátně až tak často, jako někteří jiní. Dějově je to chvílemi trochu chaotické, ale celkově jde o průměr.(22.5.2003)
-
Tom Hardy
Carrie-Anne Moss ve sprše a sympaťáka Sizemore... no a tím máme veškeré klady filmu pohromadě...(28.10.2002)
-
gouryella
Nechápu jak mohou v jednom roce vzniknou dva tak ubohý filmy o Marsu. Nejprve Mise na Mars a pak sice o trochu lepší, ale pořád hodně podprůměrná Rudá planeta.(17.10.2002)
-
Djkoma
Po dlouhé odmlce ve scifi žánru se setkali v jednom roce dva velmi nadějné snímky Rudá planeta Antony Hoffmana a De Palmova Mise na Mars. Ani jeden snímek nedokázal naplnit očekávání a na plné scéně zklamal. Avšak jak moc jsem kritizoval De Palmův snímek, Hoffmanova břečka je opravdu hodně velká slátanina, kterou nezachraňuje nic (Mise na Mars měla aspoň působivý závěr...). Celý film je podtržen nulovými hereckými výkony, které jsou nudné a obyčejné. Nedokážu pochopit, proč takovýhle snímek za takové peníze (75 milionů dolarů) vůbec někdo povolil, protože herecké obsazení je nehvězdné a scénář je nudný. Příběh nezvládá ani 106 minutovou stopáž. Velmi smutné dílo, které podtrhuje neschopnost dnešních hollywoodských tvůrců vymyslet zajímavý a originální sci-fi film odehrávající se převážně ve vesmíru. Snad se jednou dočkáme opravdu kvalitní vesmírné sci-fi, na kterou já čekám opravdu dlouho.(11.8.2007)
-
Malarkey
Vesmírná jízda debutujícího režiséra, která trpí hlavně na častém srovnávání s Misí na Mars. Mars, Rudá planeta za to ale nemůže, když lidé zamoří svojí Zemi a co mají jiného dělat než navštívit zrovna jí. Akčních scén je relativně pomálu, stejnak ale jsou efekty překvapivě povedené. Přesto když na Marsu přistanou začíná pravé vyvražďování, což je jedna z věcí, která se mi nelíbila a chvílemi i připomínali další sci-fi, novější, Sunshine. Nejde o to zaujmout diváka tím jak kdo umře, komu se dřív rozbije sklíčko na svým obleku, kterému hrdinovi dřív jebne aby povraždil půlku posádky, jde o to diváka šokovat příběhem, a ve sci-fi takovéhoto charakteru minimálně to. Samotný průběh příběhu se příliš nepovedl, už jen fakt, že konec znáte během půl hodiny sledování nic nemění na tom, že má povedenou svízelnou atmosféru, které dopomáhá parádně nasnímaná krajina Marsu a řada slušných hereckých jmen. A ti ho drží nad vodou od čisté průměrnosti. --- A co víra? Opustíme i Boha? - Ale vědeckou dráhu jste neopustil, že ne? - Ted´ vím, že věda nezná odpověd´ na ty nejzajímavější otázky. Tak jsem se dal na filozofii a od tě doby hledám Boha.(12.8.2007)
-
Anthony
Mám rád sci-fi. Těšil jsem se - dva filmy o Marsu (Mise na Mars a toto). Nakonec jsem byl rozpačitý z obou. V soutěži, který film je horší vyhrává těsně Rudá planeta.(7.7.2003)
-
Marigold
Tenhle film mohl být velmi dobrý, ale je bohužel přesně takový, jako v něm použité dekorace. Plochý, nezáživný, rudý. Šikovný režisér by si dozajista s poměrně slušným námětem a tajemnou záletkou poradil a dokázal by do filmu vpašovat jak myšlenkovou hloubku (i když problém věda vs. víra analyzuje nepřekonatelně Zemeckisův Kontakt), tak akční spád. Hoffman ale natočil nudnou ucouranou konverzačku, kde veškeré pokusy o napětí končí na přílišné předvídatelnosti a veškeré pokusy o filosofické zamyšlení na dvojrozměrnosti postav a křečovitých dialozích. Připočtu-li průměrné triky a až někdy až trapnou snahu po monumetalitě (např. závěrečná scéna na orbitě zřejmě chtěla dosáhnout Kubrickovské majestátnosti, ale výsledek je tristní), vychází mi podprůměrné sci-fi.(10.2.2004)
-
Rob Roy
Docela dobré. Na Carrie-Anne Mossovou se dobře kouká a příběh mě docela zaujal - ten vraždící robot je sladkej. Takhle nízké hodnocení si to nezaslouží. Ale realističnost samozřejmě nečekejte.(20.5.2003)
-
T2
║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $17,480,890 ║Tržby Celosvetovo $33,463,969║ /50%/(29.6.2005)
-
tron
Čo napísať o filme, ktorého režiséra si producenti vytipovali na základe toho, že robil dobré reklamy na cigarety (to nie je sranda)? Viacej odporúčam podobne nevydarenú MISIU NA MARS (z rovnakého roku), ktorá je aspoň zábavnejšia (síce v svojráznom zmysle slova, ale je). Vskutku som musel sám seba dlho prehovárať, kým som hodnotenie ČERVENEJ PLANÉTY zvýšil až na 40% a to kvôli šialenému hereckému obsadeniu (Kilmer, Sizemore, Bratt, Baker, Stamp) a niekoľkým pekným trikom (prevažne súvisiacim so šialeným robotom).(19.12.2004)
-
Chupacabre
Ucházející sci-fíčko s dobrými herci.(25.11.2007)
-
obitus
Technicky zdatné, vzhledem zajímavé, ale nudné až hanba. Scénáristicky je Rudá planeta poměrně nezvládnutá, chybí jakákoli zajímavější zápletka a tak si autoři pomáhají pomateným robotem, jinak naprosto zbytečným. Příběh skupinky astronautů, kteří letí prozkoumat Mars, protože na Zemi už dochází zdroje nutné pro život, by šlo smrsknout na slabou půlhodinku a vysloužil by si určitě o nějaký ten bodík navíc.(23.7.2009)
-
monolog
Lepší SF (tentokrát ne speculative, ale spíše science), kromě odpornejch moralizujících kydů a žvástů na téma "Bůh a já" a "Amerika jako poslední svobodná výspa matičky Země ve všech dobách" na začátku se to dá. Triky nejsou nejdůležitější věcí na filmu (což je u SF fajn). Určitý věci mi ale osobně přijdou docela pitomý - SPOILER Třeba proč armádní stroj stonásobně silnější než všichni členové výsadku dohromady nezabije ale jen poraní? To mi přijde jako hovadina do nebes volající a ten lacinej srdcervoucí konec je taky zbytečnej. Osobně by mě zajímalo, kdy už zase konečně někdo přestane hlavní hrdiny na konci zachraňovat a opravdu je zabije. Ve srovnání s dalším snímkem o dobývání Marsu z toho roku, Mise na Mars, je tento mnohem akčnější a zábavnější. Přesto má podobně zmršený konec a mnohdy i lapsovitý scénář. Ale to se podá, namítl by někdo, když se na to kouknete víckrát. Ale to se nepodá.(30.1.2006)
-
igi B.
Rutinní sci-fi plná žánrových klišé, vědeckých nesmyslů a dějových nelogičností, zkrátka další průměrný hollywoodský velkorozpočtový film - leč o nic průměrnější a klišoidnější než 90% jiných sci-fi filmů jasně určených masovému diváku. Mix akce, mudrování o vědě a o Bohu, emzáckých hmyzáků a nepěkných lidských vlastností - možná právě to je trošku problémem tohoto - a podobných filmů. Až přílišná snaha zavděčit se právě těmto povrchním (po předpokládané vysoké kinonávštěvnosti perspektivně víceméně televizním a video) konzumentům, pro něž však paradoxně film není dostatečně hloupý a akční na to, aby jej dovedli zcela ocenit... S nadhledem dvě a půl hvězdičky za film a půl navíc za vcelku povedené zvláštní efekty a vůbec vizuální stránku filmu je myslím odpovídající hodnocení. Byť ten happyendollywoodský konec i mě docela pil krev... - - - P.S. Jó - a nehledejte furt v těchhle zábavičkách hloubku...(8.12.2005)
-
Shit
Šílená nuda. Tenhle film jsem viděl už asi třikrát a nikdy me nedokázal nijak zvlášť zabavit. Příběh je pěkně blbej a herci ještě horší, Kilmer vypadá jak blbej frajírek a Carrie-Anne Moss je nějaká seschlá. A co se týče triků, tak ty byly snad úplně nejhorší, všechno je až nechutně počítačový, ale na druhou stranu zas ten robot nebyl až zas tak špatnej, ale stejně od tohohle ruce pryč(2.2.2006)
-
dobytek
odpad!Skvělá komedie! Takhle jsem se už dlouho nezasmál. Původní záměr byl asi natočit film o cestě na Mars, během který se posere všechno, co se posrat může. No vlastně úplně všechno né. Velitelka lodi a jeden kosmonaut si nakonec padnou do oka, takže to zase tak úplně zbytečná mise nebyla. Další důkaz toho, že filmy z vesmíru stojej obvykle za hovno.(8.9.2008)
