Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (69)

plakát

Requiem za sen (2000) 

Film, který jsem si pustila kvůli provařenému soundtracku a zároveň film, kvůli kterému jsem si přečetla i knižní předlohu. Celý příběh a pád hrdinů do nejhlubších pekel mě úplně odrovnal, ani nevím, kterou dějovou linku bych vypíchla nejdřív, coby nejvíc odstrašující. Nejlepší/nejhorší byla pro mě část se Sarou Goldfarbovou, které mi bylo opravdu líto. Feťáci ať si fetují o tom bylo již napsáno a natočeno mnoho a tomto ohledu se řídím heslem kdo chce kam.., ale co dokáže udělat jeden jediný sen se stárnoucí babčou, která se na něj příliš upne..? Ne, elektrošoky, podbarvené nejděsivější verzí té minimalistické hudby, bych nepřála nikomu. Celé je to pojato velmi originálně a přitom stručně a jasně, že se v tom zářícím poselství ani nikdo nemůže ztratit. A soundtrack je opravdu výborný, od první do poslední vteřiny.

plakát

Černá labuť (2010) 

Film jsem viděla zhruba před dvěma lety a v horečkách. Vůbec netuším, jaký bych z něj měla pocit teď, ale pamatuju si, že tenkrát jsem byla po celou dobu silně znepokojená (ale já jsem posera, víme :) scénami jako je lámání palce na noze, krvácející oči apod.. Mezi všemi těmi křehkými panenkami a tóny Čajkovského / Mansellovy hudby tančí krásná Nina, vedle které by se člověk bál i promluvit, aby ji slovem nezkazil. Do toho se přimotá nějaká ta divoká party bitch v podobě Lily, drsný šéf baletu, který hrdinku nutí do něčeho, na co evidentně není úplně stavěná a sem tam vybafne strašidelně naštvaná ex-baletka Beth. Představte si to, jako kdybyste jeptišku poslali pracovat do nevěstince. Toto všechno tvoří koktejl znepokojivých a psychicky deptajících situací, které jsou podkresleny sice krásnou, ale občas silně depresivní hudbou. Sledování rozkladu mysli jedné nevinné baletky mě ani chvíli nenudilo. Film i to divné baletní prostředí totiž člověka okamžitě vtáhne, vycucne a pustí až coby sušenou citovou mumii.

plakát

Battle Royale (2000) 

S tímto filmem se často porovnávají novější Hunger Games, ale nemyslím si, že by se to dalo srovnávat. Začátek tohoto filmu je mimořádně šokující, až s černým "humorem" a ironií. Instruktážní video je vyloženě lahůdka (v tom jsou HG opravdu velmi podobné - nucená radost z něčeho naprosto zvráceného) a pak už se to mydlí hlava nehlava. Film můžeme chápat i jako takovou lehkou psychologickou sondu do jedné třídy, která byla donucena se vzájemně vyvraždit - střídají se scény zrady, nedůvěry a nenávisti s vítězstvím v basketbalu a všeobjímajícím veselím. Působivá je kombinace vraždících šílenců a známých tónů vážné hudby. Výsledný efekt je dokonalý. Ke konci se ironie a skvělé tempo začaly vytrácet a já přestala vnímat, kdo je kdo, film má poměrně dlouhou stopáž a celou dobu vraždí Okamura Okamuru, všichni se jmenují podobně a vypadají skoro stejně (chápu, že Japonci by nesouhlasili :). Každopádně jsem se konečně dokodrcala až do finále, které se snaží tvářit strašně vážně, ale celkový dojem z filmu mi to nepokazilo. Japonci jsou prostě blázni a Američani s jejich Hunger Games hrozný vyžírky a můžou se jít vycpat, když vezmu v potaz celou tu "reality show", hlídací čipy / obojky nebo to, jak oznamovali padlé. Pokud se vám HG líbily, toto dílo coby film vás určitě dostane také, tak 357x víc, jen bez toho obrovského haló kolem.

plakát

Vítejte doma! (2003) (pořad) 

Nejvíc to asi vystihl Gemini. Tvorba instantních dřevěnic (ale některé nápady jsou opravdu pěkné) a do toho pořádná dávka juchání a áchání. Praštění Američani řvou nadšením ještě než vlezou dovnitř, do toho posloucháme historky o tom, kterak se nebohé rodince americký sen splnil a jak se všichni milují. Divím se, že se toho ještě nechytila Nova, nedodala tomu nějakou dramatickou hudbu a obrovský titulek ve stylu "zlý zloděj uradl holčičce cukroví, které si sama napekla!". Ale tady by to určitě nešlo, představte si, jak pro vás celá vesnice staví domeček. Hahahaha.

plakát

Hunger Games (2012) 

Nemyslím si, že by šlo vyloženě o průšvih, jak se tu mnoho geniálních kritiků snaží naznačit. Samotná předloha je velmi čtivá a celkem působivá, ale je psána v ich formě (a zkuste si převést to neustálé myšlenkové rozplývání se nad krásami nevím čeho do filmové podoby). Myslím, že by z toho vyšla plácanina, ať by šlo o sebelepší knihu. V textu se ztotožníte s hrdinkou, jejím myšlením a užíváte si úžas podvyživené holky pečeným kuřetem a kakaem, barevnými hadry, úchvatným nosem jejího protějšku... a to vám film nedá. Z takového materiálu se dá sice vytřískat pár hezkých záběrů na chlapcův nos, ale ne smysluplný scénář. Film se mi jako ilustrace knihy líbil, vesměs splnil mé představy (až na obsazení, ale to se opravdu trefí málokdy) a mohla bych mu vytknout snad jen tu pitomou roztřesenou kameru a snahu nacpat se do co nejnižšího ratingu. Je to pojato víc hravě a ve stylu reality show, než nesrovnatelné Battle Royale a celkově je to absolutně bez násilí, bez čehokoliv šokujícího, prostě pohádka o dobru a zlu pro mladší publikum. Pokud bych si měla vybrat, kterou předlohu si přečíst, přečtu si HG, ale jako film to ve mně nic nezanechalo (kromě smrti té malé černošky).

plakát

AZ-kvíz (1997) (pořad) 

Nemůžete nemít rádi A-Z kvíz, když vždycky skoro všechno víte. :D

plakát

Scary Movie 3 (2003) 

Děkuji vám, vaše láska zlomila kletbu a já už nemusím vraždit. ~ Fakt?! ~ Ne, jenom si z vás dělám prdel! .. Když se nad tím zpětně zamyslím a vytěsním všechnu nostalgii dětských let, není to zas až tak vtipný, jak se tváří. Vlastně se kdysi projevila moje hororová budoucnost (hehe) a film jsem měla ráda jen kvůli pasáži s holčičkou ze studny. Jo, to bylo tenkrát, jak jsem se pak bála jet sama výtahem, natož vlézt potmě do koupelny (co kdyby byla v odpadu, žejo). Veškeří mimozemšťané, prezidenti a rappeři pro mě byli vždy jen taková nezáživná kulturní vložka, asi jako když koukáte na Televarieté a nastoupí balet České televize.. No nic.

plakát

Looper: Nájemný zabiják (2012) 

Loopeři jsou nájemní zabijáci, kteří střílejí své oběti zaslané z budoucnosti. Vždy jsou svázané a mají zakryté hlavy. Jednoduše vystřelí a poté si z jejich zad mohou vzít svou odměnu - stříbrné cihličky. Ale běda jestli jednoho dne narazí na zlato. Znamená to jediné. „Děkujeme vám za vaše věrné služby, smyčka se uzavřela a ode dneška vám zbývá 30 let života.“ Takto nějak by se dal charakterizovat film, o kterém pořád ještě nevím co si mám myslet. Na jednu stranu je to jedno z mála sci-fi, které mě asi bavily, na stranu druhou jsem měla problém s relativně dlouhou stopáží. Brůsíček se ani nikdy nestane mým oblíbeným hercem, dokud to bude božský Bruce tatatatatata, ale na Gordon-Levitta se dívalo dobře. Tři hodinky v maskérně každý den se vyplatily, protože malý i velký Joe jsou si velmi podobní. Děj je chvíli jednoduchý, chvíli zamotaný a ale spíš mám dneska nějaký bad day a moc nad tím přemýšlím. Ale jo, pokud nečekáte něco dokonalého a vyšperkovaného ve stylu Nolanových filmů, určitě se na Looper podívejte. Když to pojmete jako oddechovku, vytáhnete popcorn a nebudete nad tím příliš filosofovat, určitě neuděláte chybu.

plakát

Anna Karenina (2012) 

Velkým plusem tohoto filmu je podle mě výrazná stylizace do divadelního prostředí. Kulisové předěly jsou sice zpočátku zmatečné, tedy aspoň já se moc neorientovala a trochu jsem nechápala, co to sakra.., ale člověk si rychle zvykne a skoky z divadla rovnou na louku dodávají filmu už od prvních minut dobré tempo. Celý film je v pohybu, jsme svědky několika vesele působících tanečků, dostihů a vznikajícího citu mezi Vronským a Kareninou. Tady je jeden z kamenů úrazu a tím je například divný představitel Vronského. Peroxidový blonďáček s telecím výrazem a odporným knírkem (tahle součást ruského folklóru je mi trochu proti srsti) není ten osudový muž, jakého bych si představovala. V určitých chvílích působil spíš roztomile, jako malý chlapeček. Nejlepší byly scény kde Karenina, tam Vronský. Za chvilku bych se bála otevřít i ledničku, protože bych si byla jistá, že tam bude. Keira mi také příliš do role neseděla. Nejlepší výkon pode mě podal jako tradičně Jude Law a nebo Domhnall Gleeson (Kosťa) ve scéně s kostkami. Celkově mi na filmu vadilo asi jen to obsazení a některé uslintané záběry točené tak ze dvou centimetrů (Nakonec rozpačitě okomentováno slovy "Bylo to moc výpravné.."). Ale jo, líbilo se mi to a chvíli po jsem dokonce byla přesvědčena, že si tu bichli přečtu.

plakát

Walker, Texas Ranger (1993) (seriál) 

Ani nevím, že hlavní hrdina se jmenuje Cordell Walker. To je prostě one man show Chucka Norrise. Za něj a jeho nekonečnou paletu hereckých prvků, jeden univerzální obličej pro všechny příležitosti included, dám aspoň tu 1*.