Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (130)

plakát

Premiér (2019) (seriál) odpad!

Původně jsem měl v plánu zapálit svíčku, strčit žalud do chilli omáčky, pustit německé retro porno s příběhem a promasturbovat se ke spánku tak, jak to mám rád. Pak mi ale, teď už bývalý kamarád, poslal odkaz na záznam této přinejmenším zrůdnosti srovnatelné s Holocaustem. Jako člen redakce Paralelních listů, které živí mě a mou přítelkyni s apetitem dítěte Haliny Pawlowské a Xavera Veselého, jsem nemohl odmítnout. Říká se tomu vynucená pracovní morálka. Takže jsem usedl na plesnivou pohovku, nadšeně zaplesal nad nálezem brambůrku s příchutí, která se nevyrábí od roku dvadva a zapl youtube. Už v první minutě jsem musel sednout prdelí na kůl, abych myšlenku "Bože, ten narcistický bohuželnepotrat to myslí vážně" změnil na myšlenku "Au, to bolí".....marně. Celý, vyfetujme polévkovou lžíci heráku a říkejme tomu děj, se odehrává ve dvou místnostech - soudní síň soudkyně Barbary a maskérna komparzistů pořadu Nebezpečné vztahy, což je mimochodem pořad, u kterého moji prarodiče sedí s pusou dokořán a slovy "Babko, to snad není možné". V hlavní roli tohoto sitcomu není nikdo jiný, než ředitel sluneční soustavy, kandidát na ředitele mléčné dráhy a potenciální ředitel všech paralelních vesmírů, Jaromír Soukup. Co se týče vedlejších postav, figurují zde jen dvě herečky, kterým bych udělil Oscara, protože zažily mnohem víc utrpení než Dicaprio ve filmu Revenant. Co se týče průběhu samotného děje, očekával jsem alespoň špetku důvtipu, trefné nadsázky nebo stopového množství satiry. Bohužel jde pouze o monolog egomaniaka, který je výsledkem nadměrného čtení motivačních citátů a následného sebeukájení v zrcadlovém labyrintu. Pokud chcete vidět parodii na sitcom, který je vtipný jak dýmějový mor, můžu vřele doporučit. Pokud jste neslyšící a říkáte si "Do prdele, konečně někdo, kdo ovládá znakovou řeč", nenechte se zmást. Uvidíte jen měření kaprů od oka a prezentaci různorodých velikostí jednohubek. Více zde: http://paralelnilisty.cz/2019/10/10/soukupuv-novy-sitcom/

plakát

Tenkrát v Hollywoodu (2019) 

... Problémem paradoxně není vizuální stránka ani herecké obsazení, kde doslova každý protagonista tahá z paty to nejlepší, co může předvést. Samotná a fatální je absence děje, která je napumpována do pompézních 162 minut. Zhruba po čtyřiceti minutách jsem se začal inkarnovat do Mirky Spáčilové a přemýšlet, zda v kufru vedle rezervy a pytle na mrtvoly nemám náhodou zapomenutou automapu ze sedmdesátek. Čtení v ní by bylo možná záživnější, než sledovat spršku skečů, které do sebe sice zapadají, ale drtivá většina není pro děj podstatná a tvoří jakousi vatu. Navíc gradace filmu je konstruována tak, že si Quentin po dvou hodinách (ne)děje uvědomí, že by mohl také nastat nějaký posun v příběhu. V poslední půlhodině tak tedy absolvujete zběsilou jízdu šestiměsíčním obdobím, které vám zběžně vysvětlí, co hlavní protagonisté dělali, a že se po půl roce vrací do Hollywoodu. Jen proto, aby se střetli nevyhnutelnému konci a titulkům. A tady přijde další, naštěstí již poslední zklamání. Zbytek zde: http://paralelnilisty.cz/2019/08/19/recenze-once-upon-a-time-in-hollywood/

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

4/5... za to domrmlené cestování časem a Lokiho na útěk, který už neřeší.

plakát

Venom (2018) 

Pro všechny ty remcaly, kterým se zdál film moc ucajdanej, bez příběhu, a kterým z nějakého důvodu činilo enormní potíže pochopit děj. Co jste čekali? Krevety? Venom je zasazen jako sólovka do univerza, ve kterém neposkakuje otravný pavouk, ani se neprohánějí další Avengeři, a jako takový musí znovu nalajnovat svět, který je svým způsobem "pokřivený" paralelními universy. OK, bylo vám 20 minut kecání na začátku moc a chtěli jste vidět okusování hlav od titulků? A chtěli jste k tomu i nějaký pěkný recitál, aby to mělo dostatečnou uměleckou úroveň? Fajn. I přesto vám musím poděkovat. Na film jsem díky bědování zdejších paniček šel s tak nízkým očekáváním, že dávám rovnou 5*.

plakát

Hybná síla (2015) 

Galerie prázdných frází, klišé a tupých dialogů.

plakát

Godzilla (2014) 

Pokud šlo o to, dostat do scénáře nové Godzilly (2014) co nejvíce WTF momentů (aneb jak během čtyř dnů zažít deset nepravděpodobných situací, které se vám jinak nestanou ani jednou za život), a přesto se postarat o to, abyste se ještě před závěrečnými titulkami ukousali nudou, ... povedlo se.

plakát

V oku tornáda (2014) 

Nikoho, opravdu nikoho v katastrofickém filmu nezajímá, jak se má pětiletá dcera 300 mil jižně, kterou jsem už tři měsíce neviděl. Nebýt takových vycpávek dějového vákua, hodnotil bych *****. Film sice bez 3D, ale ATMOS měl taky něco do sebe.