filmsim

Nečekaně vtipné a přiměřeně drsné. Mnoho důvěry jsem do tohoto snímku nevkládal i přes chválu opěvující ohlasy a místní hodnocení. Nečekal jsem, že film s Melissou McCarthy se mi bude tak líbit, ale opak je pravdou. Včemkoli jsem jí viděl dřív to byla právě ona, která mi ničela zážitek, ale tady mi opravdu vytřela zrak. Dokáže tu přehláškovat i největšího machra Jasona Stathama a s klidnou hlavou jí věříte i všechny ty akční kousky, které tu předvede. Ani trochu za ní nezaostává J.Statham, který tu sice je po celou stopáž tak 20 minut, předvede tu však dokanale přestřelenou kreaci sama sebe, neskutečně nahláškovaného a vtipného "superagenta", který zvládne cokoli si zamane. Trochu nevýrazný je tu zbytek osazenstva, ani uhlazený J.Law ani roztomile hloupá záporačka v roli R.Byrne nepředvedou nic světoborného, i když sem i přes to pěkně zapadají. Musím také pochválit akční scény, které jsou na rozpočet 60 miliónů opravdu povedené a doplňuje je vytříbený soundtrack s jednou z nejlepších bondovských znělek, kterou kdy jaký špionážní film měl. 8/10

Pilot: Slušný rozjezd tohoto nového seriálu ze světa zpravodajství. Nesnaží se být nějak mimořádně vtipný, i když je označován jako komedie, je to spíše taková psychologická sonda do života velice zajímavé postavy postaršího moderátora, kterou si plnými doušky vychutnává Patrick Stewart. Zbytek osazenstva v pilotu nedostane příliš prostoru a tak na mě působili spíš jako nutné postavičky pro bavení než nějaké zajímavé osobnosti. I přesto, že tady P.Stewart fetuje, chlastá a zmlátí policistu, tak nějakého toho za břicho popadajícího vtipu či scénky se zde nedočkáte, opravdu je to spíše drama s důvtipnými dialogy než obyčejný sitcom. Na poli 30 minut seriál pěkně ubíhá, místy se i pousmějete, ale nic vyjímečného se zde zatím neodehrálo.6/10

Nejhorší předfilm od Pixaru, co jsem viděl. Až mi přišlo, že ho tam dali jen kvůli tomu, aby výsledný hlavní film působil ještě lépe. Animace je zde celkem pěkná, ale to je jediný klad, který v tomto paskvilu vidím. Už příběh osamělé sopky, která zpívá ódy o tom, jak je sama púsobí divně a ujetě. A poslouchat sedm minut tyto písničky přezpívané do češtiny je to pravé urtpení, nevím kdo to nazpíval, ale jako někdo, kdo se tím živí to opravdu neznělo. V originále je to možná lepší, ale dementnost látky to nemění. Všechno špatně. 2/10

Silná pixarovka, která jen hýří nápady, dokáže nejen dojmout, ale i rozesmát. O to víc zamrzí, že se nedá jen chválit. Né všechny postavy jsou sympatické a vtipné. Takový Smutek a opuštěný imaginární přítel jsou otravnými společníky v tomto jinak výborném animáku, který si pohrává v polohách jak pro ty nejmenší tak i s chytrými myšlenkami, kterým porozumí jen ti odrostlejší. Pasáže, kdy se koukáme do hlav ostatních protagonistů a následné slovní přestřelky patří mezi to nejlepší, co tento animák nabízí, proto je škoda, že se jich dostane tak poskromnu. Více se totiž snímek zabývá tím, co se odehrává uvnitř hlavy. Sledujeme putování dvou hlavních emocí, které přebíhají z jednoho zajímavého místa do druhého. A právě tohle putování v některých chvílích není právě to pravé, občas je to utahané a krom animace ničím zajímavé. Animace je zde skvostná, vnitřek hlavy je úchvatný a hravý, za to svět lidí púsobí naprosto reálně, občas až za hranice pocitu animovanosti. Lepší animák tenhle rok jen těžko přijde a ten už teď pravděpodobný Oscar mu přeji, i když jsem očekával ještě víc. 7.5/10

Žlutí ňoumové pro mě v sérii Já, padouch patřili mezi ty slabší články, spíš mě otravovali svou blbostí než, že by bavili, ale pro mé veliké překvapení ve svém samotném filmu baví a to hodně. Čekal jsem pouhopouhé ždímání již zajeté značky, ale i když je film zaměřený na ty nejmenší návštěvníky kin, tak se tu najde spousta popkulturních narážek, které pobaví pouze jejich odrostlejší doprovod. Právě zasazení děje do sedmdesátých let je tou správnou trefou do černého. Místo klasického animáku, tak sledujeme nádherně animované retro (mnohem propracovanější než v předešlých filmech) se spoustou nápadů. Příběh je tu v té nejjednodušší formě a je vlastně úplně jedno, co se děje, protože film nejlépe funguje jako slet víceméně vtipných scének, které pobaví každého, ale i přes to nastaly chvíle, kdy jsem se cítil trapně, protože to co se na plátně občas dělo bylo až příliš debilní. Dalším kladným bodem je zajisté písničkový hudební doprovod, který je kvůli ději správně retro, neslýšíme v podstatě nic jiného než staré kousky od tvůrců jako jsou The Turtles, The Who nebo The Kinks . Jedná se tak o mnohem příjemnější zážitek než jsem očekával, i když se samozřejmě budou nejlépe bavit ti nejmenší a kvůli jednoduchosti děje a přílišné stupidity nemůžu hodnotit víš jak 6.5/10.

Skvělá akční komedie s naprosto šílenými vedlejšími charaktery, kdy se každou chvíli běží od jedné šílené a vtipem napěchované situace ke druhé a všechen tenhle šílený akční kolotoč dokázal J.Carnahan ukočírovat bez zaváhání. Patrick Wilson tady má svůj nejméně nudný výraz ze své filmografie a jeho postava obyčejného chlápka ošlehaného životem, kterému se v jeden den stanou opravdu neuvěřitelné věci, mu sedí na tělo, a i když v podstatě nesleze z plátna, tak nenudí a nepřestává bavit. Protikaldem k jeho postavě se zdá být naprosto šílený charakter Chrise Pinea, který tady předvádí svůj životní výkon v roli postavy, kterou si už asi nikdy nezoopakuje. Dalšími neskutečnými pozitivy jsou camea postav D.Hasselhoffa a R.Liotty, kteří hrají sami sebe a i z malého prostoru dokážou vytřískat maximum. Co se týče kamery,akce a soundtracku, tak vše sedí jak má. Snímaní je správně naspeedované, akce je dost a všeho druhu, čekal bych lepší akční honičky, ale ostatní akční scény mi tento malinký nedostatek napravují. Hudební doprovod je výborně vypointovaný a celkově skvěle padnoucí. Jedná se tak o dechberoucí, místy možná až příliš šílenou komedii na kterou jsme si sice u nás museli počkat trochu déle, ale to čekání rozhodně stálo za to. 8-8.5/10

Pilot: Stejně jako pilot Flashe ani tento nový komiksový seriál mě příliš nenadchnul. Pilot by měl navnadit, ale tady se to příliš nedaří. Máme tu příjemně roztomilou a naivní hlavní hrdinku v podání Melissy Benoist a nástřel možností tohoto komiksového světa, ale na tu druhou přesahující stranu, nepříliš dobré triky, což u postavy takových schopností docela zamrzí, hloupé dialogy a chování postav, podivnou vládní organizaci a nepřesvědčujícího záporáka, který bude nejspíš celou sezónu tahat za nitky dějových zvratů. Škoda také nepropojení se světem Man of Steel, tady je od začátku jasné, že díky odlišnému originu Supermana, se asi žádného camea z filmové odnože DC Comics nedočkáme. Jako odpolední bezmyšlenkovitý oddych klidně, ale větší potenciál z toho zatím nekouká. 5/10

Nepovedený finský výplach. Trailery mě navnadily na zábavnou akční podívanou, ale bohužel se jedná o velmi tuctovou a nevýraznou záležitost, o pouhopouhý nudný akčňák, který není zábavný, ale jen velmi hloupý. Samuel L.Jackson coby prezident USA nepředvádí nic mimořádného a jeho mladý buddy pomocník Onni Tommila sice nějaký ten náznak hraní předvádí, ale většinu času mě pouze otravoval svým vyjeveným kukučem bez špetky emocí. Zbytek obsazení také nestojí za řeč, všichni hrají své omšelé role a nestarají se o to, jaké žvásty to vlastně pronáší. Jednou z mála světlých stránek je finské prostředí, které působí neokoukaně a svěže. Horší už je to s triky, které sice nejsou to nejhorší, co se dá v béčkové produkci najít, ale čekal bych od filmu, který jde celonárodně do kin lepší vizuální zážitek. Jedná se tak o ten příklad filmu, který na poli dvou minut dokáže zaujmout ukázkou, ale z návštěvy kina rozhodně nebudete nadšení. 3.5/10

Po delší době do kin přišel kvalitní nízkorozpočtový horor, který zaujme jak hutnou atmosférou vytvářenou skvělou kamerou či výborným depresivním hudebním doprovodem, který každou scénu vyvyšuje a vytváří velice nepříjemný hororový pocit i v klidných situacích s všedními výjevy. Není to typický lekací horor, spíše psychologický thriller o dospívání a sexualismu. Lekací scény tu jsou ovšem také, ale ve velice střízlivé míře a působí nenuceným dojmem. Snímek sází spíše na tvorbu atmosféry a vykreslení pocitů hlavní aktérky. Tu hraje mladá Maika Monroe, která mě už zaujala v loňském The Guest, i tady hraje velmi přirozeně a svou svým způsobem naivní hrdinku zahrála skvěle. Krom drsného finále se ve filmu nevyskytují skoro žádné triky a sází se hlavně na masky a polonahá, zraněná, krvácivá těla žen a mužu napadených démonem, který hrdinku pronásleduje. Tou slabší stránkou je bohužel scénář. Ten je jednoduchý a i když pocity postav vykresluje pěkne, dialogy až na pár okamžiků působí přirozeně a nepůsobí špatně, tak se tu objevuje spousta nelogických rozhodnutí vedlejších postav a menší logické lapsy, které kazí výsledný dojem. I tak se ovšem jedná o velice povedený snímek mladého tvůrce, na který se rád podívám znovu. 7/10

Vtahující, uhrančivé, hypnotické. Debut Ryana Goslinga se i přes pár šrámů na kráse povedl. Pomalu, ale poctivě vykreslované postavy v plíživé depresivní atmosféře příběhu, který není příliš divácky vděčný, ale díky hypnotickým záběrům a neotřele nasnímaným scénám, kterým převláda červená s fialovou, a poutavému hudebnímu doprovodu, který míchá temné elektro s karaoke výstupy herců, mě nakonec ve své snovosti a nevysvětlenosti pohltil. Na filmu je hodně patrná inspirace tvůrci jako je N.W.Refn nebo D.Cronenberg a to hlavně, co se týče násilných scén, originální kamery a tajemného příběhu ve kterém si každý něco najde a vysvětlí si ho po svém nebo si naopak řekne, že to vůbec nedávalo smysl. Všichni zúčastnění předvedli patřičné výkony a nejednou jsem měl při sledování hlavního aktéra Iaina De Caesteckera dojem, že sleduji mladší verzi R.Goslinga, to však nemyslím nijak ve zlém a jeho výkon mě zaujal ze všech nejvíc. V důsledku mi tak nejvíce vadí některé nedosvětlené akce postav či v některých fázích nezcela fungující příběh, ale i přesto R.Gosling předvedl, že má nemalé nadání a že od něj ještě můžeme čekat velké věci. 7.5/10