PfefferSalz

Eliška Balzerová předvedla excelentní výkon. To, že vážné pasáže většinou mezi všemi těmi komediálními prvky nevynikají tak, jak by měly, s tím by se mělo tak trochu počítat. Vážné téma nebude ve stínu komedie nikdy působit tak vážně, jak by působilo normálně. To ale na kvalitě celé hry neubírá a já jsem se upřímně bavil.

Ne! Tohle už nefunguje ani jako recese. Tohle nefunguje vůbec. A David, ten to nezachrání. Doslova.

Jinak to vlastně dneska už ani natočit nejde.

Jedna hvězda za hlavní herečku. Mám ji rád. Jinak nevidím jakýkoliv racionální důvod, proč tahle přesná kopie originálu vznikla (kromě zisku, samozřejmě).

Filmu samotnému o sobě bych dal hvězdičky dvě. Ta třetí šla soundtracku, který tomu dodal koule. Něco podobného se stalo i u Drive.

Mé první setkání se Švankmajerem, a to v dobách, kdy jsem byl ještě mladé ucho. Tehdy mě chytl a už nepustil.

Musel jsem se podívat podruhé, abych se přesvědčil, že jednou to bylo dost. Nic extra se nekoná, ale na večer, kdy člověk leží v posteli s rýmou, je to tak akorát.

Seveřané opět dokázali, že tohle jim rozhodně jde. Kromě typické surovosti, kterou do filmů umí zakomponovat, se zde vyskytuje také jakási nepatrná dávka černého humoru, která celý snímek oživuje a dává mu na malý moment prazvláštní náboj. Zatím zhlédnuto 3x, chystám se na knížku.

Jak může někdo takové téma tak strašlivým způsobem odfláknout? Navíc to jde tak rychle, že si člověk během sledování tohoto kraťasu nestihne vytvořit ani tu základní emoci, od které by se potom mohl odrážet. Jestli chcete něco zažít, mrkněte se na oficiální necenzurované video k písničce Stress od Justice. Proudy krve sice netečou, ale i během těch pěti minut jsem byl emocí plný, jak pomeranč šťávy.

Jestli se od doby devadesátých let objevilo něco, co by dýchalo na paty Záhadě Blair Witch v subžánru found-footage hororů, je to právě [REC]. Jedno z nejpůsobivějších děl svého žánru uplynulého desetiletí, které má všechny aspekty, jaké by si dobrý horor mohl přát.