Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor

Recenze (143)

plakát

Ghost in the Shell 2: Innocence (2004) 

GITS je série postavená na neskutečných grafických orgiích a hluboce propracovaném systému vyprávění a celkové filosofie. Innocence (tedy druhý díl) jsem nejdříve bohužel viděl jako první a uteklo mi mnoho spojitostí, ale i tak jsem byl prvotně nadšen. Po projetí dílu prvního i celého seriálu jsem se k tomuto snímku vrátil a v mnohonásobném opakování jsem byl naprosto pohlcen jeho dokonalostí, která dle mého vystihuje pravou hodnotu a definuje dokonalost Cyber-punku.

plakát

Bratříčku, kde jsi? (2000) 

Bratři Coenové mne nikdy nezklamali. Někteří tvrdí, že Bratříček je oproti jejich ostatním dílům odlišný, ale mě to tak vůbec nepřijde - Stále přítomný správně černý humor, odkazy a jisté poučení dělá z tohoto filmu skvělý zážitek. Práce s filtrem, dobovým bluegrasem byla opravdu dobrá volba a dokázal ve mě opravdu vyvolat pocit vycestování zpátky do 30 let (což se většině filmů z této éry nepovede, možná s vyjímkou Road to Perdition, ale to je trochu jiná liga). Od srdce jsem se zasmál mnoha scénám (ať už trochu zvrhlé zabíjení krav a vlastně celé postavě George Nelsona, Clooneyho postavě posedlé pomádou či narušení srazu KKK) a dávám jednoznačně za 5*.

plakát

Klub rváčů (1999) 

Svým způsobem nádherně dekadentní podívaná s velice silně narušenou psychikou (aneb zde se asi spářil Freud se Sartrem). K tomuto snímku jsem se dlouhou dobu nemohl dokopat (zkrátka nebyla chuť) a paradoxně jsem ho shlédl v náladě silně podobné Nortnovu alter-egu. Mno a výsledek je samozřejmě nadšení a lehce pošmourná sebe-identifikace - Klub rváčů je přesně ta odezva, která dokáže ukázat všechny temné stránky naší duše pohřbené co nejhlouběji před okolním světem.

plakát

Chuck (2007) (seriál) 

Seriál má v podstatě velice vtipný a originální nápad, který mě v počátečních dílech neskutečně bavil ruku v ruce s vymazlenými existencemi z Buy More......veliký průšvih ale je, že když už 15tý díl stále dokola slyším "Chucku, čekej v autě!", "Sáro, neskutečně tě miluju a nenávidím Bryce" či "Já vám řeknu pravdu pravdu, hlavně mi neubližujte" , tak Chuck velice rychle ztrácí na své atraktivitě originálního přísunu nových neotřelých vtipů ( kde situaci paradoxně zachraňuje série vedlejších postav z obchoďáku a ne hl. postavy). I tak jednoduchý odpočinkový počin, který si rád čas od času pustím.

plakát

Čtvrtý druh (2009) 

Pravda...v lekavých scénách opravdu mrazivé....při prvním vymrštění pacienta z postele jsem si málem cvrnknul do trenek, ale jinak bohužel musím plně souhlasit s odpůrci....samoúčelné rozzrnění filmů (a opravdu ne, emzáci ten signál neruší :), nekonečná hypnóza a časté zkraty při těch dvojobrazech mě spíše iritovaly než utvrzovaly v "autenticitě". I tak film přináší nepříjemné mrazení a špatné usínání jak už je jeho hororovým úkolem.

plakát

Muži, co zírají na kozy (2009) 

Veliká škoda celkově nízkého hodnocení, které může odradit potencionální diváky. Já sám bych ani na chvíli neváhal a tento film zařadil do kategorie nejzajímavější snímek roku 2009. V kabátu satirického čeného humoru zde dominuje (pro neznalost mnohých bohužel nedoceněná) dlouhá řada hlubokých myšlenek a odkazů, která rozhodňuje posouvá film do roviny téměř filosoficky-alegorického vyprávění. Ať už se jedná o ideály krásy hnutí New Age, odkrytí potenciálu mysli za užití změněných stavů vědomí (opravdu mě potěšilo LSD a odkaz na T. Learryho, jednoho z hrdinů mého studia), či transcendence lidského vědomí a jeho spojení s universem (aneb původ toho všeho v indické filosofii - povšimněme si například slabiky "OHM" na Billově tričku), vše má svůj smysl a ve výsledku představuje neskutečně homogenní spojení do příjemně lidského vyprávění o problematice uskutečnění lidské svobody a snů v dnešní "demokratické a liberální" společnosti, zde v kontrastu s válečným děním v Iráku (i když sekundární linka začínají mě byla mnohem bližší - už jen tématem války ve Vietnamu vs. Hippies)....Přiznám se, že jsem silně ovlivněn vzpomínkami na obdobné zážitky ze začátku vysokoškolských studií na religionistice a proto se na mnoho dívám v úplně jiném světle než mnozí ostatní - pro absolutní docenění filmu to snad ani jinak nejde, než to zkrátka zažít (tripový víkend ve squatu posune pohled na realitu více než by si člověk myslel :) -> LSD scéna na konci je dle mého jednoznačně kultovní a neskutečně nádherná.