GAVIN17

Dvě novely o dospívajících chlapcích a jejich radostech i starostech, – Byl osvobozen Leningrad a třináctiletý Boris se s matkou vrací domů z Ufy, kde přečkal válku. Otec padl na frontě a Borja po něm zděfil fotoaparát a dalekohled. Chlapec se seznamuje s místními hochy a nalezne mezi nimi i svého přítele, o rok staršího Volkova. Borja je nadšen novým přátelstvím, ale Volkov je tajně zamilován do dívky z jejich domu a jednou, a i když má domluvenu schůzku s Borjou, dá přednost děvčeti, které navštěvuje dětskou knihovnu. Borja se urazí, chtěl mu dát dalekohled oo otci na důkaz, jak ho má rád a teď je hluboce raněn. Záhy na to přepadnou dívku výrostci a Borja jí dopomůže k útěku, sám je ale zbit. Dívka přivede jeho druha a s pomocí vlčáka výrostky zaženou a všichni se spřátelí a Borja má zase svého přítele, teď už navždy. Krásný film s vizuálně propracovanou stránkou, jako většina starších sovětských filmů,. - Druhý příběh vypráví epizodu ze života patnáctiletého Alexandra, jehož si vyhlédne nový učitel tělocviku jako talent na box a chce z něj vytrénovat šampióna, ale Saša časem pozná, že box není to, čemu by chtěl obětovat kamarády, svoji školu i své koníčky. Vždyt i ten tělocvikář jako chlapec snil o tom, že bude entomologem! V tom druhém příběhu mne také mimo jiné zaujal svátek ptactva, kdy děti šly městem s transparenty vítajícími navrátivší se ptactvo z jihu a nesly nové budky, které vyvěsí v parcích. A cestu Sašovi ukázal i jeho spolužák, který bydlel v jeho domě a z něž chtěl otec mít inženýra, leč chlapec miloval dřevo a práci s ním. Alexandrova babička mu poskytla azyl a jeho otec po čase zjistil, že brát synovi to co má rád, je nedobré a tak mohl jít za svou touhou stát se truhlářem. Kameru vedl pozdější slavný ruský režisér Vladimir Grammatikov, Film mne zaujal natolik, že mu dávám plný počet bodů.

Film, který jsem kdysi dostal od kamaráda Řešetláka ležel více než rok na poličce, a předevčírem na něj došla zcela náhodou řada. A byl jsem věru velmi nadšen velkým filmovým zážitkem! Krásné herecké výkony, velká lítost nad koncem Němečka a memento, že válka byla nakonec zcela zbytečná, když vybojovaná parcela nakonec padla za účel výstavby nového domu. Film z doby, kdy klukovská čest platila, kdy slovo bylo nad papírovou smlouvu. Doporučil bych film dnešním tlučhubům politikům. Jako povinné video. Dávám jednoznačně pět hvězdiček.

„Jaké je tajemství Rudé armády?“ to je otázka která trápí buržuje celé Evropy po velké válce. Nebýt toho, neodehrál by se náš příběh. --- Skončila válka, nastal mír, kluci si hráli, dobře se žilo. Ale brzy se objevil buržujský agent a hledal mezi chlapci toho, jež by mohl prozradit tajemství úspěchu Rudé armády. Nalezl Malčiše-Plochiše, pohostil ho dobrotami a sliboval hory doly. Brzy byl odhalen a na čas zneškodněn. Ale to už se valily hordy cizích vojsk na mladou sovětskou republiku. Všichni muži odešli na frontu, pak i jinoši a zbyli jen chlapci, kterých uznávaným vůdcem byl Malčiš-Kibalčiš. A ten, když viděl, že je zle, svolal všechny chlapce a vydal se s nimi vstříc nepříteli. To je rámec příběhu-pohádky o síle ruského lidu, který se nikdy nevzdal a jehož mohl zničit pouze vnitřní nepřítel. A ten se objevil v osobě Malčiše-Plochiše, který později přeběhl k buržujům, byl veleben a udělili mu nejvyšší vyznamenání. Chlapci nepřítele zahnali, ale Malčiš-Kibalčiš byl zajat. Zkoušeli to s ním napřed po dobrém, on však mlčel a nic neprozradil. A tehdy do sídla kapitálu přicházely zvěsti že Rudá armáda postupuje na všech frontách – na sever, jihu i ve středu. Kibalčiše uvrhli do nejhlubšího vězení. Důstojníci a buržujové pobrali kufry s penězi a zlatem a prchli na Západ. Malčiš-Plochiš prosil ať ho vezmou s sebou, ale každému byl lhostejný, zůstal v paláci sám a ten se na něj po zásahu Rudých zřítil. Zahynul ale i hrdinný Malčiš-Kibalčiš. Jeho památka však bude navždy všem ruským chlapcům zářným vzorem lásky k vlasti, kterou nikdy nezradí. --- Emotivní, výpravný a obrazově velice působivý snímek podle příběhu slavného spisovatele pro mládež Arkadije Gajdara, který mne uchvátil. Hlavní roli charismatického Kibalčiše stvárnil Serjoža Ostapenko, Plochiše pak Serjoža Tichonov. Dále hráli hlavní chlapecké role Rafek Sabirov, Šurik Charitonov, Voloďa Kvjatko, Vasja Galko, Kojla Kostěnko a Jura Kuzněcov. Působivý film, kterému nemohu dát než plný počet hvězdiček a rád se k němu znovu budu vracet.

Tak hezkou vpravdě ryze klukovskou komedii jsem již dlouho neviděl, však režisérem nebyl nikdo menší než Roland Bykov. Je to příběh dvou kamarádů Valerky a Žorky, kteří jedou na hlavní prázdniny na venkov poprvé ke třem tetám. Valerka je jejich synovec a zároveň je i cyklistický šampión Moskvy. Chlapcům je čtrnáct let a dokážou si představit zajímavější prázdniny, než u starých tet. Když se naskytne možnost, Valerka i Žorka se tajně nalodí na parník, Žorka je ale objeven a poslán na břeh a nezbývá mu, než dojít k tetám, jimž se prohlásí jejich synovcem Valerijem. Na lodi je mezitím objeven i pravý Valerka a je též vysazen na břeh – přibyde i on k tetám, ale ukryje se na půdě, kam mu Źorka nosí jídlo, a koupání si odbývá za děstě u okna z půdy. A tím počne eskapáda veselých příhod a vše skončí, jak jinak, než dobře. Ony totiž ty tety jsou sportovní a hodné a tak nakonec prázdniny nebudou zkažené a kluky čeká rybaření, koupání, výlety do lesa, jeskyň, ale hlavně vesničtí kluci, u nichž si získali respekt, a více než dva měsíce prázdnin jsou ještě před nimi ! (nezapomeňte, že ruští hoši mají 3 měsíce prázdnin) Vynikající herecké výkony, spád a spousta humorných scén se prolíná celým filmem a tak rád hodnotím plným počtem bodů.

Film o lásce třináctiletého chlapce Igora ke koním. Díky učiteli se Igor dostane do stájí jízdárny a zamiluje se do koní. Zpočátku se mu nic nedaří, ale silná vůle a hlavně cit pro koně a jejich duši mu nakonec pomůžou stát se dobrým jezdcem a nakonec získá i koně milovaného učitele, který kvůli zranění se již nemlže věnovat špičkovému jezdectví. Hezký příběh o vytrvalosti a silné vůli, kterému i z sympatické herecké výkony dávám 4 hvězdičky.

Příběh o nadaném 14-ti letém matematikovi, který, podporován učitelem matematiky ujede tajně v noci vlakem do Moskvy, aby svoji práci představil v Akademii věd. Naneštěstí ztratí na nádraží svoji aktovku se vším, včetně 70 rublů, které si vzal na své výdaje. Díky tomu ale pozná spoustu hodných lidí, kteří mu pomohou a i když nakonec jeho výpočty nejsou ničím převratným, získal něco navíc - pravé přátelství.

Příběh čtrnáctiletého Jury Černova, který odjíždí  s otcem vojákem z Moskvy až na Dálný východ, kam je důstojník služebně přeložen. Jura se zpočátku snaží seznámit s místními dětmi posádkového města, ale zvolí nesprávnou cestu lží, které mají domněle navýšit hodnotu jeho osobnosti a schopností, dělá to ale tak dobře, že nakonec mu to vyjde a sám svojí vnitřní silou dosáhne toho, že zvítězí a lež se nakonec stane pravdou. Výkon hlavního hrdiny (Alexej Jeršov) je velmi přesvědčivý a za něj dávám filmu plný počet bodů.

Film, který mne po nějakém čase oslovil po všech stránkách. Rok 1950, dvanáctiletý polosirotek Trofim – Troša (hraje ho skvěle Valerij Bogomolov), žijící s matkou a prarodiči miluje vše živé a přírodu kolem sebe a má cit pro vše krásné a hlavně pro dobré lidi. Téměř vysloužilý kůň, pětadvacetiletá kobylka Zina se stane ústřední postavou příběhu, který nám Troša vypráví. Jak říká na úvod filmu, kdy na chlapecká léta vzpomíná: „Jeden kůň mne naučil, jak poznat lidi a cenit si jejich dobroty.“ A v závěru filmu shrne totéž babička všech vesnických dětí slovy: „Vše dobré zůstane v našich dětech“ - to když vidí, jak trojice dětí v čele s Trošou vede svěřenou kobylku do stáje. Válka zranila a otupila city mnohých lidí, ale humanita se časem opět probudila i v dospělých a ti pomohli dobré věci. Tento film, jako mnoho filmů ruské produkce, mi znovu dokázal, jak krásou duši má ten východoslovanský lid, myslím, že málokde na světě naleznete tolik citu pro krásu a velkou lidskou dobrotu, která vítězí nad sobectvím, bezohledností a prospěchářstvím. Proto miluji ruský film. Filmu dávám samozřejmě plný počet bodů.

Úžasný film, dokument, který mne chytil za srdce. Mám rád tanec, klasiku i další umělecké směry. Film je nejen dokument, ale zároveň i hrané příběhy. Nejsympatičtějším mi byl patnáctiletý Lukas, který odešel až do Londýna, poprvé na delší dobu od rodiny. Upřímná touha po uskutečnění svých snů je největším kladem příběhu a vy jim musíte držet palce, aby toho dosáhli. Dávám filmu absolutorium, ve své kategorii vynikající dílo!

Film o jedné velké brazilské vášni - fotbalu. Hlavní hrdina Beto by se rád stal brankářem, ale jeho otec je zásadně proti. Káže často o morálce, cituje z písma, ale jednoho dne se sebere a odejde s cizí ženou, opustí manželku a tři děti. Jeho morálka se tak ukázala jako lichá. Cesta do města za snem je otevřená a celá rodina odjíždí, aby se její prostřední syn mohl věnovat fotbalu pod profesionálním trenérem. Fotbal ale není hlavním obsahem filmu, spíše vztahy chlapce s kamarády, rodinou i hodnou sousedkou, která mu vždy pomáhala a koupila mu k narozeninám i jeho první kopačky. Velice svižně se odvíjející film s výbornými hereckými výkony, takže dávám plný počet bodů.