A.L.E.S.

Dlouho jsem čekal, než jsem film zhlédnul. Musím říct, že jde o pěkně bizarní dílo, jak příběhem tak zejména uměleckým pojetím a vtipnými momenty (zvlášť Will Smith ve svém "negližé"). Kevin Kline se díky své roli u mě zapsal víc jako bláznivý vynálezce, kterému jeho pokusy vyjdou, než šílený vědec. A o Kennethovi snad ani není třeba mluvit, role mu sedla jak polovina těla na parní invalidní vozíček. Na rozdíl od ostatních si nemyslím, že se jedná o kýč - vždyť bylo tady něco podobného?? Ne, nebylo, není důvod film odsuzovat za svou originalitu, byť je jakkoliv zvláštní, ale rozhodně pobaví a překvapí. Tenhle film považuju za etalon steampunku, protože ty vynálezy jsou fantastické. A konec? Ten je přímo úchvatný a velkolepý!

Nemůžu si pomoci, ale tenhle film na mě dýchl svým pojetím už od první vteřiny. Přináší příběh sympatického násilníka Andrease Wilsona, který dostane poslední šanci v sobě najít kousek dobra, byť je v některých disciplínách v rámci filmu nepřekonatelný. Zde naleznete odpověď na otázku, co se stane, pokud se dotyčný člověk ocitne na druhé straně ringu. Tedy když on sám musí přihlížet násilnostem na jeho blízkých a přátelích. Já sám jsem se marně pokoušel vzpírat a byť byla situace ve filmu klidná, tlouklo mi srdce každou vteřinou jako o život. Svět totiž není jen černobílý - i ti nejsilnější musí dostat lekci - a platí to na obou stranách. Děj se sice nestupňuje jako v již zmiňovaném snímku, ale rozhodně přináší mnoha překvapení.

Potřetí se chvějeme, když nás obklíčí graboidi. S třetím dílem to dopadlo podle očekávání, tedy že ostatní díly série bývají v 98 % horší než první, ale i tak to na můj příšerný vkus byla docela dobrá podívaná. Pamatuju si ještě živě ty předchozí a třetí film na ně podle mě logicky navazuje. A to dokonce i evolučně. Jak je vidět, režisér se změnil už potřetí, ale na tempu, i když tam jsou jistá hluchá místa, která bych vypustil, to vůbec neubírá.

Červíci se vrátili a s nimi další várka zápletek a zvratů, které jsou však očekávatelné. Ze začátku jsem si říkal, že lov nemůže být tak jednoduchý, ale příjezd Burta opět nezklamal a vnesl do příběhu trochu legrace. Už první díl nemohl být považován za čistý horor a druhý díl v tomto naštěstí pokračuje. Když se nad tím zamyslím, jinak ten film brát ani nejde. Je sice o chlup slabší než o 6 let starší bratr, ale i přesto u něj neusnete.

Z mnoha situací je jasné, že se nejedná o čistokrevný horor, ale i přesto tam herci i červi dostávají solidní nakládačku. Naštěstí toto béčko nebere vážně ani samo sebe, takže se vcelku dobře pobavíte a nudit se nebudete ani u děsivých scén. Ve výsledku je to příjemná lekavá podívaná na sobotní odpoledne.

S velkou radostí jsem se po letech podíval na tento seriál s velmi zajímavým dabingem. Ale o ten tady nejde. Nejde dokonce ani o to, že lidé bohužel vidí ohromný rozdíl mezi Clarkem Kentem a Supermanem, to už je bohužel chyba samotných tvůrců komiksu, kteří Clarka mohli "vyzdobit" i jinak než brýlemi. Je to tak trochu jiný a nezvyklý pohled na Supermanovu tradici, kterou aspoň v mém případě tvoří první dva (možná tři) filmy s Christopherem Reevem. Rozhodně je to příjemná podívaná a ve velké většině scén stojí příběh "nohama na zemi".

Jen málokdo zde v komentářích hodnotí film samotný, většina se drží té myšlenky a poselství, který film nese. Ani já nebudu výjimkou. Musím přiznat, že jsem Kevorkianovi fandil a asi nejvíce mě dostala myšlenka jeho právníka, než se z něj stala sketa: "Jak je možné, že můžeme rozhodovat o smrti člověka, který je v kómatu, a toho se zdravým rozumem musíme udržet při životě stůj co stůj?" Správně se Kevorkian ohradil proti tomu, že eutanázii nelze zaměňovat s genocidou. Bohužel (či bohudík) je Amerika zemí neomezených možností, prapodivných zákonů a zvláštního uvažování, tudíž se nemůžeme divit, že bylo rozhodnuto tak, jak bylo rozhodnuto. Kolikrát za život každý z nás řekne, byť z legrace: "Raději bych umřel, než abych..." Když vidíme některé osoby, jak doslova živoří, zhnusí se nám představa, že bychom takhle mohli někdy dopadnout. V tom případě je smrt, pokud už uznáme, že jsme všechny síly i možnosti vyčerpali, jediným vysvobozením. Je to stejné ožehavý problém jako interupce. Nemám tedy problém dát filmu plný počet, protože mě udržel v pozornosti každou sekundu a Pacinovi jsem toho doktora zbaštil i s navijákem.

Tenhle film ze začátku ocení spíš motorkáři než fanoušci vědeckofantastických filmů. Od plného počtu hvězdiček mé hodnocení srážejí až neúměrně dlouhé pasáže s kamerou namířenou na stopu motocyklu. Děj je místý mdlý než akční, ale postupně začne nabírat na obrátkách. Především jsem se modlil za to, aby ve filmu nebyly vyložené hlouposti a naštěstí jsem se žádné vážnější nedočkal. Bylo to příjemné zpestření sobotního odpoledne. Jen bych to příště viděl spíš na epizodu z nějakého seriálu.

Jde o poměrně nenápadný sci-fi snímek, který byl natočen podle knihy spisovatele o spisovateli. Kromě McDowella mě ale zaujala i role Davida Warnera jakožto Jacka Rozparovače, který se velmi rychle dokázal začlenit do budoucí společnosti než později příchozí H. G. Wells. Film na mě působí velice klidným dojmem, nedá se říct, že by v mých očích měl nějaké mouchy a děj je logicky uspořádaný. Jak divák později uvidí, k velkému výkonu není potřeba žádných výbuchů, sexy hereček, létajících lidí ani ultraúžasných trikových efektů. A přesto dokáže zaujmout. Především tím, že se lidstvo za celá léta nezměnilo, což je dokázáno tím, že Stevenson do naší doby, bohužel, zapadne lépe než jiný dobroděj. Opravdu jsme jako lidstvo ve všem tom násilí klesli tak hluboko? Přiznám se, že poslední dobou záměrně vyhledávám tento žánr podobného stáří, jelikož oproti dnešním nepůsobí tak přeumělkovaně. Proto nebudu rád, jestli někdo natočí remake.

Tenhle film mi připomněl moje telecí léta. Pravda, nevěnuju se ani boxu ani baletu a ani nežiju v Anglii, ale vzpomínám si, jak mě otec také nutil do něčeho, čemu se věnovat nechci. Billymu evidentně učaroval balet více než box a s tímto údělem bojuje po celou dobu. Uchvátilo mě, když se s tím dokázal postavit svému despotickému otci a ukázat mu, že za to skutečně stojí. Obsazení, děj i hudba, to všechno je na jedničku a malému Billymu jsem fandil od začátku do konce. A jen tak mimochodem se také dozvíme, že není nutné se stydět ani za svoji sexuální orientaci.