Oxymoron

I když je to na ČSFD, co se bodového hodnocení týče, přesně naopak, tak mě se líbil víc starší snímek Nultá hodina. Bitva o Černobyl samozřejmě také patří mezi dokumentární skvosty - obsahuje navíc řadu autentických záběrů, které dodávají dokumentu na síle (z odklízecí čety na střeše reaktoru opravdu mrazí) - ale nemůžu se přece jen ubránit dojmu, že film chce mezi řádky tak trochu agitovat o jaderném nebezpečí. A to (ač s tou agitací jako takovou naprosto souhlasím), by do dokumentu myslím patřit nemělo. PS - za 1 hodinu a 20 minut se to přesně před 25 lety stalo...

Po filmové stránce bez chyby. No a po té obsahové? Síla. Fakt síla.

První příběh "Budhista" - 3*; druhý příběh "Nemocnice" - 4*; třetí příběh "Stopaři" - 3*; čtvrtý příběh "Autosalon" - 4*; pátý příběh "Komedie" - 2*. A jdeme počítat - 3 + 4 + 3 + 4 + 2 = 16 / 5 = No děti? Kolik to je? Šup! 3,2 hvězdičky.

Nevím, jestli je to tím uječeným českým dabingem nebo podivným (pro mě absolutně nevtipným) humorem, ale Chůva k pohledání je děsná. Dva body za sluhu a za úvodní písničku (a za slečnu Bepcock co se vizuální stránky týče).

Skvělá kamera, skvělý střih, skvělá hudba, skvělý nápad. Prostě učebnice novodobého filmu.

Po všech těch Hospodách, Životech na zámku, Hotelích Herbich a jiných snahách o nového krále českého seriálu se objevilo znenadání Místo nahoře. A král je tu.

Srdečně vítáme je pro mě absolutně nedoceněný film, který by si zasluhoval mnohem vyšší celkové hodnocení i počet hodnotících. Škoda, že ho vidělo tak málo lidí. Doporučuji!

Jan Hřebejk patří určitě mezi nejlepší české režiséry, o tom žádná, bohužel se ale od natočení Horem pádem tak nějak podivuhodně zaškatulkoval a točí filmy, které jsou absolutně o ničem. Po filmařské stránce dokonalé, do nejmenšího detailu promyšlené, ale příběhově tak nějak prázdné. Nebýt vždy dokonalého hereckého obsazení, dopadlo by to ještě mnohem hůř. Snad je to ale jen dlouhodobý zimní spánek a časy Šakalích let a Pelíšků se zase vrátí.

Na české poměry pěkný snímek. A Zdeněk Dušek by za svou roli rasisty zasluhoval snad až Oscara. Být jím, tak se bojím po projekci vyjít na ulici, že ho někdo z našich méně zastoupených spoluobyvatel flákne, protože hrál fakt dokonale.

Tenhle film jsem si pustil jen kvůli tomu, že v něm hraje Sharon Stone a těšil jsem se, co nám zase ukáže za vnady. A ono bum. Žádné vnady, ale srdceryvný snímek, na který jsem zíral s otevřenou pusou a mačkal slzy zpět do oka, abych neměl ostudu. Nečekané a povedené.