Nathalie

4 jazyky, 3 země, 2 světy, 1 velké humanistické poselství a příliš mnoho náhod, které fungují jako stopy scénaristy a ne jako neviditelná, ale pádná ruka osudu. AGI sestavil mozaiku o překonávání hranic, předsudků a (nejen jazykových) bariér oscarových parametrů. ALE...Právě ta akurátní oscarová architektura-velká témata, malé příběhy, globálně srozumitelné hodnoty- na vizuálně, hudebně i střihově dokonalém prostoru je bludným kořenem na cestě do hlubin divákovy duše. Babel (=zmatení) chtěl zřejmě evokovat biblický příběh z Genesis pro dobu mrakodrapů ve stylu „Lidé budují věže až do nebe, ale mosty k sobě postavit neumí.“ Ten film to řekl. Ale s výjimkou japonské hluchoněmé dívky s podivnou nenaléhavostí a místy klopýtal po uhlazeném povrchu. Podmanivě syrová japonská část(90%), přespříliš modelová marocká část (70%) s omšelým Bradem a bělostnou Cate, kterým scénář mnoho nedovolí, rozkolísaná mexická část. (60%) Název města Babylon znamená v původní jazykové verzi brána Boží. Alejandro ji jemně pootevřel, ale nevkročil dovnitř.

Francouzská poezie, anglický humor, úžasně pomalé tempo, sbírka okouzlujících klišé, excelentní kamera, prchavé kouzlo v místě, kde se zastavil čas, kouzelná Provence. NIC překvapivého ani převratného ve vývoji postav nebo příběhu, ale během promítání vám hraje kolem úst OVÍNĚNÝ úsměv.... Riddley spojil vláček nezapomenutelně vtipných scén-u bazénu, autíčko, burza, tenis, elegantní odchod ráno poté, škorpióni, kde každý vagón veze svůj náklad po příjemně vyhřátých kolejích. Magnifique.

Rytíř smutné postavy Johny Depp vybavený nůžkami v příběhu o zamilovaném monstru a víle, jejíž dotek vysvobozuje z prokletí jinakosti. Ale tahle zakřivená kytara nemá jen romantické struny. Jedna ze strun alegoricky reflektuje neviditelné zlo moralní prohnilosti v sousedství, kde se krutá vypočítavost váží na kilogramy a přetvářka na tuny.Divné pohádky pro divné děti vypráví podivín Tim Burton tak podmanivě, že mezi slzami vždy prosvítá úsměv.

Dnešní lekci na téma Jak chutná neúspěch uvádí Naomi Watts. Je možné být šťastný A současně být herec? Nezávislý snímek z loňského Febia téhle otázce neuhýbá a vypráví až dokumentárním způsobem o strastech jedné bezvýznamné herečky v jednom dni jejího života. Maluje obrazy ze života hmyzu, který přežívá se šváby po oprýskaných obydlích, odkud toužebně pokukuje po chodníku slávy a roli v jakémkoli podřadném filmu s dobrým cateringem. 70%

Na tenhle film musíte mít dětskou duši, schopnost bezstarostných šíleností. Sofia Coppola si ráda hraje a kmotrovo dítě si hračky vybírá s podivnou umanutostí. Hračka jménem ČAS. 19 pozemských let zobrazí jako pár letokruhů, sedmiletou snahu o početí dědice trůnu jako několik svůdných, ale nemotorných zakopnutí v loži. Politiku sváže do kozelce, s gustem nakopne jehlovým podpatkem od Manola Blahníka a na zbylou hromádku posadí čokoládový dortík. Druhá hračka: HUDBA. Rockové riffy střídají barokní selanku. Cure a New Order svádějí bitvu o vaše uši s Bachem. Třetí hračka: DUŠE. Marii Antoinette sledujeme, ale nedostaneme k té postavě klíč,Sofia si uvědomuje prázdnotu slov a nevyslovitelnost toho, co nás svírá. Klíč si musíme vyrobit -stejně jako její manžel. A když se ho Marie Antoinette zeptá, jestli ho baví vyrábět klíče? Ptá se stejně Sofia diváků. Obviously. ČTVRTÁ hračka: OBRAZY Opulentní oltář hédonismu, který spolu fontánou šampaňského tryská v dekadenci. Vizuálně je to žranice. Tak velká, že vám roztáhne žaludek na trojnásobek a pak vás nechá hladovět. V ďábelském tempu s vámi roztočí kolotoč barev a tónů. Fasten your seatbelts. Pátá hračka: INTIMNO Tělesná láska je portrétována dvěma způsoby. Jako nástroj produkce následníka trůnu, povinnost, kterou je nutno splnit, zavřít oči, hýbat se úsporně a myslet na blaho Francie a na příkaz rakouské maminky. A druhé..intimno jako nositel slasti. Vášeň, která od prvních jiskřiček pohledů postupuje od ohníčku k vatře, která sežehává. ŠESTÁ hračka: FILOSOFIA Marie Antoinette je plná tolika myšlenek, že mezi hudebnímí motivy, obuvnickými a potravinářskými reklamami poskakují jako pytel neposlušných blech. Jednou tam, podruhé onde a než mrknete, zmizí za hradbou pastelových volánů, heidegerovské „ o čem nelze mluvit, o tom nutno mlčet“ a rousseauovská představa nezkaženého divocha. Nechá vás chytit se Marie Antoinetty za ruku, ale od oslepujícího světla ciknkrlátek, pozlátek a neonů se musíte osvobodit sami. SEDMÁ hračka: DIVÁK Hypnotické filmové surfování. Chytnete tu správnou vlnu, postavíte se a jedete euforickou jízdu až ke břehu. Až po dojezdu vám začne magnetická rezonance vidlemi přehazovat neurony a dloubat do spojů. 9/10

Budiž kouzlo. Ani jediná scéna špatně, ani jediné slovo navíc. K dokonalosti chyběl jen krůček. Sledovala jsem to takřka bez dechu a to vnitřní chvění se nedá popsat jinak než jako létání v jiném světě. Každá žena (nejen) ve vodě ví, že její šestý smysl pozná vyvoleného. Je jím tenhle nepřekonaný opus magnum indického čaroděje Shyamalana.

Cesta do nebe je strastiplná s nejistým výsledkem. Cesta po pekel byla dlážděna dobrým úmyslem vzít do kina mladšího sourozence a trvala 125 minut,při nichž se mozek přehříval,vnitřnosti protestovaly a končetiny samovolně cukaly. Na otravné dětičky si člověk vytvoří protilátky, ale na mluvící bobry, pana Tumnuse a lva Aslana na jedné ploše zatím žádné antibiotikum nevynalezli...A to miluji pohádky a Lewise jsem jako malá hltala. Ta druhá hvězdička je paradoxně za první část filmu, než se sourozenci dostanou do země Narnie. Adamsone, Adamsone, tys to tedy vymňoukl!

Směs prázdnoty a nudy, promiň, milý Woody:( V MatchPointu ti míček skočil na tu správnou stranu, ve Scoopu jsi promáchl a zcela minul bránu.

Poprvé to mezi mnou a Amélií skřípalo. Německý dabing mezi nás postavil Berlínskou zeď. Podruhé jsem to viděla v češtině. Porozuměla jsem, ale nechalo mě to chladnou a zapřísahla jsem se, že už nikdy více...Napotřetí jsem se s Amélií setkala ve francouzštině s anglickými titulky. Intenzivních 122 minut. Dívka, která si hraje s životem jako Medvídek Pú, který nemá sourozence ani kamarády v kouzelné catch me, if you can lovestory. Audrey Tatou, která z Paříže svou originální filozofií vytváří pohádkovou říši plnou nerudovských figurek, Paříž, která ukazuje,co se skrývá za úsměvem Mony Lisy. Scéna s polibky je jeden z nejvíce zneklidňujících milostných filmových momentů. Už když mu položí prst na rty...

50%... Gertie zapomíná na mimozemšťana v objetí aliasového sympaťáka Vartana a kolem se míhá Johanka z Arku, Spidermanův kamarád i plastiková Neviditelná žena. Místo žabáka zabírá pětadvacetiletá žába, místo prince učitel literatury, místo polibku...neprozradím. :)