Recenze (119)
Vysoká hra patriotů (1992)
Už jsem myslel, že se mi snad žádné dílo ze škatulky špionážní film nebude líbt a pomalu jsem tento žánr začal zavrhovat, ale tato skvělou akcí a napětím nabirá Clancyovka změnila můj názor.
Odpočívej v pokoji (2001) (seriál)
Jediné, co můžu vytknout tomuto seriálu, který kupodivu pochází ze stejné produkce jako slátanina Sex ve městě, je občasný skluz k sentimentu, přehnané vychvalování rodinných hodnot typu Krok za krokem a křesťanské kecy. Naštěstí těchto momentů bylo minimum a zbytek tvoří inteligentní podívaná s kvalitním příběhem. Kromě zvláštní atmosféry největší klad tohoto seriálu vidím v zajímavém pohledu na smrt jako na běžnou věc, místy tak běžnou, až to působí morbidně.
Elvis (1979) (TV film)
Názorný příklad, že k natočení dobrého filmu nestačí jen zajímavé téma. Tvůrci si asi mysleli, že když natočí film o Králi, mají úspěch zaručen a nemusí se zabývat takovými “zbytečnostmi“ jako například dialogy nebo kamera. Některé scény svojí rádoby dramatičností jsou až k smíchu a připomínají spíše seriál Dallas než celovečerní film. Kurt Russell navíc nijak zvlášť nevypadá jako Presley, nejvíce se mu podobá z profilu a asi proto je ve filmu tak moc scén na Russellovu hlavu ze strany.
Road Movie (1974)
Tak nesympatickou herečku, která hraje hlavní ženskou roli, jsem snad ještě neviděl. A film na mě působil až odporně syrovým dojmem.
Odysseus (1967)
Na tento symbolistický nesmysl bych asi potřeboval být ortodoxní intelektuál, abych si ho užil, nebo dokonce pochopil.
Soumrak dne (1993)
Výbroný film, v němž největší roli hrají nevyslovené emoce. Nejlepší herecký výkon Anthonyho Hopkinse
Příběh se starou lenoškou (1972) (TV film)
Roztomilý filmeček s pohádkovým námětem se skvělými hereckými výkony Slávky Budínové a Zdeňka Řehoře.
Poslední sexbomby (2000) (TV film)
Slušně natočený, ale trochu nudný sentimentální příběh o vzpomínajících důchodcích.
Dogma (1999)
Když jsem ze začátku Dogmatu zjistil, že se jedná o film utahující si z křesťanství, zaradoval jsem se. Aby si Američané dělali srandu ze své posvátné víry v celovečerním filmu, se opravdu moc často nevidí. Radost mě ale opustila v okamžiku, kdy jsem zjistil, že film přes tu všechnu ironii a drsný, místy hodně nechutný humor, ve skutečnosti křesťanství uznává a tímto způsobem ho prakticky popularizuje a snaží se ho příblížit lidem, kteří by o něj jinak neměli zájem. A skrytá propagace lží mě uráží daleko víc než ti zaslepení pánbíčkáři, co chodí od domu k domu a přesvědčují o existenci boha. Jednu hvězdičku dávám za geniální hlášku jednoho černocha: “Ježíše? Jo, toho znám. Ten negr mi dluží moje prachy.“
Astronautova žena (1999)
Pátrání manželky astronauta po tom, co se skutečně stalo při nehodě ve vesmíru a potom i nejistota, jestli se zpátky na zem vrátil skutečně její manžel, bylo natočeno velmi slušně. Ke konci to však připomínalo epizodu z Krajních mezí, což mi připadá na Hollywoodský film málo.