Zabriskie

Tento film působí velmi realisticky, protože se v něm tvůrcům přesně podařilo zachytit mentalitu 15 letých puberťáků. Mimochodem, ta herečka, která hrála outsidera, kterého nikdo nemá rád, se mi líbila mnohoem víc, než ta fádní "třídní kráska".

Film, ve kterém mi ani jedna postava nebyla sympatická. Ke konci je až příliš mnoho akčních scén o boji s bouřkou, které jsou si navíc velmi podobné. A ten příšerně sentimentální monolog Marka Wahlberga na konec!

Hodně strašidelný béčkový horor o sektě vyznívačů ďábla usilujující o život dvou párům, které si vyjeli na dovolenou v karavanu. Děsivost Závodu s ďáblem spočívá v navození pocitu, jakoby každý koho od útoku neznámých útočníků potkají, včetně místní policie, automechanika atd. byl jedním z NICH a zároveň v syrové minimalističnosti filmu, která zvláště při záběrech na příslušníky sekty (dohromady tak 3 minuty celého filmu) působí opravdu silným dojmem.

Už tolikrát provařená romantická zápletka o dvou rozdílných povahách, které nakonec skončí spolu, je navíc doplněna o proměnu ošklivého kačátka v krásku. Výsledek nedopadl až tak špatně, film má určité kouzlo a navíc je to teenage film, což podstatně oživuje daný žánr. Faktem ale zůstává, že tento film má jednu z nejpředvídatelnějších zápletek co jsem kdy viděl.

Nejlepší upírský film, který jsem viděl.

Zábavná špionážní komedie, ve které Robert Redford předvádí, že má i velký komediální talent.

Emocemi nabitý film o matce, která se po smrti svého syna rozhodne najít jeho otce, kterého před mnoha lety opustila. Musí se tak vrátit na místa, odkud jako bývalá prostitutka utekla a setkává se zde s dávnou transsexuální přítelkyní. V celém filmu je jen málo postav, které mají běžnou sexualitu, buď jsou homosexuální, nebo jsou napůl předělány na opačné pohlaví atd. Pokud divák přistoupí na tento dosti podivný svět hlavních hrdinů, užije si působivou podívanou, za kterou dostal Almodovar právem Oscara.

Válečný film o prakticky nesmrtelné jednotce amerických vojáků, kteří se účastní mnoha bitev 2. sv. v. zaujme nádhernými exteriéry a drsnou poetikou vyprávění.

Prostřednictvím tohoto filmu nahlížíme do zákulisí politických bojů o post prezidenta spojených států a to nejen prostřednictvím kandidáta do tohoto úřadu, ale i za pomoci celého týmu jeho spolupracovníků a získáváme tak ucelený pohled na náročnou práci, jejíž výsledek je velmi nejistý. I když jsou Barvy moci jistě zajímavější pro americké publikum, kterému je problematika filmu bližší a já nejsem zádný fanoušek politiky, i tak se mi film navzdory značné délce líbil.

Naprosto úžasná hudba, tak dobrá, že mě většinu filmu mrazilo v zádech. Zeta Jones úžasně tančí, Zellwegerová neuvěřitelně roztomile zpívá a Gere je proklatě charizmatický. Ve všech ohledech lepší než trapně sentimentální Moulin rouge. Chicago má navíc skvělý příběh a stylisticky ohromující hudební čísla.