Zabriskie

Když si člověk odmyslí ty úžasné triky, stylovost a drsnou doprovodnou hudbu, zbude jen pokračování přelomového filmu, které nic nového nepřineslo. Dvojka je bohužel více komerčnější, producenti se asi chtěli zavděčit co nejvíce divákům.

Komorní, lidský příběh o spisovateli, který se dokáže vyrovnat s faktem, že kvůli nehodě už nikdy nebude moct chodit. Tanec na vodě je jeden z těch filmů, které i přes svojí pomalou rychlost vyprávění a absenci dějových zvratů dokáží oslovit diváka.

Je hezké vidět, že Snipes svede i postavu, která kolem sebe v jednom kuse nekope, nestřílí, nebo nemává mečem. Předvádí to v neobvyklém filmu o dvou lidech, kteří spolu byli jen jedinkrát nevěrní svým partnerům a mysleli, že už se nikdy více neuvidí. Když se ale shodou okolností opět po nějaké době setkají, dojde jim že to nebyla jen láska na jednu noc a je na nich a na jejich protějšcích, jak se s celou situací vyrovnají. Snímek vybočuje z řady zajímavým způsobem střihu i občas schválně nepřehlednými dialogy, ve kterých přes sebe mluví několik lidí a také chytrým koncem.

Kouzelný film, který mě chytil za srdce. Snímek popisuje příběh 11 letého Billyho, kterému učaroval tanec a i přes výslovný zákaz otce navštěvuje jako jediný chlapec baletní kroužek. Děj se odehrává v 80. letech v chudém anglickém městečku, ve kterém právě probíhá stávka horníků, kteří tvoří drtivou většinu zdejších obyvatel. Billy Elliot se zabývá podobným námětem jako Dobrý Will Hunting, také zde je mimořádně nadaný mladík, která má na rozdíl od svých blízkých díky svému talentu šanci navždy opustit bídné prostředí, ve kterém se narodil. Tento film je však ve všech ohledech lepší, není tak vypočítavě dojímavý a postrádá i typicky americký patos, zato je příjemně opravdový a nostalgický.

Dobrá komedie o válečném maniakovi, který je propuštěn z armády, protože nikde už není potřeba jeho zabijáckých schopností a tak se stává učitelem na vojenské akademii pro děti. Tam dostává na starost třídu bez disciplíny a armádní morálky, kterou se dost drastickými způsoby snaží převychovat a pomoci jim získat trofej na turnaji s ostatními akademiemi. Představitel Payna v podání "toho černocha z Posledního skauta" je stejně jako celý film zábavný a dokáže rozesmát.

Francouzi si očividně chtěli vyzkoušet co všechno umí digitální kamera a kam až jsou schopni zajít v přeměně obrazu. Všechno zde má totiž jinou barvu, ostrost a kontrast než je obvyklé. Neznamená to ale, že si tvůrci vyhráli jen se vzhledem filmu a opomněli při tom děj. Fantom Paříže, odehrávající se v polovině 19. st. pojednává o vyšetřování vraždy slavného inspektora Vidocqa, kterou spáchal tajemný muž se skleněnou maskou, po němž Vidocq pátral. Vraha hledá nejen pařížská policie, ale i Vidocqův životopisec, který chce dokončit svou knihu. Jeho prostřednictvím nám filmaři zajímavým způsobem postupně odhalují důležitá fakta příběhu, která do sebe přesně zapadají a vytvářejí napínavou podívanou, pří níž jsme každým okamžikem blíž pravdě.

Tento film vůbec ničím nepřekvapí. Jedná se o tuctový špionážní film, ve kterém figuruje oblíbená všemocná organizace (vláda, FBI, CIA). Ta se obvykle dopustí bezpráví a hlavní hrdina nad ní nakonec zvítězí. Nejinak je tomu i ve Spy game, CIA se rozhodne obětovat svého agenta (Pitt) z důvodu hladkého uzavření nezinárodního obchodu a agent, který ho vycvičil (Redford), ho chce zachránit. Celý film je bohužel nezajímavý a nudný.

Nezajímavý film určený pro teenagery pojednává o partě kamarádů, kteří jsou svojí zákeřnou učitelkou přistiženi s podvodně získaným zněním maturitních zkoušek a ze strachu aby to dotyčná neprozradila řediteli se jí rozhodnou věznit u ní doma. Učitelka ve snaze dostat se ze svého zajetí rozehrává na své věznitele psycho hrátky a snaží se je poštvat proti sobě. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ale tyto manipulativní scény byly natočeny aspoň trochu uvěřitelně a kdyby jí ty děti tak okamžitě nesedaly na lep. Tento typ filmu musí končit dobře a tímto pravidlem se tvůrci za každou cenu chtěli řídit. I za cenu kostrbatého a za vlasy přitaženého závěru.

Brilantní gangsterský epos, který si i přes značnou délku neustále udržuje divákovu pozornost. Příběh se točí okolo gangstera Sama Rothsteina (De Niro), kterému všemocná mafie nabídla, aby se navzdory faktu že nemá potřebnou licenci, postaral o vedení jednoho z Lasvegaských kasin. A tak nahlížíme do Samova života, který zahrnuje podvody, klamání policie, neustálé problémy se svojí zákeřnou ženou, která s ním zůstává jen kvůli penězům a snahu, aby jeho agresivní přítel, taktéž mafián, zmizel z města, protože svojí přítomností mu působí velké trable. Film je prostřednictvím uvozujících komentářů jakoby vyprávěn ze 2 různých úhlů pohledu - zaznívá tu vnitřní hlas Sama i jeho přítele v podání Joea Pesciho, který má díky své svérázné povaze na věci opačný názor.

Tento thriller zaujme především nestandardním způsobem vyprávění a znepokojujícím psychopatem v podání Jeffa Bridgese. Tvůrci Záhadného zmizení vsadili na odvážnou kartu a rohodli se divákům až do poslední chvíle zatajovat všechny informace o základní dějové linii příběhu - o únosu postavy, kterou hraje Sandra Bullock. Dokonce ani nevíme, jestli k únosu skutečně došlo. Velkým kladem filmu bylo netypické obsazení sympaťáka Bridgese do role obyčejného člověka, který se rozhodne zabíjet jen proto, aby zjistil jestli kromě dobrých skutků je schopen i absolutního zla.